Jinou planetu nemáme a politici nic nedělají. Byli jsme u obří stávky za lepší klima

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
25. 6. 2019 7:11
V západoněmeckých Cáchách v pátek protestovalo 40 tisíc lidí na demonstraci studentského hnutí Fridays for Future, které apeluje na politiky, aby začali řešit dopady klimatických změn. Akci sledovala i reportérka deníku Aktuálně.cz. Přečtěte si reportáž.
Stávka Fridays for Future v Cáchách.
Stávka Fridays for Future v Cáchách. | Foto: Adéla Očenášková

Cáchy (od naší zvláštní zpravodajky) - Jinak klidné pohraniční německé Cáchy připomínaly v pátek rušnou, pulzující metropoli. Už od dopoledne zaplavovali ulice lidé s transparenty: "Žádná planeta B není", "Chci plavat ve vodě, ne v plastech".

Ve městě na západě země se konala jedna z mnoha demonstrací studentského hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). Protesty po celém světě apelují na politiky, aby začali řešit dopady klimatických změn. Svůj původ má hnutí ve Švédsku a postupně se přelilo do dalších států. 

"Žádná planeta B není," upozorňovali lidé na demonstraci.
"Žádná planeta B není," upozorňovali lidé na demonstraci. | Foto: Adéla Očenášková

"Chtěla jsem dát všem politikům najevo, jaká je změna klimatu zásadní problém současnosti a že brzy bude tím vůbec nejhlavnějším. Je to důležitější než peníze, koneckonců tohle je jediná planeta, kterou máme," vysvětluje deníku Aktuálně.cz devatenáctiletá cášská studentka medicíny Hannah Lämmchenová, proč se pátečního protestu účastnila. 

Podle německé stanice Deutsche Welle se protestu v Cáchách zúčastnilo asi 40 tisíc demonstrantů z patnácti zemí světa. Stávka přitáhla i lidi ze zahraničí také proto, že se na její organizaci nepodílela jen německá odnož Fridays for Future, ale například i francouzská, lucemburská nebo česká. Čeští organizátoři vypravili do Cách dokonce autobus. 

"Uvědomil jsem si, jak je jejich akce mnohem organizovanější. Máme se od nich co učit. Celé město to hnutí neuvěřitelně podporuje," popisuje své dojmy Gor Vartazaryan, který působí v českém Fridays for Future. 

Ve třech průvodech, které kolem poledne vyrazily z různých míst směrem k cášskému fotbalovému stadionu Tivoli, demonstrovali kromě studentů i starší lidé.

Marion Uerz-Gottfriedová na demonstraci.
Marion Uerz-Gottfriedová na demonstraci. | Foto: Marion Uerz-Gottfried

"Rozhodla jsem se do stávky zapojit, protože mladí lidé potřebují podporu. Lidé v mém věku se o životní prostředí nezajímají," říká například sedmapadesátiletá živnostnice z Cách Marion Uerz-Gottfriedová. "Chci pomoct mladým lidem v tom, aby měli budoucnost. Sama jsem matka a je mým úkolem postarat se o své děti," dodává.

Politici mlčí

Podobně to vnímá i jedna z organizátorek německé iniciativy Fridays for Future Lina Gobbeléová. Upozorňuje, že politici jsou neteční. Vláda podle ní jen říká prázdné řeči, činy ale chybí. Studentskému hnutí přitom v minulosti vyjádřila podporu třeba i kancléřka Angela Merkelová. Podpory se těší i od některých členů Evropského parlamentu, například nově zvoleného europoslance za Svaz 90/Zelení Michaela Blosse.

"I školáci chtějí mít budoucnost. Jsou naštvaní na politiky, kteří až doteď klimatické změny z velké části ignorovaly. Proto studenti vyrážejí do ulic Zlepšují nás demokratický systém tím, že reprezentují zájmy nastupujících generací," říká Bloss. Doufá, že tyto stávky konečně přinutí politiky skoncovat s používáním fosilních paliv.

Gobbeléová to ale vidí pesimisticky."Od prosince, co jsme se stávkami začali, nevidíme ze strany politiků v podstatě žádné výsledky. Naproti tomu ale hodně spolupracujeme s vědci. Vznikla dokonce iniciativa Scientists for Future (Vědci pro budoucnost), která spadá pod Fridays for Future. O všem se s nimi radíme. Myslím, že bez nich by bylo velmi složité všechny ty vědecké informace dávat dohromady," domnívá se Gobbeléová. 

