Do Itálie opět připlouvá víc uprchlíků z Libye. Dohoda s ozbrojenci nefunguje, pašerákům se daří

Marek Hudema Marek Hudema
4. 10. 2017 18:29
Italský premiér Paolo Gentiloni nedávno oznámil, že počet uprchlíků směřujících z Libye do Itálie se v srpnu snížil o 80 procent ve srovnání s loňskem. Jenže v září začaly jejich počty znovu stoupat. Podle britského listu The Guardian za to mohou boje mezi ozbrojenci v libyjském městě Sabratha. To dlouho fungovalo jako základna, odkud pašeráci přepravovali nejvíc utečenců z Libye do Itálie.
Migranti, které zachránila libyjská pobřežní stráž u Tripolisu.
Migranti, které zachránila libyjská pobřežní stráž u Tripolisu. | Foto: Reuters

Řím/Tripolis - Plavba přes Středozemní moře do Itálie je pro uprchlíky z Afriky jednou z hlavních cest do Evropy. Letos už dorazilo z Libye k italským břehům přes 100 tisíc běženců.

Snižovat jejich počty měla dohoda mezi Itálií a právě Libyí. A italský premiér Paolo Gentiloni nedávno oznámil, že počet migrantů se v srpnu skutečně snížil o 80 procent oproti loňskému roku.

Jenže minulý měsíc se vše změnilo a počet uprchlíků začal opět stoupat.

Podle médií zřejmě selhala italská snaha platit libyjským ozbrojeným milicím za to, že budou běžence zadržovat na svém území.

Britský deník The Guardian poukazuje na to, že se v posledních dnech rozhořely boje v libyjském městě Sabratha, které leží asi 70 kilometrů západně od metropole Tripolis.

Sabratha byla dlouho známa jako základna, odkud pašeráci přepravovali nejvíc utečenců z Libye do Itálie. Před několika měsíci ji však přestali používat, protože místní ozbrojenci zabránili uprchlíkům v nástupu na lodě a většinu z nich zahnali do táborů za městem.

Peníze za zastavení migrantů

Město a jeho okolí ovládají dvě organizace - brigáda Anas al-Dabbaší a skupina, kterou řídí takzvané Operační středisko pro boj proti Islámskému státu.

Anas al-Dabbaší byla podle OSN jednou z největších organizací pašeráků lidí v Libyi. A ozbrojenci z Operačního střediska sice bojovali proti teroristům z Islámského státu, ale zároveň je jejich spojencem jedna z radikálně islamistických skupin.

Obě formace pak tvrdí, že jsou podřízeny mezinárodně uznané libyjské Vládě národní jednoty se sídlem v Tripolisu, kterou jako jedinou uznává OSN.

Ozbrojenci v Sabratě tak podle listu The Guardian dostávali peníze od vlády v Tripolisu za to, že zastaví migranty směřující do Evropy. Kabinet má peníze od Evropské unie a Itálie.

Sama italská vláda navíc poslala před několika měsíci velkou dodávku humanitární pomoci přímo do Sabrathy, konkrétně do místní nemocnice. Ta je pod správou starosty města, které podle svých slov kontroluje Operační středisko, píše britský deník.

A agentura Reuters zároveň poukazuje na nepotvrzené informace, podle kterých brigáda Anas al-Dabbaší dostala přímo od Itálie pět milionů eur na to, aby zastavila uprchlíky směřující do Evropy.

Italská vláda to odmítá, financuje podle svého vyjádření jen vládu v Tripolisu.

Spory mezi vládou a mocným generálem

Jenže před několika týdny začaly spolu obě skupiny ozbrojenců v Sabratě bojovat. Důvody jsou nejasné.

Zároveň se navzájem obvinily z pokusů obnovit pašování lidí a z ozbrojeného "obtěžování".

Za poslední tři týdny zemřelo v Sabratě a okolí podle Vlády národní jednoty téměř třicet lidí a dalších 170 utrpělo zranění. Spolu s tím začaly z pobřeží odplouvat lodě s uprchlíky do Itálie.

Není zcela jasné, která z válčících stran se vrátila k pašování lidí a proč. Některé zdroje tvrdí, že je to nátlak na vládu v Tripolisu, aby posílala do Sabrathy více peněz.

Zmatků v Sabratě se mezitím snaží využít mocný libyjský generál Chalífa Haftar, který se svojí takzvanou národní armádou ovládá velkou část Libye.

Neuznává autoritu vlády v Tripolisu a spolupracoval s konkurenční vládou v Tobrúku. Navíc údajně navázal styky s jednou z ozbrojených skupin v Sabratě, Operačním střediskem pro boj proti Islámskému státu.

To by Haftar podle médií na druhou stranu i rád zničil. Jak už bylo řečeno, Operační středisko je napojeno na starostu Sabrathy. A ten má velké politické ambice.

Haftar tak minulý týden v italském deníku Corriere Della Serra označil jakékoliv dohody Itálie s libyjskými milicemi za chybu.

Sám sebe navíc jmenoval jako nejlepšího příjemce italské a evropské pomoci. "Pro kontrolu hranic mohu poskytnout lidskou sílu, ale Evropané musí poslat pomoc, drony, helikoptéry, brýle pro noční vidění a vozidla," řekl.

Zmatek v zemi

Situace kolem Sabrathy odráží stav celé země, kde spolu válčí různé znepřátelené frakce a stále se proměňující aliance.

Pro Západ je těžké najít v Libyi důvěryhodného spojence. Vláda v Tripolisu je sice mezinárodně uznaná, ale kontroluje fakticky jen část města a hlásí se k ní pochybné skupiny včetně některých islamistů.

A generál Haftar, kterého částečně podporuje Moskva, na jednu stranu tvrdí, že chce nezávislou demokratickou Libyi a bojuje proti islamistům. Na druhou stranu ale nechává radikály vládnout na části jím obsazeného území. Jeho vojáci jsou také podezřelí z porušování lidských práv.

Italské námořnictvo zveřejnilo záběry ze ztroskotání a převrácení lodi s migranty u pobřeží Libye. 562 lidí se zachránilo, 5 migrantů nepřežilo. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy