Silnice BR-319 tu už jednou byla. Na krátký čas spojovala Manaus, hlavní město brazilského státu Amazonas, a Porto Velho ve státě Rondônia. V roce 1976 ji slavnostně otevřela tehdejší vojenská vláda.
Vedla ze západních hranic do srdce amazonského pralesa a byla dlouhá přes 900 kilometrů. Brazílie tehdy prožívala období ekonomického růstu, kterému se přezdívalo "brazilský zázrak". Nově vybudovaná dálnice v původně těžko dostupném terénu ho měla rozšířit i do zaostalejších oblastí, spojených s okolním světem hlavně říční dopravou.
V tropických podmínkách ale silnice začala rychle chátrat a už po pár letech byla uzavřena.
Od 90. let se nicméně objevují politici, kteří slibují nesjízdnou cestu obnovit. Od roku 2014 se některé její části opravují, většina silnice je ale jen prašná cesta. Více než 400 kilometrů zůstává kvůli pravidelným dešťům, které vždy zaberou půl roku, nepřístupná.
Plány na obnovu a zpevnění dálnice uprostřed amazonského pralesa navíc dosud narážely na snahy chránit biodiverzitu největšího deštného pralesa na světě.
Jenže současný brazilský prezident Jair Bolsonaro se ochránci přírody zatím moc omezovat nenechává. A silnici chce taky dostavět.
Rekordně rychlé kácení
Krajně pravicový prezident dlouhodobě čelí kritice, že zlehčuje varování ochránců přírody před odlesňováním Amazonie a upřednostňuje ekonomické zájmy před těmi ekologickými. Navíc se netají obdivem k vojenské diktatuře, která v zemi panovala v letech 1964 až 1985, a hospodářskému boomu té doby. Už před loňskými volbami sliboval otevřít Amazonii a využít ji pro hospodářský růst.
Za Bolsonarovy vlády dochází k nárůstu kácení a vypalování pralesa. Jen letos v srpnu zmizelo více než 1115 kilometrů čtverečních lesa, což odpovídá zhruba rozloze Hongkongu. Kromě toho vypuklo ve stejnou dobu zhruba 31 tisíc lesních požárů, mnoho z nich záměrně založených.
Obnovou ztracené a zarostlé silnice by se to pravděpodobně ještě zhoršilo. Vědecká studie z brazilské Federální univerzity v Minas Gerais uvádí, že obnovou zničené silnice BR-319 by se míra odlesňování v Amazonii zpětinásobila.
Zkušenosti z minulosti ukazují, že v místech, kde se v amazonském pralese vybuduje silnice, dochází k masivnímu kácení lesa. V brazilské Amazonii je takových silnic několik. Většinou spojují přístav nebo velké město s oblastmi bohatými na plodiny nebo nerostné suroviny. Kvůli tropickým podmínkám, půlročnímu období dešťů a náročnosti terénu jsou ale neudržované a chátrají.
Nejdřív cesta, potom dřevorubci
Agentura Reuters tyto silnice zmapovala a změřila odlesněné oblasti kolem nich. Například silnice BR-163 spojuje brazilský stát Mato Grosso, největšího brazilského producenta sójových bobů, s přístavem Miritituba ve státě Pará. Sója je základní surovinou brazilského exportu, a tak se v posledních letech pracuje na opravě této silnice. Letos by se mělo zpevnit posledních 15 kilometrů.
Podél silnice vznikla nová města a hlavně masivně odlesněné oblasti. Mezi lety 2008 a 2018 zmizelo v okolí 4500 kilometrů čtverečních pralesa.
3/6 One road, BR-163, which runs 4,525 km down the center of Brazil saw 4,500 sq km of rainforest disappear from 2008-2018. That’s nearly three times the area of London, a city of more than 8 million people. pic.twitter.com/mwRym6rXtt
— Reuters Graphics (@ReutersGraphics) October 3, 2019
O něco starší je silnice BR-364, která byla postavena už v 60. letech minulého století a spojuje město São Paulo s oblastí u peruánských hranic na východě země. Vede státem Rondônia po části takzvaného oblouku odlesňování. To je oblast na jihovýchodním okraji pralesa, kde džungle mizí vůbec nejrychleji.
Rondônia už přišla o 44 procent džungle. Většinou na úkor pastvin a polí, na kterých se pěstuje sója.
Díky, Bolsonaro
Za vlády Jaira Bolsonara je ochrana amazonského pralesa mnohem náročnější než v minulosti. Nový brazilský prezident se staví na stranu těžařů a farmářů, kteří vypalováním a kácením získávají zemědělskou půdu a přístup k surovinám.
Krátce po svém nástupu donutil rezignovat šéfku Brazilského institutu pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje (IBAMA), kterému i snížil financování ze státního rozpočtu. Činnost úřadu dlouhodobě kritizuje a označuje ho za překážku ekonomického rozvoje. Dále svými lidmi obsadil ministerstvo životního prostředí i vládní agenturu na ochranu původního obyvatelstva (FUNAI).
Na začátku srpna slavili brazilští zemědělci takzvaný Den ohně, při kterém hromadně založili několik lesních požárů kolem dálnice BR-163. Šlo o veřejnou podporu právě prezidenta Bolsonara.
