Jak se stane, že student střední školy ve východních Čechách jede za Česko debatovat do Štrasburku o budoucnosti Evropy?
Před prázdninami nám zavolali domů z Kantaru (výzkumná agentura - pozn. red.), se kterým od 15 let spolupracuju jako respondent, že jsem byl vytipovaný jako účastník na Konferenci o budoucnosti Evropy.
Jak jste reagoval?
Řekl jsem si, že je to super příležitost. Ale zpočátku jsem si myslel, že jde o hoax. Mojí mámě krátce předtím volal někdo z banky a ukázalo se, že to bylo jedno z podvodných čísel. Tak jsem měl taky podezření, že jde o podfuk. V srpnu mi ale najednou přišel registrační formulář od Evropského parlamentu s pozvánkou do Štrasburku.
Kvůli čemu jste to považoval za "super příležitost"?
Protože jsem si myslel, že se podívám do Evropského parlamentu a osahám si Evropskou unii na vlastní pěst. A to se stalo.
Jak to vypadalo na samotné konferenci?
Zatím jsme měli jen jedno zasedání v rámci diskusního panelu pro zdraví a klima, jehož jsem členem. Rozdělili nás, zhruba dvě stovky lidí, do několika skupin. Já sedím v té pro zdraví, což jsem chtěl. Tam jsme dostali za úkol, abychom mezi sebou navrhli, co by měla EU zlepšit v oblasti veřejného zdraví. Z nápadů se mělo vybrat pět, které se pak předají politikům. Zrovna můj příspěvek uspěl, dostal nejvíc bodů u nás ve skupině.
Čeho se týkal?
Toho, že by kvalitní stomatologická péče měla být dostupná všem bez ohledu na to, zda mají nebo nemají peníze.
Jak vás napadla zrovna péče o zuby?
Měl jsem špatnou zkušenost se zubařkou u nás na Náchodsku, která mi vyvrtala zdravý zub, ačkoli jsem měl problém s dásní, protože trpím na záněty, což jsem jí říkal. Rozhodl jsem se vyhledat jinou zubařku, soukromou, která mi potvrdila, že se ta původní zmýlila. Nová doktorka mi dala zub do pořádku a potvrdila mi, že problém byl v dásni. Stálo mě to 2500 korun.
Co ta zkušenost ale znamená? Soukromý zubař se také může mýlit, stejně jako můžete narazit na velmi dobrého a vystačit si s pojišťovnou.
To určitě, ale u soukromé zubařky jsem viděl lepší vybavení, lepší dokumentaci, prostě lepší podmínky pro ni i pro mě coby pacienta. Tuhle částku si ale nemůže dovolit každý. Vidím to u svých příbuzných a ani pro moji mámu to není málo peněz, je na mě s bráchou sama. Zuby přitom máme jenom jedny. Protože to získalo nejvíc hlasů v naší skupině, usuzuju, že kvalitní a dostupná péče o zuby pálí všechny lidi v Evropě.
Dostupná péče znamená bezplatná?
Mělo by to tak být.
V řadě zemí se stomatologické zákroky nad rámec standardu platí, protože jsou drahé a pojišťovny to neutáhnou. Mluvili jste o tom?
K tomuhle jsme se ještě nedostali. Ale určitě se o tom budeme bavit, aby naše nápady dávaly smysl.
Konference o budoucnosti Evropy
Nejnovější pokus zapojit do EU běžné občany. Konferenci svolaly na popud francouzského lídra Emmanuela Macrona před dvěma lety Evropský parlament a Evropská komise, oficiálně odstartovala loni na jaře a skončila 9. května. Debaty s občany probíhaly na několika platformách, těžištěm byly čtyři tematické občanské panely, mimo jiné o roli Evropy ve světě nebo o klimatu a zdraví, každý po dvě stě členech. Za Česko se účastnila dvacítka lidí.
Politici nás neposlouchali
Co se s nápady z občanských panelů bude dít dál?
Náš panel má za dva týdny druhé zasedání, tentokrát on-line. Tam budeme nápady dopodrobna probírat. My, ambasadoři, kterých je dvacet z každého panelu a já jsem jediný z Česka v tom našem, je pak odprezentujeme europoslancům a zástupcům Evropské komise na debatě mezi ambasadory a politiky.
Tušíte, jestli vaše nápady skutečně ovlivní to, čemu se EU bude do budoucna věnovat?
Mám z toho smíšené pocity. Když jsme měli první debatu mezi politiky a ambasadory, tak europoslanci, kteří tam byli, mluvili jen a jen o covidu-19. Naše skupina ke zdraví přitom o covidu vůbec nemluvila, měli jsme svoje vlastní témata, včetně toho mého. Tak jsem si říkal, že asi nemá smysl dál debatovat, když nás politici stejně neposlouchají.
Jak s tímhle poznáním naložíte? Zvažujete třeba, že skončíte?
Bavili jsme se s dalšími ambasadory z našeho panelu a dali jsme to do souboru podnětů a stížností pro organizátory konference. Slíbili nám, že to vezmou v potaz. Dám jim ještě šanci, byla to první zkušenost. V jiných věcech nám organizátoři zatím vždycky vyšli vstříc.
EU pro nás udělala dost
Je vám šestnáct let, jste mladší než české členství v EU. Co jste o Evropské unii věděl, než vám zavolala agentura Kantar?
Do té konference jsem se o Evropskou unii moc nezajímal, to spíš o politiku jako takovou. Samozřejmě jsem věděl, že jsme v EU, a všímal jsem si hlavně toho, že na sociálních sítích a na internetu je dost Čechů, kteří chtějí z EU pryč. Což nechápu. Protože když se člověk kolem sebe podívá, co všechno EU platila, tak mám pocit, že pro nás udělala dost. Navíc na sobě vůbec necítím, že by nás řídil Brusel, jak se říká.
Češi mají vůči EU často nedůvěru. Máte nápad, co by se mělo stát, aby se to změnilo?
Tahle konference je krok dobrým směrem. Fakt, že unii zajímá, co si myslí šestnáctiletý Čech, je pozitivní a pro mě překvapivá věc. U nás se o tom ale vůbec neinformuje. Politici o tom nemluví, není to v našich médiích. Jinde to je jinak. V Itálii byla konference opakovaně médiích, slovenská televize přijela za námi až do Štrasburku natočit reportáž. Češi naproti tomu často vůbec nevědí, co EU dělá.
Ve škole jste se o EU něco dozvěděl?
V hodinách zaznělo jenom to, že jsme v EU a máme z ní dotace.
Jak reagovali vaši spolužáci, když jste jim řekl, že jedete diskutovat o Evropě?
Říkali mi "wow, hustý", a abych jim dal určitě vědět, jak to tam probíhá. Připadá jim cool, že se toho účastním.
Debata ve Štrasburku se odehrála v běžný pracovní den. Jak na vaši účast reagovala škola?
Škola mi vychází vstříc. Šel jsem do ředitelny s tím, že mě vybrali na konferenci a co to bude obnášet. Zeptal jsem se, jestli mě škola pustí. Bylo mi řečeno, že v pořádku, ať jen vyplním formulář o uvolnění z vyučování. Když jsem se pak vrátil, ředitelka školy mi řekla, že by se se mnou rádi pochlubili. Ptali se, jestli můžou na sociálních sítích a na webu školy sdílet rozhovor se mnou pro slovenská média.
Za dva roky vám bude 18 let. Tušíte, jak byste hlasoval o případném referendu o setrvání v EU nebo o přijetí eura?
V případě EU bych určitě hlasoval pro setrvání. Nechtěl bych přijít o Erasmus a o volné cestování. Byl jsem dvakrát ve Španělsku a strašně se mi tam líbilo. Jednou bych tam chtěl žít, má to tam dobrý vibe. A euro? To ještě nevím. Nechce se mi přijít o českou korunu, ačkoliv proti euru nic nemám. Asi síla zvyku. Ale zase na euro ve Španělsku jsem si taky rychle zvykl.
