Santiago - Chilskému prezidentovi Sebastianu Piňerovi hrozí, že se už v první polovině funkčního období stane tím, co se v anglosaských zemích označuje jako "lame duck".
Politikem, který je oficiálně u moci a přitom žádnou moc nemá. V USA se "chromou kachnou" stává prezident, který sice končí v úřadu, musí ale nějak přestát období mezi volbami, tradičně konanými v listopadu, a únorovým nástupem nového šéfa Bílého domu.
V podobné situaci se nyní ocitl Piňera, který sice bude v zemi vládnout ještě více než dva roky, nikdo jej ale už nebere příliš vážně. Chilský prezident si totiž vůbec neví rady se čtyřměsíčními protesty, které zachvátily jeho zemi.
Ty si v pátek vyžádaly první oběť, když na následky střelných zranění zemřel šestnáctiletý student gymnázia Manuel Gutierrez, jehož o den dříve zasáhly kulky z policejní zbraně. V neděli se konal jeho pohřeb, na pondělí vyhlásily studentské odbory celonárodní den smutku.
600 tisíc lidí v ulicích
Ve čtvrtek demonstrovalo proti vládní politice na šest set tisíc osob. Jen v Santiagu se reformy školství, daní a penzijního systému dožadovalo na 200 tisíc Chilanů.
Při násilných střetech s policejními silami bylo zraněno na dvě stě lidí, 1400 demonstrantů pořádkové síly zatkly.
V říjnu loňského roku přitom ještě Piňera triumfálně vítal třiatřicet horníků, kteří byli v rámci spektakulární akce sledované desítkami televizních kanálů z celého světa zachránění z dolu na zlato a měď u města Copiapó na severu země.
Horníci v dole strávili téměř deset týdnů a Piňerova popularita byla na vrcholu. Teď je podle průzkumů nejméně oblíbeným prezidentem od časů diktátora Augusta Pinocheta.
Piňera přislíbil, že okolnosti studentovy smrti nechá prošetřit, u Chilanů ale sotva může ještě získat nějaké body.
Z růstu těží jen bohatí
Ačkoliv země zažívá prudký hospodářský rozmach podmíněný zejména astronomickým nárůstem cen mědi na světových trzích, většina obyvatelstva z boomu nic nemá. Bohatství plynoucí z těžby se rozdělí mezi hrstku podnikatelů a bankéřů a řadoví občané živoří.
Studenti trvají na tom, aby část výnosů byla investována do školství. Většina univerzit v zemi je soukromých a vysoké školné si může dovolit jen málokterý z nich. Navrhují proto, aby na těžební podniky byla uvalena zvláštní daň.
Chile je největším producentem mědi na světě. Loni se v zemi, která vlastní čtvrtinu všech známých ložisek ve světě, vytěžilo 5390 tun kovu.
Státní společnost Codelco chce do těžby mědi v příští dekádě investovat částku odpovídající dvaceti miliardám dolarů.
Cena mědi vzrostla na světových trzích od roku 2002 třikrát.
Za vyšší mzdy stávkovali v Chile v uplynulých týdnech horníci na několika dolech včetně největšího z nich, Escondidy. Ten se nachází na kraji pouště Atacama na severu země.
