Moskva – Pětihvězdičkový hotel Ritz-Carlton nedaleko Kremlu slibuje "nezapomenutelný odpočinek v samotném centru města".
V tomto luxusním prostředí mělo podle neověřených informací, zveřejněných americkými médii, dojít v roce 2013 ke "zvráceným sexuálním hrátkám" tehdejšího bohatého amerického byznysmena Donalda Trumpa s prostitutkami, které "připravila a monitorovala" ruská tajná služba FSB.
Tyto informace mohl podle autorů tajné zprávy připravené pro nejvyšší americké politiky Kreml v budoucnu využít k Trumpovu vydírání ve funkci prezidenta Spojených států.
Důvěryhodný zdroj
Zní to jako scénář ze špionážního filmu. Nebo reálný a drsný příběh ze zákulisí ruských tajných služeb. Má však spoustu vážných otazníků. Výbušný soubor dokumentů zveřejnil v plné verzi server BuzzFeed.
"Tato obvinění kolovala po redakcích mnoha médií (včetně Financial Times) už týdny. Nikdo je, až do tohoto týdne, nepublikoval proto, že je nedokázal ověřit," napsal na stránkách svého listu vlivný novinář Financial Times Gideon Rachman.
Zhruba 18 oddělených zpráv zpracoval podle médií bývalý britský špión. Deník Wall Street Journal ho identifikoval jako Christophera Steela, spolumajitele konzultační firmy Orbis Business Intelligence se sídlem v Londýně.
Série jeho zpráv odkazuje na řadu tajných zdrojů na nejvyšších místech v Rusku. Podle amerických médií považovaly tajné služby USA Steelovy informace dlouhodobě za věrohodné.
Proto také přiložily dvoustránkový výtah z jeho reportů k nedávné tajné zprávě prezidentu Obamovi, jeho nástupci Trumpovi i osmi nejvlivnějším americkým politikům.
Je to neověřitelné
Steelovy reporty popisují údajnou spolupráci Trumpova okolí s Kremlem v průběhu americké prezidentské kampaně.
Nejvíc pozornosti poutají ale informace o údajných "zvrhlých sexuálních aktivitách" bohatého podnikatele Donalda Trumpa, které si údajně ruská tajná služba nahrála během jeho návštěvy Moskvy v roce 2013. Přijel tehdy navštívit tamní přehlídku Miss Universe.
Médii zveřejněné informace Trump označil za "nesmysl" a "falešné zprávy". Prohlásil, že si při zahraničních cestách dává velký pozor na skryté kamery: "Jsem v tomto směru velmi obezřetný. V těchto místnostech jsou často kamery na nejpodivnějších místech. Vidí vás a vy je naopak ne," prohlásil. Únik těchto informací přirovnal k něčemu, co "by udělalo nacistické Německo". Za "absolutní nesmysl" označil zprávy i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Experti na tajné služby si od té doby lámou hlavu s důvěryhodností uniklých zpráv. Řada z nich je považuje za velmi problematické a kvůli odkazům na tajné zdroje v Moskvě prakticky neověřitelné.
Jiní ale dodávají, že americké tajné služby by nejvyšším místům nepředložily zprávy, které nepovažují za důvěryhodné. A dodávají, že informace o sbírání kompromitujících materiálů na Trumpa zapadají do rukopisu ruských tajných služeb. Ty na dlouhou sovětskou tradici "kompromatů" a následného vydírání nejrůznějších cílů doma i v zahraničí nejen nerezignovaly, ale intenzívně ji rozvíjejí dál.
Stará sovětská tradice
Když vznikla v Rusku za sovětských dob cestovní kancelář Inturist a stejnojmenná síť tamních hotelů, patřila drtivá většina jejich personálu – řidičů, vrátných, kuchařek, pokojských a dalších – ke komunistické tajné službě. Napojené na KGB byly i prostitutky a prostituti, lákající do svých sítí zahraniční hosty. Sovětům tak pomáhali na ně vytvářet kompromitující materiály.
Jednou z prvních veřejně známých obětí se stal americký novinář Joseph Alsop. Během návštěvy Moskvy v roce 1957 padl do pasti mladého ruského gaye, řízeného KGB. Prostitut Alsopa svedl a umožnil KGB vyfotit v hotelovém pokoji jejich sexuální akt. Pokusy sovětských tajných služeb Alsopa následně fotkami vydírat a přimět ho ke spolupráci se sovětskou rozvědkou ale neuspěly. Americký novinář uprchl zpět do USA.
