reklama
 
 

Islám do Německa patří, ale jen nějaký. Reportáž ze Saska, kde zvítězila ostře protiimigrantská AfD

26. 9. 2017 6:10
Oslabená Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové vyhrála v neděli počtvrté německé parlamentní volby. Zhruba milion voličů jí ale přešel ke krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD). Antiimigrantská a protimuslimská strana slavila úspěch hlavně na východě země. V Sasku, které navštívil reportér Aktuálně.cz, dokonce vyhrála. "Uprchlické téma voliče pořád zajímá. Lidé chtějí vědět, jak proběhne integrace uprchlíků a jak se řeší problémy s kriminalitou," řekl reportérovi saský křesťanskodemokratický poslanec Christian Piwarz. Podle něj je situace v regionu vážná.

Heidenau (Od našeho zpravodaje) - Z hlavního nádraží v Drážďanech odjíždí téměř liduprázdný osobní vlak.

Po několika zastávkách na předměstích přijede k nástupišti v dalším východoněmeckém městě - Heidenau.

Není poznat, kde končí Drážďany a kde začíná Heidenau. Domy a továrny jsou všude.

Za starou, nepoužívanou budovou nádraží stojí bistro s kebabem.

Na cestě do centra Heidenau chodec mine památník zašlých časů. Poděkování Rudé armádě za osvobození města je napsané v ruštině.

Saské město a jeho starosta Jürgen Opitz se dostali do povědomí celého Německa před dvěma lety. Před ubytovnou, do které měly v srpnu 2015 přijet autobusy s uprchlíky, protestovaly stovky lidí.

Demonstrace skončila násilím, protestující rozháněla policie. Když o několik dní později přijela na místo kancléřka Angela Merkelová, její odpůrci na ni křičeli sprosté nadávky.

Lidé byli nervózní

Opitz tehdy řekl, že takové chování nereprezentuje celé Heidenau. Dnes je stále starostou a říká, že město se uklidnilo.

"Před dvěma lety byla dramatická situace. Lidé byli nervózní. Nevěděli přesně, kdo přichází nebo kolik uprchlíků bude. Pak už se takové excesy neopakovaly," řekl starosta v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Na otázku, jak Heidenau zvládá integraci uprchlíků, odpovídá: "Jsou tu lidé z mnoha různých států. Například Afghánistánu nebo Eritreje. Podle našich zkušeností se lépe začleňují celé rodiny než jednotlivci."

Zároveň dodává, že ne všichni migranti, kteří do Heidenau přišli, ve městě zůstali. "Někteří chtěli odejít do Berlína nebo na západ Německa," vysvětluje Opitz.

Ačkoliv v Sasku žadatelů o azyl a vůbec cizinců moc není, antiimigrantská a protimuslimská Alternativa pro Německo (AfD) tu v nedělních volbách dosáhla mimořádného úspěchu. Spolková země hraničící s Českou republikou je jediným místem, kde strana zvítězila.

AfD tu těsně porazila křesťanské demokraty (CDU), které vede kancléřka Merkelová a jejichž členem je právě i Jürgen Opitz.

Ten navíc v rozhovoru podotýká, že se Alternativa pro Německo v Sasku přetahuje o hlasy s ještě radikálnější a nacionalističtější Národně-demokratickou stranou (NPD).

Uprchlíci voliče pořád zajímají

V Saském zemském sněmu, který sídlí na nábřeží Labe blízko nedávno restaurovaného kostela Frauenkirche, má CDU stále nejvíce poslanců.

Křesťanskodemokratický poslanec Christian Piwarz říká, že situace s Alternativou pro Německo je vážná.

"Berou hlasy všem stranám, včetně té naší. Uprchlické téma voliče stále zajímá, o tom není pochyb. Chtějí vědět, jaké jsou vyhlídky integrace uprchlíků a jak se řeší problém kriminality," uvádí Piwarz.

A naráží i na téma islámu, které krajně pravicová AfD s migrací často spojuje. "Islám do Německa nepatří v tom smyslu, že není součástí naší židovsko-křesťanské tradice. Ale patří sem v tom smyslu, že tu žijí muslimové a v Německu platí svoboda vyznání," dodává poslanec.

Starosta Heidenau Opitz se domnívá, že tvrzení "islám do Německa patří" vyvolává zbytečné kontroverze a pnutí.

"Nejde o to, zda islám do Německa patří, nebo ne. Samozřejmě, že ano, když v Německu žijí čtyři miliony muslimů. Ale jde o to, jaký islám? Ne ten, který je netolerantní k jiným náboženstvím, k homosexuálům, který omezuje práva žen a prosazuje právo šaría. Místo tady má jen ten islám, který je v souladu s německou ústavou," dodává.

Patří islám do Německa?

Němci v západních spolkových zemích jsou zvyklí na soužití s cizinci - včetně muslimů. Ve východních částech země tomu tak ale není.

Pohled na mapu s procentuálním ziskem AfD ukazuje, že odmítání islámu a výzvy k boji proti takzvané islamizaci zabírají hlavně na severovýchodě Německa. Tam, kde muslimů a mešit mnoho není.

Mešita Chadídža vznikla před deseti lety jako jedna z prvních v bývalé východní části Berlína. Muslimská komunita Ahmadíja ji postavila ve čtvrti Pankow na místě zkrachovalé a opuštěné továrny na hořčici.

Otevření mešity předcházely v říjnu 2008 protesty a petice. Odpůrcům ale nepomohly.

"Už roky je tady klid a atmosféra vůči nám není nepřátelská," říká imám mešity Saíd Aríf. Vystupuje jako muslim a zároveň Němec. Na parkovišti má Mercedes, na stole vedle kávy deník Berliner Zeitung.

Ze vzestupu protimuslimské Alternativy pro Německo strach nemá. "Musíme se ale tímto fenoménem zabývat a brát ho vážně. Zvláště po tom, co vidíme, jak zlou a nenávistnou rétoriku vůči muslimům posílil ve Spojených státech Donald Trump," říká Aríf.

autor: Martin Novák | 26. 9. 2017 6:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama