Rada EU přijímá zásadní rozhodnutí týkající se EU. Jedná o legislativních aktech a přijímá je, ve většině případů ve spolupráci s Evropským parlamentem. Určuje tak společné směřování členských států, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, uzavírá mezinárodní dohody a přijímá rozpočet EU.
Přestože právně jde o jeden subjekt, zasedá v deseti složeních v závislosti na projednávaném tématu. Tomu se věnují ministři nebo státní tajemníci členských zemí, kteří jsou oprávněni přijímat závazky a mohou také hlasovat. Právě ministr z předsednické země jednáním Rady EU předsedá. Na zasedání jsou zváni i evropští komisaři, kteří odpovídají za příslušné oblasti.
Zdroj: ČTK
Předsednický stát vystupuje sice nestranně, nicméně určuje agendu jednotlivých setkání Rady EU. Může tak některé návrhy „popostrčit“ kupředu a jiné naopak pozdržet.
Aby na sebe jednotlivá předsednictví navazovala, spolupracují členské státy v rámci tzv. „trojic“. Systém zavedla Lisabonská smlouva v roce 2009. Trojice po sobě jdoucích předsednických zemí vymezuje dlouhodobé cíle. Stávající trojici tvoří francouzské, české a švédské předsednictví.
Česko se chce během svého předsednictví věnovat hlavně pěti níže uvedeným oblastem.
Zástupci předsednického státu svolávají a řídí jednání Rady EU – jak na úrovni ministrů (s výjimkou Rady pro zahraniční věci), tak Výboru stálých zástupců (COREPER) i níže postavených pracovních skupin a výborů.
Předsednický stát také zastupuje Radu EU při jednáních s ostatními institucemi, zejména Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Tomu na konci svého předsednictví premiér země prezentuje výsledky předsednictví.
Přípravu a výkon předsednictví České republiky v Radě EU řídí předseda vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády.
český premiér (za ODS)
ministr pro evropské záležitosti (za STAN)
ředitelka odboru pro předsednictví ČR v Radě EU, Úřad vlády
předseda Výboru pro evropské záležitosti, Poslanecká sněmovna PČR
vedoucí stálého zastoupení ČR při EU, velvyslankyně a stálá představitelka ČR ve výboru COREPER II
zástupce stálé představitelky ČR při EU, stálý představitel ČR v COREPER I, velvyslanec
náměstek Sekce evropské, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
poradce premiéra Petra Fialy pro Evropskou unii
náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády
Výbor pro záležitosti Evropské unie, Senát PČR
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Senát PČR
koordinátor národního konventu o EU
České předsednictví 2022 je organizováno ve spolupráci se všemi resorty, zejména s ministerstvem zahraničních věcí a jeho Stálým zastoupením při EU v Bruselu, a dalšími institucemi jak na národní, tak na evropské úrovni.
Hlavním úkolem Sekce pro evropské záležitosti je koordinace evropských politik. Sekce formuluje a provádí politiky ČR vůči EU, udržuje přehled o dění v unii a zajišťuje informování veřejnosti o evropských záležitostech.
Naplňuje funkce uložené Úřadu vlády České republiky. Úřad je pověřen rolí centrálního koordinátora pro zajištění přípravy a výkonu předsednictví České republiky v Radě EU.
Stálé zastoupení v Bruselu je hlavním spojovacím článkem mezi českou administrativou a unijními orgány. Diplomaté Stálého zastoupení jednají na zasedáních 150 pracovních skupin, kterých v průběhu šesti měsíců bývá přes dva tisíce.
Výbor pro evropské záležitosti hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly nad evropskou agendou. Projednává návrhy unijní legislativy, zabývá se aktuálními evropskými tématy. Kontroluje také činnost vlády.
Senátní výbor má na starosti většinu agendy, tvoří jej celkem osm členů.
Senátní výbor se zabývá otázkami společné bezpečnostní a obranné politiky.
Komise pod vedením prvního náměstka ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání koordinuje bezpečnostní zajištění českého předsednictví.
Činnost Národního konventu probíhá formou konferencí, kulatých stolů a veřejných debat (seminářů) v Praze a v regionech České republiky. Směřování projektu spoluurčuje Koordinační rada.
Generální sekretariát rady pomáhá organizovat činnost rady a zajišťovat její soudržnost. Poskytuje podporu jejímu předsedovi a také předsednictví rady při jednáních s dalšími orgány EU.
Petr Fiala
Ursula von der Leyenová
Pavel Blažek
Mirek Topolánek
Anonymní člen vlády
Institut předsednictví funguje už od roku 1958, tedy od dob Evropského hospodářského společenství (EHS), dávného předchůdce dnešní Evropské unie. Tehdy mělo společenství jen šest členů, některé země se tak k dnešnímu dni dostaly „ke kormidlu“ mnohokrát. Například Belgie předsedala ostatním už dvanáctkrát a znovu se tak stane v roce 2024. Celkem se země prostřídaly už 128krát.
Předsednictví už nemá takovou „sílu“ jako v minulosti. S rokem 2009 se změnila i role premiéra či prezidenta předsednické země, který už neusedá v čele summitů Evropské rady – tento úkol připadá stálému předsedovi, kterým je nyní Charles Michel. Podobně je to s evropskou diplomacií – tu od reformy vede vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, nyní Josep Borrell.
První české předsednictví proběhlo v první polovině roku 2009. Jako priority předsednictví představil 6. ledna tehdejší premiér Mirek Topolánek 3E: ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Mottem byla Evropa bez bariér.
Zdroj: Reuters
Zdroj: Euroskop.cz
Počátkem ledna 2009 české předsednictví aktivně řešilo dvě kritické oblasti: dodávky plynu do Evropské unie a situaci v Pásmu Gaza.
Nejviditelnější událostí se ale stal pád vlády Mirka Topolánka, kabinet zhruba v polovině českého předsednictví neustál páté hlasování o nedůvěře. Pád vlády předsedající země nastal poprvé od roku 1996 a pádu italské vlády. Začátkem května 2009 nastoupila úřednická vláda Jana Fischera, která dovedla předsednictví do konce.