Sedmnáctiletá studentka cášského gymnázia nerozumí ani kritice, kterou vyvolal soupis požadavků, jejichž splnění má zmírnit dopady globálního oteplování. Šestibodový seznam, který studenti v dubnu představili politikům, obsahuje například požadavek zrušit do roku 2019 dotace na fosilní paliva, do stejného roku vyřadit z provozu jednu čtvrtinu uhelných elektráren nebo do roku 2035 úplně přejít na energii z obnovitelných zdrojů. 

"Naše požadavky jsme vypracovávali spolu s vědci, kteří jsou autory řady studií o globálním oteplování. Sestavili jsme je zkrátka proto, že je to jediná cesta, jak zastavit klimatickou krizi a udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně (jak ukládá Pařížská dohoda o klimatu z roku 2015, pozn. red.)," říká Lina Gobbeléová s tím, že němečtí politici dostali k dispozici i studie, podle kterých studenti body zformulovali. 

Studentka Lina Gobbeléová
Studentka Lina Gobbeléová | Foto: Adéla Očenášková

Podpora od učitelů 

Studentka kvůli pátečním stávkám pravidelně mešká hodiny anglického jazyka a matematiky. Někteří kritici klimatických stávek rádi tvrdí, že mladí protestující využívají demonstrací k tomu, aby se mohli vyhnout páteční výuce.

"Učitelé mě velmi podporují. Větší problém je ale s ředitelem školy, kterému hnutí není zrovna moc sympatické. Navíc myslím, že na něj tlačí ještě další instituce ze shora, aby něco takového nepodporoval," myslí si Gobbeléová. 

Ona sama považuje za největší ekologický problém Německa množství emisí každoročně vypouštěných do ovzduší. Spolková republika se pravidelně umisťuje v první desítce největších světových znečišťovatelů ovzduší. V soukromém životě se sedmnáctiletá dívka snaží šetřit energii, jezdit hlavně na kole a nejíst moc masa. 

"Climate justice," skandovali

Osvětu v oblasti omezování masa považuje za důležitou také devětadvacetiletý programátor Alex Creutz, který na stávku do Cách rovněž dorazil. Chtěl vyjádřit podporu takzvané klimatické spravedlnosti. Právě anglické heslo "Climate justice" protestující dav opakovaně skandoval, když ulicemi města mířil k fotbalovému stadionu Tivoli. Tam akce vrcholila, na pódiu pak kromě studentů promluvila i řada umělců.

Na páteční protest dohlíželo také velké množství policistů, kteří měli podle německých médií hlavně bránit případnému vniknutí demonstrujících do nedalekého obřího uhelného dolu elektrárenské společnosti RWE.

Ten už delší dobu vzbuzuje nevoli ekologických aktivistů, firma chce těžební práce rozšířit, což zničí část lesa. Páteční stávka byla ale poklidná a policie žádné incidenty řešit nemusela. 

Video: Tahle fotka zaskočila i vědce. Důkaz, že globální oteplování postupuje, říká ekolog

Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Pořídil ho dánský vědec na severozápadě Grónska. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 26 minutami

Raúl Castro na sjezdu potvrdil, že předává vedení mladší generaci

Kubánský vůdce Raúl Castro v pátek na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení mocné Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je "plná vášně a protiimperialistického ducha". Informovala o tom agentura Reuters.

Čtyřdenní sjezd PCC se koná za zavřenými dveřmi, ale kubánská televize odvysílala úryvky Castrova úvodního projevu. Devětaosmdesátiletý Raúl Castro v něm vyjádřil spokojenost nad tím, že může předat vedení skupině věrných, kteří za sebou mají desítky let zkušeností, během nichž stoupali po stranickém žebříčku.

Předáním moci formálně skončí éra bratrů Castrových na Kubě. Ve vedení PCC má na sjezdu Raúla Castra vystřídat kubánský prezident Manuel Díaz-Canel (61).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Zveřejnila rovněž sankční seznam osmi bývalých i současných předních amerických činitelů, informovaly zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva dnes také zakázala vstup na své území osmi současným i bývalým předním americkým činitelům. Je mezi nim šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray, ředitelka tajných služeb (DNI) Avril Hainesová, ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas, ministr spravedlnosti Merrick Garland, bezpečností poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa John Bolton či někdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey.

Ruský ministr zahraničí také zmínil další odvetná opatření, například zpřísnění restrikcí pro pohyb amerických diplomatů na ruském území.

Zdroj: ČTK
Další zprávy