Praha – Pro Čechy a Slováky znamená rok 1968 hlavně příjezd tanků a okupaci, v západní Evropě a Spojených státech si ale lidé vybavují spíše studentské pouliční protesty nebo válku ve Vietnamu.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) proto vypracoval projekt a webovou stránku Socialism Realised. Life in Communist Czechoslovakia 1948-1989, jehož cílem je rozšířit v zahraničí povědomí o komunistických režimech ve východní Evropě.
Srpen 1968 v tom podle jedné z autorek projektu Kariny Hoření hraje důležitou roli.
"Dělali jsme výzkum zahraničních učebnic, a pokud se v nich Československo vyskytuje, je to hlavně rok 1968 a pražské jaro," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak ale upozorňuje její kolega z ústavu, historik Čeněk Pýcha, v některých učebnicích se najdou pro Čecha překvapivé věci.
"Například americká syntéza světových dějin Voyages in World History české země nebo Československo moc nezmiňuje. Ale píše o pražském jaru ve spojitosti se studentským hnutím v roce 1968, ale také se studentským hnutím v Mexiku. Tedy kontext, ve kterém my neuvažujeme. Na druhé straně zase co my v Česku víme o událostech v Mexiku v roce 1968?" říká Pýcha.
Na začátku října 1968 tehdy mexická policie a armáda zabila při zásahu proti studentům a dalším demonstrantům stovky lidí, a to jen několik dní před začátkem olympijských her v Mexico City. Kniha hovoří o Československu jako jedné ze zemí, ve které bujely studentské protesty.
V učebnicích v němčině informace o pražském jaru často doprovází „ikonická“ fotografie Ladislava Bielika z Bratislavy z 21. srpna. Je na ní muž, který u budovy Univerzity Komenského stojí před hlavní sovětského tanku a nastavuje odhalenou hruď.
Historici ÚSTR v rámci projektu diskutují s různými skupinami zahraničních studentů, kteří do Česka přijíždějí. "Studenti ze Španělska nebo Francie si samozřejmě pletou fotografie z Československa 1968 nebo Maďarska 1956. Ale to musíme chápat, že to je pro ně těžké rozlišit,“ uvádí Hoření.
Podle Pýchy ale například Španělé zkušenost z totalitního režimu vnímají. "Jsou tam některé společné věci, přestože ve Španělsku se frankistická diktatura od té v Československu velmi lišila. Španělé vědí, co je vyrovnávat se s minulostí, s traumaty dědictví totalitního režimu,“ říká Čeněk Pýcha.
Podle něj je smyslem projektu Socialism Realised napomoci tomu, aby se dějiny bývalého východního bloku více staly integrální součástí dějin Evropy.
"Pokud se bavíme o vnímání nějaké společné evropské historie nebo řekněme historie Evropské unie, tak je to spíše historie západní Evropy a východní blok je někde mimo,“ domnívá se historik.
Podle Kariny Hoření nejde ani tak o to, aby studenti ve světě znali konkrétní jména a chronologický přehled událostí, ale aby měli povědomí o tom, co se na východě Evropy dělo a že se Sovětský svaz pokoušel držet země pod svojí kontrolou násilím. Učitelé na Západě už neučí dějiny jako faktografický, chronologický přehled. "Snažíme se jim poskytnout historické ukázky, které studenti mohou analyzovat," dodává.
Například jméno Alexander Dubček mnoha lidem v Evropě moc neříká. "Prezentovali jsme to na evropské konferenci Asociace historického vzdělávání, kde jsou učitelé z evropských zemí, a ti vědí, kdo je Dubček. Ale asi většinou nemyslí, že jejich žáci by si měli zapamatovat toto jméno,“ říká historička.
