"Hnili jsme tam zaživa." Bývalí zajatci promluvili o brutálních praktikách Rusů

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
28. 4. 2024 6:58
Osmadvacetiletý voják ukrajinské Národní gardy Andrij padl do ruského zajetí v květnu 2022, když Putinovo vojsko dobylo město Mariupol na východě Ukrajiny. Spolu s několika dalšími muži tam do posledního dechu bránil ocelárny Azovstal. Dostal se do známé věznice Olenivka, kde ho okupanti drželi skoro dva roky. "Bylo to zlé. Lidé tam hnili zaživa," popsal.
Ukrajinský zajatec, který se v rámci výměny vězňů právě dostal na svobodu, ilustrační foto.
Ukrajinský zajatec, který se v rámci výměny vězňů právě dostal na svobodu, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Od začátku ruské invaze se podle Kyjeva v rámci několika výměn podařilo zachránit z ruského zajetí přes tři tisíce Ukrajinců. Ve většině případech se jedná o vojáky, jsou mezi nimi ale i civilisté. Rusko Ukrajince unáší a drží v detenčních centrech, domů se vracejí fyzicky zmrzačení i s podlomenou psychikou. 

Ukrajinci, kteří byli vyměněni za ruské vojáky, popsali redakci Aktuálně.cz a serveru The Insider, jak je okupanti bili dřevěnými prkny, nutili zpívat ruskou hymnu a ruské vlastenecké písně a nechávali je hladovět. 

Monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro lidská práva potvrdila nehumánní podmínky ve 32 ze 48 vězení, a to jak v Rusku, tak na okupovaných územích Ukrajiny. Podle poslední dostupné zprávy ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny se v ruském zajetí nachází přes čtyři tisíce Ukrajinců. Z toho je více než tři tisíce vojáků a téměř tisíc civilistů. 

Andrij se domů na Ukrajinu vrátil během výměny zajatců až letos v lednu. Přestože to pro něj bylo podle svých vlastních slov těžké, Aktuálně.cz dokázal popsat, čím si v zajetí prošel. Ve věznici Olenivka většinu času nepil a nejedl. Okupanti zajatcům občas nosili zbytky, jen aby neumřeli. Většina z nich ale byla zraněných, neměli léky ani potřebnou lékařskou péči, a tak se stávalo, že jim rány hnily zaživa.

"Spousta z nich tak zemřela pomalou a mučivou smrtí. Vodu nám nosili každé tři až čtyři dny, většinou byla rezavá a páchla. Někteří kluci z ní po napití dostali ošklivé infekce, kterých se už bez léků nezbavili. A tím nemyslím, že se v bolestech trápili týden nebo dva, ale celé měsíce, někdy i roky," vzpomínal Andrij. 

Voják redakci také popsal, že Rusové zajatým Ukrajincům někdy místo rezavé vody podávali podivnou vařící tekutinu. "Vypadalo to jako převařená voda, ale bylo to něco jiného. Spálili jsme si celou pusu, protože jsme měli takovou žízeň. Když pak někdy přišlo na jídlo, dali nám jen asi minutu na to, abychom snědli, co se nám rozhodli naservírovat," vylíčil.

Podepište, že jste špion

Obdobné zkušenosti z věznice Olenivka popsal serveru The Insider voják jménem Viktor, kterého Rusové zajali taktéž spolu s ostatními obránci oceláren Azovstal, které byly posledním centrem ukrajinského odporu v Mariupolu.

"Když nás přivezli, svlékli nás, zbili, vzali nám některé věci a umístili do baráků - malých dvoupatrových postsovětských budov pro 100 až 200 lidí. Bylo nás přes sedm set. Lidé spali v koupelnách, ve vchodech - jeden na druhém," popsal.

Nejen v Olenivce, ale v téměř všech věznicích na území, která zůstávají pod nadvládou Moskvy, Rusové praktikují kruté metody mučení. Vypovídají o tom nejen získaná svědectví vojáků a civilistů od roku 2014, kdy vypukl ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny, ale také nezávislé analýzy a výsledky četných vyšetřování. 

"Někdy lidi ubíjeli k smrti. To se většinou děje v takzvaných kárných celách. V našem baráku jsme s těmi vězni sice neměli žádný přímý kontakt, ale slyšeli jsme jejich křik," uvedl Viktor.

Jak Aktuálně.cz nedávno popsal novinář a spisovatel Stanislav Asejev, který strávil více než dva roky v ruském vězení na Donbase, cílem Rusů je způsobit Ukrajincům co největší utrpení a následně ho co nejdéle protahovat. Nic se na tom nezměnilo ani s vypuknutím agrese předloni v únoru. "Jediný rozdíl, který vnímám od začátku invaze, je, že k tomu dochází v masovém měřítku. Přeživší mi vypráví o naprostých zvěrstvech. A takové praktiky Rusové používají i na běžných civilistech," řekl.

Také na Asejevovi okupanti praktikovali ty nejhorší metody mučení. Hodinu v kuse ho týrali elektrickým proudem, až muže donutili, aby se falešně přiznal, že je ukrajinský špion.

Vydírání dětmi

K lživému přiznání, že je ukrajinská špionka, se musela uchýlit i civilistka Julija, kterou Rusové zajali v roce 2021 ve městě Čysťakove v Doněcké oblasti. Okupanti ji drželi ve stejné věznici jako Asejeva - v žaláři, kterému se přezdívá doněcký Dachau (první nacistický koncentrační tábor určený pro politické vězně, pozn. red.).

"To, co tam dělali, se nedalo vydržet. Mě naštěstí netýrali proudem, ale spoustu lidí ano. Zbili mě, přišpendlili ke stolu a do pusy mi nalévali vodu, až jsem se začala dusit. Režim je tam přísný. Přes den se nesmí sedět ani ležet. Když se probudíte, jste celý den na nohou," citoval The Insider Juliji. Okupanti ji prý nutili nosit na hlavě černý pytel. 

"Když otevřeli celu, musela jsem si okamžitě nasadit pytel na hlavu, jinak mě zmlátili," pokračuje. Rusové za ní třikrát denně chodili a nutili ji podepsat dokumenty o tom, že je špionka a spolupracuje s ukrajinskou státní bezpečnostní. "Řekla jsem, že nic podepisovat nebudu, že jsem nic špatného neudělala. Ale bylo to zbytečné. Bylo jim jedno, jestli jste žena, nebo muž. Když jsem odmítla, okamžitě mě začali bít," popsala.

Poslední kapkou, která ji zlomila, byl nátlak prostřednictvím dětí. Okupanti Juliji řekli, že pokud nepodepíše papír o tom, že je špionka, pošlou její děti do ruského dětského domova. Ukázali jí dokumenty, které potvrzovaly, že potomci tam už byly zapsány. "Začala jsem plakat a prostě jsem jim to podepsala," vylíčila.

Video: Ukrajinci zveřejnili, jak žijí v táboře ve Lvovské oblasti zajatí ruští vojáci (10. 11. 2023)

Ukrajinci zveřejnili, jak žijí v zajateckém táboře ve Lvovské oblasti zajatí ruští vojáci. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy