Škody způsobené zářijovými povodněmi v Česku se podle odhadů vyšplhají k desítkám, možná až ke stovce miliard korun. Obnova zasaženého území potrvá roky.
Více než třetinu odhadovaných škod by měl pokrýt státní rozpočet, vláda kvůli tomu navýšila schodek letošního rozpočtu o 30 miliard korun. Minulý týden to schválila sněmovna. Pro příští rok pak vláda počítá s dalšími 10 miliardami.
Další zdroje nabízí evropské prostředky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po povodních oznámila, že pro zasažené země bude k dispozici až 10 miliard eur (asi 250 miliard korun) z unijních kohezních fondů.
Premiér Petr Fiala poté upřesnil, že konkrétně Česku Evropská unie uvolní až 50 miliard korun. Nezdůraznil ale, že nejde o nové peníze, ale využití již dříve přidělených prostředků.
50 miliard z EU na povodně? Realita je jiná
Česko tedy může na popovodňovou obnovu využít až 50 miliard korun z evropských dotací, a to navíc ve výhodnějším režimu, kdy dotace dostane předem a bez nutnosti spolufinancování z národního rozpočtu. Jsou to ale peníze, se kterými už pro současné dotační období Česko počítá a plánovalo je investovat na jiné účely.
Česko se navíc řadí k zemím, které svůj balík dotací čerpají rychle, což se v tuto chvíli stává nevýhodou. Do konce roku 2027, respektive 2030, tuzemsku zbývá využít jen zhruba 66 miliard korun.
"Jsou to peníze, které nám EU už dala a už z nich moc nezbývá. Pokud bychom je měli použít, tak je zase nepoužijeme na věci, jako je třeba sociální bydlení, měkké projekty zaměřené na zaměstnanost a další potřebné záležitosti," vysvětlil v podcastu pro Euractiv.cz náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Náměstek odhaduje, že z dotací, přesněji z tzv. kohezních fondů, země na povodně využije spíše jen jednotky miliard. Zatím ale není "černé na bílém", za jakých podmínek, upozornil. Evropská komise sice některé z nich již avizovala, musí však pravidla pro využití dotací ještě formálně upravit.
O peníze z fondu solidarity musí Česko požádat
Další peníze může Česko dostat z unijního Fondu solidarity. Ten vznikl v roce 2002 v reakci na povodně ve střední Evropě a dnes je součástí solidární rezervy EU, jejíž maximální roční rozpočet EU letos navýšila a dosahuje 1,5 miliardy eur (přes 38 miliard korun).
Financovat nebo refundovat z něj lze například obnovu zničené infrastruktury, poskytnutí dočasného ubytování, vyčištění oblastí zasažených katastrofou nebo urychlenou lékařskou pomoc obyvatelstvu postiženému závažným ohrožením veřejného zdraví.
Česko má po povodních dvanáct týdnů - konkrétně do 5. prosince - na to, aby vyčíslilo škody a o příspěvek z fondu zažádalo. Kolik přesně získá, závisí na výši škod. Fond solidarity může uhradit 2,5 procenta jejich výše.
"Očekáváme, že to pro Česko bude asi 1,5 miliardy. I kdyby to byly dvě miliardy, tak jsou to relativně drobné prostředky," odhadl Sršeň.
Tak jako tak potrvá ještě minimálně řadu týdnů, ne-li několik měsíců, než bude možné evropské prostředky pro účely popovodňové obnovy využít. Europoslanci, kteří musí podporu z Fondu solidarity schválit, proto na zářijovém plenárním zasedání vyzvali Evropskou komisi, aby postupovala rychle.
"Pomoc bohužel nepřichází dostatečně rychle, protože současný systém je příliš složitý. Jak můžeme občanům zdůvodnit, že musí čekat několik měsíců, než evropský fond solidarity uvolní potřebné prostředky? Potřebují konkrétní pomoc, a to hned. Naléhavě žádám Evropskou komisi, aby proces uvolňování prostředků zefektivnila a urychlila," vyzvala česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, EPP).
O zrychlení procesů žádají europoslanci dlouhodobě, proto lze po "reformě" fondu od roku 2014 využít rychleji 25 procent z předpokládaného příspěvku, maximálně však ze 100 milionů euro.
Mohl by pomoci i fond obnovy
Kde by ale Česko mohlo najít více evropských peněz, které by mu s obnovou po povodních pomohly, je fond obnovy. Ten EU vytvořila v reakci na koronavirovou pandemii a členské země z něj čerpají prostřednictvím již vytvořených a schválených "plánů obnovy". V nich je přesně popsáno, jak země může peníze z pandemického fondu využít.
"Rezervy máme v Národním plánu obnovy, dokážu si proto představit, že pokud bude vůle ze strany Evropské komise, tak v něm bychom peníze najít mohli," řekl redakci náměstek Sršeň.
"Je to úplně na počátku. Jde spíše o naši myšlenku na ministerstvu pro místní rozvoj, plán obnovy má ale v gesci ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to na speciální jednání, které by se ale, myslím, mělo zahájit," vyzval Sršeň.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz redakce, zda tuto možnost zvažuje, do vydání textu neodpovědělo. Pokud by nicméně Česko chtělo peníze z fondu obnovy využít, muselo by upravit svůj Národní plán obnovy, jak redakci vysvětlila mluvčí Evropské komise.
"O přesun peněz je nutné formálně požádat Evropskou komisi. Komise by poté žádost vyhodnotila a aktualizovaný plán by nakonec musela schválit Rada," upřesnila.
