Od naší zpravodajky v Bruselu - Novela má podle maďarské vlády chránit "zdravý tělesný a duševní vývoj dítěte". Zakazuje ale mimo jiné osvětu ve školách o jiné sexuální orientaci a pohlavní identitě. Lidem do osmnácti let se podle zákona nesmí dostat do rukou žádný materiál "propagující homosexualitu", což Brusel považuje za další zásah vlády Viktora Orbána proti svobodě slova. 

Belgie a další tucet evropských zemí označily maďarskou novelu za "flagrantní formu diskriminace" na základě sexuální orientace, která je zakázaná evropskou normou a ve většině států i národní legislativou. "Maďarsko tu skutečně překročilo červenou linii," prohlásila podle médií belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmésová.  

Belgie dopisem oslovila všech sedmadvacet států EU, aby se připojily. Česko to ale odmítlo, podobně jako zbytek střední Evropy a balkánské státy. Z jakého důvodu není známo.

České zastoupení při EU v Bruselu tvrdí, že belgická iniciativa šla přes vládu v Praze, odpověď na dotaz, proč český podpis chybí, ale neznají ani úředníci na Úřadu vlády. Jeho zástupce ve středu uvedl, že neví, proč se Česko k Belgii a dalším zemím nepřidalo.

Ministerstvo zahraničí ústy své mluvčí sdělilo, že reakce ministra Jakuba Kulhánka, zástupce ČSSD, která na evropské půdě pléduje pro práva menšin, bude známa "zřejmě ve čtvrtek dopoledne". Deník N se obrátil s dotazem po belgickém dopise na premiéra Andreje Babiše, také neúspěšně. 

Související

Šéfka Evropské komise: Maďarský zákon proti LGBT je ostuda. Chystáme vůči němu kroky

Není to poprvé, co Češi na podobné lidskoprávní iniciativy nezareagovali. Šok svým partnerům způsobili v roce 2013, když tehdejší Rusnokova vláda odhlasovala, že se nepřipojí k finské výzvě, aby se na olympiádě v Soči respektovala práva všech sportovců včetně homosexuálů. 

Tehdy šlo o reakci na sérii ruských zákonů namířených proti gayům a lesbám. Finové automaticky předpokládali, že právě Česko, dědic havlovské tradice obrany lidských práv, svůj podpis připojí. Chtělo tak učinit ministerstvo zahraničí, tehdejší ministr školství Dalibor Štys to ale označil za "politiku, která do sportu nepatří". Finský dopis proto putoval na vládu a ta rozhodla, že se Česko, jako jedna z pěti zemí tehdejší osmadvacítky, nepřipojí.

Nynější belgický dopis ani na půdu kabinetu nešel, zůstal "viset" mezi pražskými vládními paláci. Na iniciativu Belgičanů a dalších signatářů rychle reagovala Evropská komise. Její šéfka Ursula von der Leyenová označila maďarský zákon za "ostudný" a sdělila, že instruovala příslušné komisaře, aby se jím zabývali.