Podobné případy nebyly za sovětských dob výjimkou. Současní finští majitelé bývalého sovětského hotelu Inturist v estonském Tallinnu dokonce zřídili v jeho části malé muzeum. Ukazují v něm kamery, fotoaparáty, odposlechy a jiná zařízení, která v bývalém Inturistu používaly sovětské tajné služby k nahrávání a vydírání zahraničních hostů.
Podle Peepa Elhasalu, který pomáhal netradiční hotelové muzeum v Tallinnu vybudovat, odposlouchávala sovětská KGB 60 z celkových 423 hotelových pokojů, které byly vyhrazené pro "zajímavé osobnosti" včetně zahraničních podnikatelů. "Pokud takový člověk zjistil, že na něj KGB má kompromitující fotku, kterou může zveřejnit nebo poslat manželce, byl velmi snadno manipulovatelný," řekl Elhasalu v rozhovoru pro deník New York Times a odkázal na konkrétní případy nachytaných finských podnikatelů. "Všichni se vrátili domů a tvrdili, jak je život v SSSR skvělý a jak by mělo Finsko čileji obchodovat se Sověty," dodal.
Čerstvé případy
Dlouhá sovětská tradice sbírání a využívaní "kompromatů" přežila i pád Sovětského svazu.
Do vrcholné ruské politiky ji vrátil sám Vladimir Putin v roce 1999, kdy pod prezidentem Jelcinem řídil ruské tajné služby (FSB). Šlo o případ tehdejšího ruského generálního prokurátora Jurije Skuratova, který se pustil do vyšetřování korupce v nejbližším okolí prezidenta Jelcina.
V ruských médiích se následně objevilo kompromitující nejasné video (jehož pravost tehdejší generální prokurátor dodnes popírá), na kterém je zachycen muž podobný Skuratovovi, jak dovádí v posteli se dvěma prostitutkami. Ředitel FSB Putin následně před novináři prohlásil, že muž na videu je Skuratov. Tím ho přinutil k rezignaci i ukončení vyšetřování, navzdory pochybám o nahrávce i legálnosti jejího vzniku.
"Samozřejmě že Kreml sbírá kompromitující materiál," řekl deníku Wall Street Journal ruský politický analytik Valerij Solovjov. "Tahle tradice sahá zpět do časů sovětské KGB, teď ji nahradily tajné služby a novináři," dodal.
Americké ministerstvo zahraničí proto varuje své diplomaty působící v Rusku před zvýšeným nebezpečím podobného vydírání. Odkazuje na případ z roku 2009, kdy ruský bulvární deník Komsomolskaja pravda zveřejnil nahrávku ukazující údajného amerického diplomata ve společnosti prostitutky.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly tehdy veřejně varoval, že diplomat se stal "předmětem špinavé kampaně se zapojením ruského tisku" a využitím falešného videa.
Volavky
Podobný postup Kreml uplatňuje i proti domácím kritikům. Ty má navíc díky téměř neomezeným možnostem tajných služeb šanci odposlouchávat, tajně sledovat i nahrávat.
Zničující video postelové scény Putinova kritika a bývalého ruského premiéra Michaila Kasjanova se objevilo ve vysílání prokremelské stanice NTV v roce 2016, pár měsíců před parlamentními volbami. Nelegální nahrávka s ženou, která nebyla Kasjanovovu manželkou, včetně jejich pikantních rozhovorů o jednotlivých členech ruské opozice, později skrze vnitřní spory rozložila celé opoziční hnutí Parnas, v jehož čele Kasjanov stál.
Vnadná "volavka" ruských tajných služeb s přezdívkou Mumu se zase v roce 2010 začala pohybovat i v okolí mladého ruského opozičního aktivisty Ilji Jašina a dalších podobně laděných novinářů. Tři z nich dokázala Mumu svést s tím, že se brzy poté na státem kontrolovaných televizních kanálech a v internetu objevily nahrávky jejich intimních hrátek. Pro pověst těchto lidí to byla tvrdá rána.
Svérázně ale tehdy s "volavkou" Mumu naložil známý ruský liberální politolog Dmitrij Oreškin. Na její nabídku ke schůzce zareagoval kladně, pozval ji ale k sobě domů, kde ji po otevření dveří přivítala s jadrným komentářem Oreškinova manželka.
