Dva roky od masakru. OSN se nedaří vyšetřit výbuch v Olenivce, Rusové zničili důkazy

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
29. 7. 2024 19:04
Uplynuly přesně dva roky od masakru, který se stal jedním ze symbolů brutality války na Ukrajině. Při tragédii ve věznici Olenivka v Doněcké oblasti zahynulo nejméně 54 ukrajinských válečných zajatců a dalších 150 bylo zraněno. Stovky rodin stále neví, kde jsou jejich blízcí, a přestože ukrajinští novináři získali důkazy o pachatelích, spravedlnosti se v blízké době nedočkají.
Ukrajinci v Kyjevě protestují poté, co proruští separatisté oznámili, že při červencovém útoku zahynulo ve věznici Olenivka 53 ukrajinských válečných zajatců.
Ukrajinci v Kyjevě protestují poté, co proruští separatisté oznámili, že při červencovém útoku zahynulo ve věznici Olenivka 53 ukrajinských válečných zajatců. | Foto: Reuters

V podvečer 28. července 2022 ruští okupanti přikázali ukrajinským zajatcům ve věznici Olenivka, že po desáté hodině večer nikdo nesmí opustit baráky. Nastalo ticho a stráže nebyly nikde v dohledu. O hodinu později se ozvala ničivá exploze. "Nikdy předtím jsem se necítil tak bezmocný," vylíčil ukrajinský seržant Kyrylo Masalitin, který před dvěma lety výbuch, při němž byla Olenivka vyhozena do povětří, přežil.  

Vojáci popsali, že vyšli ven a za pár vteřin uslyšeli divoký řev. Rusové tam podle nich stáli a smáli se.

Moskva po útoku na věznici tvrdila, že za ním stojí ukrajinská armáda s raketou HIMARS. Kyjev to odmítl s tím, že má naopak dostatek důkazů o ruském útoku. O dva roky později stále není jasné, co se přesně stalo. Olenivka leží na okupovaném území jen pár kilometrů jižně od Doněcku.

Přestože novináři z ukrajinského deníku The Kyiv Independent loni na podzim v rozsáhlém investigativním dokumentárním filmu odhalili řetězec Rusů, kteří Olenivku údajně spravovali a nakonec ji vyhodili do povětří, samotné důkazy nestačí k tomu, aby okupanty postavily před soud. Podle nové zprávy OSN z minulého čtvrtka Rusko nejenže zabránilo všem snahám mezinárodního společenství o nezávislé vyšetření útoku, ale také zničilo důkazy.

"Místo činu bylo kontaminováno a fyzické důkazy znehodnoceny," napsal před čtyřmi dny mluvčí OSN Krzysztof Janowski. Americká agentura Associated Press (AP), která podnikla vlastní vyšetřování incidentu na základě získaných svědectví, však údajně obdržela dokument OSN, který i bez důkazů z místa dospěl k závěru, že za útok mohou Rusové.

"Navzdory závěrům interní analýzy, podle níž Rusko útok naplánovalo a provedlo, se OSN ve veřejném prohlášení zdržela obvinění Ruska," napsala AP. Váleční zajatci jsou chráněni mezinárodním humanitárním právem, které vyžaduje lidské zacházení. Jakékoli zneužití by tak mělo být transparentně vyšetřeno a stíháno. 

Vojáci, kteří se ze zajetí zázrakem vrátili při výměně zajatců, vypovídali o nelidských podmínkách, hladu, ponižování i mučení. "Když nás vyslýchali, měli k tomu speciální metodu. Vojáci se plazili po čtyřech a bachaři šli za nimi a mlátili je," popsal pro zmiňovaný dokumentární film The Kyiv Independent bývalý zajatec a lékař Jurik Mkrtčjan, kterému ve výjimečných případech povolili, aby vojákům léčil jejich zranění.

Na fyzickém násilí páchaném na ukrajinských zajatcích se podle získaných svědectví deníku The Kyiv Independent podíleli hlavně dva Rusové jménem Kyrylo a Jurij. Většina vězňů však jejich jména neznala, pouze Kyrylo vystupoval s přezdívkou Dirk. "Říkali mu tak, protože v prvních dnech s sebou všude nosil mačetu a máchal jí kolem. Vadilo to i vedení věznice," vzpomínal ukrajinský dobrovolník Jevhen Maljarčuk, který byl také zavřený v Olenivce.

Podle něj měli právě tito dva Rusové na starost ty nejtěžší směny. Vyslýchali Ukrajince, zejména válečné zajatce, kteří buď porušili vězeňská pravidla, nebo měli nějaké informace, které okupanti potřebovali. 

"Chtěli, abych podepsal nejrůznější doznání, která se příčila mému přesvědčení. Řekl jsem, že to neudělám, a oni mě začali mlátit obušky. Nikdy jsem nic nepodepsal a pořád mi vyhrožovali smrtí. Viděl jsem, jak z naší barabizny odváděli kluky na dva až tři dny a přiváděli je zpátky zmlácené. Měli polámaná žebra a byli ve vážném stavu," vylíčil pro ukrajinský list praktiky okupantů voják z pluku Azov Denys Čepurko. 

Do věznice Olenivka se dostal předloni v květnu poté, co se na rozkaz ukrajinské armády spolu s třemi tisíci vojáky pluku Azov vzdal a padl do ruského zajetí. Podílel se na obraně posledního centra ukrajinského odporu v Mariupolu - oceláren Azovstal, kde po evakuaci civilistů s dalšími muži po několik měsíců čelil neustálému bombardování ruské armády. Nepil, nejedl a myslel si, že ho už nic horšího nečeká. "To jsem se zmýlil," uvedl. Město nakonec padlo do rukou okupantů.

Několik tisíc vojáků a civilistů se v neděli sešlo na kyjevském náměstí Nezávislosti, aby si připomněli druhé výročí výbuchu a vyzvali ukrajinskou vládu, aby se více snažila o propuštění vojáků v rámci výměny vězňů. "Jsme tu, abychom si připomněli ty, kteří zemřeli, a také ty, kteří jsou v zajetí. Jsme tu, abychom tlačili na naši vládu, aby na tom tvrdě pracovala," řekl voják, který se představil jako Stanislav.

Video: Ve věznici v obci Olenivka zahynulo při výbuchu několik desítek ukrajinských zajatců (8. 8. 2022)

Ve věznici v obci Olenivka zahynulo při výbuchu několik desítek ukrajinských válečných zajatců | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy