Aktuálně.cz: Říkáte, že se proces oteplování urychluje. Znamená to, že se třeba v příštích dvaceti letech oteplí o tolik jako dohromady za posledních sto nebo více let?
Radim Tolasz
Klimatolog a meteorolog. Od roku 1986 pracuje v Českém hydrometerologickém ústavu, nyní v něm vede oddělení pro změny klimatu. Je také českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změny klimatu (IPCC).
Radim Tolasz: V klimatickém systému nehledejme lineární závislosti. To, že se v posledních zhruba čtyřiceti letech rychlost oteplování zvyšovala, neznamená, že tomu tak bude i v letech dalších. Zvyšování teploty zakolísalo na pár let po roce 2000 a může k tomu dojít znovu. Když se podíváte na teplotní analýzy do vzdálenější minulosti, tak uvidíte, že vzestupy i poklesy probíhaly vždy v kratších periodách s přestávkou, kdy se teplota vyvíjela opačně nebo stagnovala.
Jak byste charakterizoval změny, které nastanou například oteplením o dva stupně ve srovnání s nynějším stavem?
Globální teplotu vyšší o dva stupně ve srovnání se současným stavem můžeme očekávat na konci tohoto století. Oproti předprůmyslové době to bude vzestup o tři stupně. To je sice dvojnásobek oproti předpokladům Pařížské dohody, ale i tak považuji tento odhad za optimistickou variantu, protože aktuální trendy směřují ještě výše.
A co by to mohlo znamenat? Dobrou ukázkou pro střední Evropu jsou poslední roky, kdy zažíváme v létě dlouhé, intenzivní a opakující se horké vlny a více suchých let za sebou. Výsledky vidíme dnes v lesích, které se tomuto vývoji nestačily přizpůsobit.
Naopak si situaci v posledních letech chválili ovocnáři a vinaři, pokud nebyli poškození jarními mrazy nebo krupobitím, přičemž tyto extrémy budou naše počasí doprovázet i v dalších letech. Delší vegetační sezona může být pozitivní, znamená však vyšší nároky na vodu.
Jak by to vypadalo mimo náš region?
Mimo střední Evropu jsou dopady oteplení o každý stupeň podstatně horší. Obyvatelstvo v subsaharské Africe, v Asii a v jižní Americe má problémy s potravinovou dostatečností, přičemž statistiky říkají, že lidstvo vyhodí až 30 procent vyrobených potravin. Někdy můžeme číst, že dále na sever se budou rozšiřovat oblasti se zemědělsky příznivým podnebím. Ano, ale bude trvat stovky let, než se v těchto oblastech vytvoří využitelná zemědělská půda, takže na to příliš spoléhat nemůžeme.
Pořád větším problémem, který výrazně mění biodiverzitu v krajině, bude degradace půd a odlesňování. Tyto změny zároveň způsobují dodatečné regionální oteplování a odvodnění, a snižují tak schopnost obyvatel se na změny adaptovat.
Dokážeme se vůbec vrátit do období, kdy by lidská činnost nějak výrazněji teplotu na planetě nezvyšovala? Museli bychom se vzdát třeba cestování, elektřiny, civilizačního luxusu?
Abychom se mohli vzdát luxusu, tak ho musíme nejprve získat. Pro globální klima je důležité, jakým způsobem bude bohatnout ta část světa, kterou dnes označujeme jako rozvojovou - velká část Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Jsou to oblasti s velkým počtem obyvatel, kde lze očekávat rostoucí spotřebu. Musí být tato spotřeba nutně uspokojována stejně, jako tomu bylo v Evropě, kde jsme si zničili část životního prostoru, který dnes s těžkostmi rekultivujeme? Věřím, že ne, protože dnes máme jiné technologické možnosti.
Důležité je, aby se rostoucí emise v rozvojovém světě potkaly na co nejnižší úrovni s klesajícími emisemi u nás. A pokud nevíme, jaké části luxusu se vzdát, tak začněme u spotřeby dovozového zboží, které není vyrobeno v souladu s našimi pravidly o ochraně pracujících a životního prostředí. Tak je to jednoduché. Ale já nejsem ani politik, ani ekonom - a to je jejich parketa.
Souhlasíte s názorem, že jedním z největších zdrojů emisí je letecká doprava? Leží tam klíč ke zmírnění následků oteplování?
Nesouhlasím. Letecká doprava je problém, protože rychle roste, a tím rostou i její emise. Doprava jako celek produkuje dnes oproti roku 1970 až dvaapůlkrát více emisí skleníkových plynů. Ale globálně se doprava podílí na emisích skleníkových plynů "jen" 14 procenty. Není to málo, ale větší problém leží v energetice. Ta se podílí na emisích z 35 procent. Zemědělství, lesnictví a jiné využívání půdy z 24 procent, průmysl z 21 procent. Zbývajících šest procent připadá na stavebnictví.
Antropogenní změna klimatu (ovlivněná člověkem, pozn. red.) není jednoduchý problém a řešení není v nepromyšlených, jednoduchých, a už vůbec ne v líbivých rozhodnutích. Je nesmysl využívat leteckou dopravu na malé vzdálenosti, je nesmysl převážet zboží přes půl světa (i letecky), když si ho můžeme vyrobit doma. Ale když nepoletím na dovolenou, zatímco budu kupovat jahody a rajčata dovezené v prosinci z Maroka, tak tomu moc nepomůžu.
Co podle vás může dnes jeden člověk dělat pro to, aby se teplota tolik nezvyšovala? Čím takříkajíc začít sám u sebe?
Přemýšlet. Přestaňme se honit za spotřebou a při každé činnosti promýšlejme důsledky. Projektuju parkoviště? A opravdu musí být celé asfaltové? Chci vypadat zeleně a vydělat, tak si postavím solární panely? Ale proč na poli? Už jste někde u nás viděli parkoviště částečně zakryté solárními panely? Proč by to nešlo? Musíme řešit dopravní komplikace ve městech různými zákazy a emisními zónami? Proč se pořád tolika lidem vyplatí poskakovat v autech přes zacpané městské centrum? Když jim to ještě více znepříjemníme, tak to ničemu nepomůže. Nebylo by vhodnější se zaměřit na kvalitu a provázanost hromadné osobní dopravy?
Občas zaznívá, že v Česku se do budoucna změní zemědělství, že dařit se bude třeba tropickému ovoci. Není to nesmysl?
I zemědělství se bude muset změnit. Ale neviděl bych budoucnost v tom, že budeme u nás místo cukrovky pěstovat ananasy. Dovolte mi jedno postesknutí. Už od povodní v letech 1997 a 2002 se u nás diskutuje o nutnosti změnit způsob hospodaření v naší krajině. Jak proti povodním, tak proti suchu by pomohlo, kdybychom zemědělskou krajinu více rozčlenili a přestali opěvovat širé rodné lány. Ale pořád se nic neděje, jen se divíme, když nám přívalový déšť spláchne pole do sklepa. Po těch letech už mohu směle konstatovat, můžeme si za to sami.
Jak se dnes díváte na teorii, že planeta se otepluje v cyklech, že na to vlastně lidská činnost nemá vliv? Jste ochoten ještě se zastánci těchto teorií diskutovat, nebo vám to už přijde zbytečné?
Přirozená variabilita klimatu probíhala vždy v cyklech a na tom se nic nezměnilo. Člověk nijak neovlivňuje astronomické faktory ani většinu geografických faktorů, které utváří naše klima. I proto se pořád blížíme k době ledové, která odhadem za zhruba 12 tisíc až 15 tisíc let naše problémy s oteplováním vyřeší.
Z našeho pohledu jsou však důležitější aktuální trendy, které člověk vyvolává sám tím, že mění chemické složení atmosféry a vzhled a kvalitu zemského povrchu. Jistě, člověk nikdy v minulosti klima globálně neovlivňoval, a přesto se měnilo. To by nás však nemělo příliš uklidňovat, máme dnes velké možnosti.
Jsou studentské demonstrace a hnutí, spojované se švédskou studentkou Gretou Thunbergovou, prospěšné, nebo spíš kontraproduktivní?
To ukáže čas. Klimatologie neúspěšně přesvědčuje politiky a veřejnost už minimálně 30 let, že máme problém. Třeba bude mládí úspěšnější.
(Blog Radima Tolasze na Aktuálně.cz najdete ZDE)
