Po neúspěšných prvních pokusech o dobytí Kyjeva a druhého největšího města Charkova, které se odehrály bez řádného plánování a koordinace, se Rusko zaměřilo na průmyslový Donbas, kde Moskvou podporovaní separatisté od roku 2014 bojují proti ukrajinské armádě, píše AP. Poučeno ze svých dřívějších chyb nyní Rusko postupuje opatrněji a spoléhá se na bombardování z delší vzdálenosti, aby oslabilo ukrajinskou obranu.
Zdá se, že to funguje: lépe vybavené ruské síly dosáhly úspěchů v Luhanské i Doněcké oblasti, které tvoří Donbas. Kontrolují více než 95 procent prvně jmenované a přibližně polovinu druhé oblasti, konstatuje agentura.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak nedávno stanici BBC řekl, že Rusko nasadilo na frontě téměř veškerý svůj nejaderný arzenál a Ukrajina přichází denně o 100 až 200 vojáků. Prezident Volodymyr Zelenskyj předtím hovořil o stovce zabitých ukrajinských obránců denně. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov označil situaci na frontě za "nesmírně obtížnou".
V době, kdy se válka pro Rusko vyvíjela špatně, mnozí mysleli, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl po určitých úspěších v Donbasu vyhlásit vítězství a poté ukončit konflikt, jenž vážně poškodil ekonomiku Ruska a vyčerpal jeho zdroje. Kreml však dal jasně najevo, že očekává od Kyjeva uznání všech zisků, kterých Rusko od začátku invaze dosáhlo - což Ukrajina vyloučila, píše AP.
Ruské síly kontrolují celé pobřeží Azovského moře včetně strategického přístavu Mariupol, celou Chersonskou oblast - klíčovou bránu na Krym - a velkou část Záporožské oblasti, která by mohla pomoci dalšímu postupu hlouběji na Ukrajinu, přičemž málokdo čeká, že se Putin zastaví.
Podle AP se zdá, že Rusko nyní používá konzervativnější taktiku. Mnozí očekávali, že se pokusí obklíčit ukrajinské síly ze severu a jihu, ale Moskva místo toho používá řadu menších tahů, aby donutila Ukrajince k ústupu a nepřetížila své zásobovací linie. "Soustředí veškeré své dělostřelectvo na jediný úsek frontové linie, aby si prorazilo cestu vpřed a srovnalo se zemí vše, co mu stojí v cestě," řekl na adresu Ruska Keir Giles z londýnského think-tanku Chatham House.
Západní představitelé mezitím stále chválí schopnost ukrajinských sil bránit svou zemi, urputně bojovat, podobně jako ruský agresor se spoléhat na dělostřelectvo, na některých místech ustupovat a zároveň podnikat časté protiútoky. "Ukrajina provádí politiku pružné obrany, ustupuje tam, kde to dává smysl, místo aby se držela každého centimetru území," míní Giles.
Vysoce postavený západní představitel pod podmínkou anonymity agentuře řekl, že ruská kampaň "je nadále na všech úrovních hluboce problematická". Silám vyslaným z Moskvy podle něj trvá "týdny, než dosáhnou i skromných taktických cílů, jako je například obsazení jednotlivých vesnic", a během léta by ruská armáda mohla dosáhnout "bodu, kdy už nebude schopna efektivně vytvářet bojovou sílu".
Rusko má v bitvě o Donbas jasnou dělostřeleckou převahu díky většímu počtu těžkých houfnic, raketometů a hojnosti munice. Ukrajinci musejí při používání dělostřelectva šetřit, zatímco Rusové se neustále zaměřují na jejich zásobovací linie. Ukrajina začala dostávat více těžkých zbraní od západních spojenců, kteří nyní plánují začít jí dodávat raketomety, podotýká agentura.
Putin varoval, že pokud Západ poskytne Kyjevu rakety delšího doletu, které by mohly zasáhnout ruské území, Moskva by mohla udeřit na ukrajinské cíle, které byly její agrese dosud ušetřeny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal slyšet, že Rusko by mohlo reagovat záborem dalšího území jako nárazníkového pásma před takovými zbraněmi.
Ukrajinští představitelé a západní analytici mezitím vyjádřili obavy, že by se Moskva mohla pokusit podniknout ofenzivu do hustě osídlené a průmyslové Dněpropetrovské oblasti dále na severu, což by mohlo potenciálně rozetnout Ukrajinu na dvě části a představovat novou hrozbu pro Kyjev. "Ruské cíle se v souvislosti s touto válkou mění v závislosti na situaci na místě," konstatovala Eleonora Tafurová Ambrosettiová z milánského Institutu pro mezinárodní politiku (ISPI). Dodala, že Moskva by se mohla pokusit poškodit ukrajinskou ekonomiku tím, že se zmocní celého pobřeží, aby Kyjevu znemožnila přístup k lodní dopravě.
Jeden z ruských generálů už nadnesl plány odříznout Ukrajinu od Černého moře zmocněním se Mykolajivské a Oděské oblasti. Ovládnutí ukrajinského území až k hranicím s Rumunskem by Moskvě rovněž umožnilo vybudovat pozemní koridor do moldavského separatistického regionu Podněstří, kde se nachází ruská vojenská základna, píše AP.
Všechny tyto ambice podle ní závisí na úspěchu Moskvy na východě. Porážka v Donbasu by Kyjev dostala do prekérní pozice, protože noví rekruti by neměli schopnosti ostřílených vojáků, kteří nyní bojují na východě, přičemž zásoby západních zbraní by nestačily na odražení potenciálně hlubšího ruského náporu. Ukrajinští představitelé se tyto obavy snažili rozptýlit a vyjádřili přesvědčení, že jejich armáda může vydržet a zastavit ruský postup, a dokonce zahájit protiútok.
"Ukrajinský plán je jasný: Kyjev vyčerpává ruskou armádu a snaží se získat čas na další dodávky západních zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany, v naději, že zahájí účinný protiútok," míní Mykola Sunhurovskyj z kyjevského think-tanku Razumkovovo centrum.
Vysloužilý americký generál Philip Breedlove, jenž působil jako vrchní velitel sil NATO v Evropě v letech 2013 až 2016, přitom varuje před jakýmkoli příměřím, které by kodifikovalo ruské zisky na bojišti. "Je to jako vychovávat dvouleté dítě. Pokud povolíte špatné chování, nebo ještě hůře - pokud špatné chování oceníte, dočkáte se dalšího špatného chování," nechal se slyšet.