V současnosti zabírá ekologická půda zhruba devět procent zemědělské plochy EU. Strategické dokumenty EU počítají s tím, že by se tento podíl měl navýšit na čtvrtinu, a to již do roku 2030. Česká vláda s rozšířením bioprodukce také počítá. Do roku 2027 by měli čeští zemědělci hospodařit ekologicky na 22 procentech zemědělské půdy.
Zbavit se chemikálií je sice na papíře snadné, ale v praxi náročné. Zemědělci musí najít jiný způsob, jak například chránit své plodiny před škůdci a plevelem. Kromě mechanické cesty by měli využít přírodní produkty, ty ale bývají dražší a méně účinné. Přesto jsou alespoň menší farmáři přesvědčeni, že masivní rozšíření ekologické produkce je možné.
"Dosažení 25 procent ploch v ekologickém zemědělství v souladu s akčním plánem EU je naprosto reálné," potvrzuje místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl a upozorňuje, že například sousední Rakousko obdělává již nyní 23 procent půdy v ekologickém režimu. Česko se svými 15 procenty je sice nad průměrem EU, ale mohlo by podle něj přidat. "Ekologické plochy narůstají významně například i v severských zemích EU, velké ambice si v tomto směru klade i Německo, které tento cíl také určitě naplní," dodává Štefl.
Válka na Ukrajině a její dopady podle Štefla ekologické ambice neohrozí, naopak. Rostoucí ceny pesticidů a hnojiv, které se vyrábí zejména z ruského zemního plynu, mohou zemědělce tlačit k tomu, aby hledali jiné alternativy.
Opačný názor mají zástupci velkých podniků, se stanovením procenta pro ekologické zemědělství nesouhlasí. Podle Agrární komory by se měla EU spíše soustředit na pozitivní motivaci zemědělců a také na zajištění odbytu. Jedině tak podle ní bude možné produkovat ekologické potraviny za běžné spotřebitelské ceny.
"Dokud nebude možné tuzemské biopotraviny udržitelně zpracovávat a prodávat v rámci krátkých dodavatelských řetězců v Česku, budou pro běžného spotřebitele cenově nedostupné," míní prezident Agrární komory Jan Doležal.
Připomíná také nedávnou studii Wageningenské univerzity, podle které by plánované rozšíření ekologického zemědělství v EU mohlo vést k omezení produkce rostlinných a živočišných komodit, a to až o desetinu. Studie upozorňuje také na možný růst cen, u živočišných výrobků až o 25 procent.
Obavy zaznívají i od poslankyně Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové (ODS). Tvrdí, že cíl Bruselu je příliš ambiciózní a jen obtížně splnitelný. "Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, který je třeba podporovat. Podmínky a podpora však musí jít ruku v ruce s tržními mechanismy, to znamená s poptávkou po bioproduktech," je přesvědčená europoslankyně a stínová zpravodajka Akčního plánu EU pro ekologické zemědělství.
V květnovém usnesení členové Evropského parlamentu zdůraznili, že každý stát je na tom s úrovní ekologické produkce jinak, na což by měla EU brát ohled. Vyzvali také komisi k tomu, aby se zaměřila na podporu povědomí o ekologické produkci, a to jak mezi spotřebiteli, tak i mezi supermarkety. Právě obchodníci by podle europoslanců měli mít motivaci bioprodukty nabízet, a podporovat tak snahy zemědělců.
Brusel ekologickému zemědělství pomáhá řadu let, a to jak udělováním zeleného loga těm farmářům, kteří její standardy plní, tak hlavně přímými dotacemi.
