Evropa se militarizuje. V TOP 10 obsadila polovinu míst

Zahraničí Kateřina Vítková Zahraničí, Kateřina Vítková
14. 12. 2014 20:03
Na prvním místě světového indexu militarizace se tradičně usadil Izrael. Česko je 92.
Německo skončilo na 87. příčce, ve výdajích na armádu je ale sedmé.
Německo skončilo na 87. příčce, ve výdajích na armádu je ale sedmé. | Foto: Reuters

Bonn - Do první desítky nejvíce militarizovaných zemí planety se letos vůbec poprvé dostalo pět zástupců z Evropy, vyplývá z nového žebříčku, který tradičně zveřejňuje Bonnské mezinárodní centrum pro konverzi (BICC).

Kromě Ruska (5.), Kypru (6.) a Řecka (9.) vystoupaly na přední pozice i Arménie (3.) a Ázerbájdžán (10.), tedy znesváření sousedé, jejichž výdaje na armádu v posledních letech zaznamenaly výrazný nárůst.

Riziko "za humny"

Index militarizace země

  1. Izrael
  2. Singapur
  3. Arménie
  4. Sýrie
  5. Rusko
  6. Kypr
  7. Jižní Korea
  8. Jordánsko
  9. Řecko
  10. Ázerbajdžán

Zdroj: Bonn International Center for Conversion

Podle Conrada Schettera, šéfa výzkumu BICC, jde o nebezpečnou situaci.

"Političtí aktéři se musí zasadit o to, aby (mezi Arménií a Ázerbájdžánem) nedošlo k další eskalaci," míní s odkazem na to, že mezi zeměmi panuje od konce 80. let minulého století napětí, a to kvůli Náhornímu Karabachu, ázerbájdžánské enklávě osídlené Armény.

Na umístění zmíněné dvojice je podle BICC navíc nutné nahlížet i v kontextu jejich vztahu s Moskvou.

"Rusko dodává zbraně do obou jihokavkazských republik a od roku 2008 provádí komplexní vojenské reformy," píše ve své zprávě BICC.

Výdaje NATO k roku 2013 poklesly

U evropských států, které jsou členy NATO, výdaje na armádu mezi roky 2009 a 2013 klesly o více než devět miliard amerických dolarů. Data nicméně pocházejí z roku 2013, takže nereflektují změny, které letos na starém kontinentu zapříčinila mimo jiné krize na Ukrajině.

Navzdory snižování výdajů si poměrně vysoké místo v žebříčku 152 zemí světa i tak někteří evropští členové NATO uchovali. Deváté je Řecko, 21. Estonsko, 24. Turecko, 27. Bulharsko a 28. Portugalsko.

Německo se svou 87. pozicí figuruje až ve středu seznamu, a to i přes to, že v armádních výdajích figuruje výrazně výše - už na sedmé pozici. Jeho 48,8 miliardy dolarů na obranný rozpočet ovšem v poměru s HDP činí pouze 1,4 procenta.

Česká republika skončila 92., Spojené státy jednatřicáté.

Tradičně první je Izrael

Čelo žebříčku už tradičně opanoval Izrael, tedy stát, kde povinnou vojenskou službu vykonávají i ženy. Letos se navíc opět dostal do potyček s palestinským Hamásem v Pásmu Gazy.

Druhé a třetí místo podle tzv. světového indexu militarizace (GMI) země obsadily Singapur a Arménie. Nikoho asi nepřekvapí ani čtvrtá příčka, kterou obsadila Sýrie. Pátý skončil největší stát světa - Rusko, po kterém následuje drobný Kypr.

Globální index militarizace (GMI) zobrazuje relativní váhu a důležitost armády ve vztahu k obyvatelstvu v rámci státu. Umístění v přední desítce zajistily zejména rozsáhlé zbrojní nákupy.

Centrum ve svém výzkumu zohledňuje tři kategorie: výdaje (procentuálně v rámci HDP a ve vztahu k výdajům na zdravotnictví), vojenský personál a zbraně.

Nejmilitarizovanějším regionem je Blízký východ

Nejmilitarizovanějším regionem i nadále zůstává Blízký východ. "Co se týče militarizace, je stále celosvětovým ohniskem," říká výzkumník v BICC Jan Grebe.

Vyhlídky navíc nejsou nijak růžové. "Vzrůstající nedůvěra a ozbrojené konflikty budí obavy, že dynamika ohledně zbraní se bude v regionu nadále rozvíjet."

Kuvajt obsadil dvanáctou pozici, Omán šestnáctou.

Důvody pro značně militarizovaný charakter mnoha zemí na Blízkém východě jsou přitom rozmanité.

"Pohybují se v rozmezí od obrany stávajících autoritářských režimů proti případným vnitřním protivníkům až po vnější konflikty a potenciální hrozby z vnějšku. Celkem vzato je nutné předpokládat, že úroveň militarizace v oblasti zůstane vysoká, nebo se dokonce ještě zvýší," píše BICC.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy