Hromadné popravy a násilí. Ukrajincům vzali veškerá práva, líčí válku členka Rady OSN

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
13. 6. 2022 5:30
Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz líčí příběhy lidí, kteří se stali oběťmi ruských válečných zločinů. Její tým sbírá v zemi přímá svědectví.
Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině
Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině | Foto: Twitter: Matilda Kate Bogner

Od začátku války dokumentuje mise OSN na Ukrajině vážná porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. O jaké věci se jedná? 

Jsme svědky používání výbušných zbraní s rozsáhlými účinky v obydlených oblastech, které vedlo k vysokým civilním obětem a také ke zničení a poškození velkého počtu civilních objektů, jako jsou domy, školy nebo kostely. 

Ke 2. červnu jsme zaznamenali a ověřili 9444 civilních obětí, z toho 4266 zabitých a 5178 zraněných. Skutečná čísla jsou však mnohem vyšší. Na základě toho můžeme potvrdit, že na Ukrajině dochází k porušování mezinárodního humanitárního práva, které se v mnoha případech rovná válečným zločinům.

Jaká další čísla ilustrují rozsah porušování lidských práv?

K 7. červnu zaznamenala mise 182 útoků na zdravotnická zařízení, 15 z nich bylo zničeno. Ruská vojska také zničila nebo poškodila 227 škol. Zdokumentovali jsme i nezákonné zabíjení ruskými vojáky, včetně hromadných poprav, a pracujeme na potvrzení více než 300 obvinění z něj. Číslo se nejspíš zvýší, až budou k dispozici nové důkazy. Můj tým také zaregistroval 230 ověřených případů zmizení, mučení a špatného zacházení. Týká se zástupců místních orgánů, novinářů, aktivistů i řadových civilistů.

Hodně se mluví o znásilnění, kolik máte případů sexuálního násilí? 

V Radě OSN pro lidská práva denně zpracováváme četná obvinění ze sexuálního násilí na Ukrajině, k 5. červnu jsme jich obdrželi 124. Z toho jsme už 24 ověřili a osm shledali nepravdivými. K sexuálnímu násilí na ženách, dívkách, mužích a chlapcích došlo ve většině regionů, kde se bojuje.

Můžete uvést konkrétní případy? 

Ověřili jsme například březnový případ skupinového znásilnění ženy v Kyjevské oblasti. Ruský voják se nejprve vloupal do vesnického domu v okrese Brovarskyj a zastřelil ženina manžela. Později se vrátil se svým kolegou, který byl pod vlivem alkoholu, a společně ženu znásilnili. Násilím vyhrožovali i jejímu dítěti. Nejde ale jen o znásilňování, vážným problémem je i zacházení s válečnými zajatci.

Jak to? 

Obdrželi jsme obvinění z mučení a špatného zacházení a také ze zabíjení zajatců a vojáků, kteří už nejsou schopni bojovat. 

V polovině května jste se vrátila z návštěvy 14 měst v Kyjevské a Černihivské oblasti, odkud se stáhla ruská vojska. Setkala jste se s lidmi a oběťmi ruských válečných zločinů. Co jste viděla? 

Zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená a rozstřílená auta na ulicích, improvizované hroby na dvorcích a v lesích. A to jsou jen některé příklady. Ve zmiňovaných oblastech jsme po obětech a svědcích porušování lidských práv vůbec nemuseli pátrat. Každý člověk tam měl příběh, tragédii, kterou prožil. 

Lidé nám vyprávěli o sexuálním násilí, zmizení nebo o tom, jak jim před očima vojáci popravili přátele a příbuzné. Se slzami v očích mluvili o tom, jak žili v protiatomových krytech, kde umírali staří lidé. Teď se mnozí přemístili do tělocvičen, sportovních center nebo do škol, kde jim je alespoň trochu lépe. V oblastech bojů se porušovala i ta nejzákladnější lidská práva, jako je právo na život, bezpečnost, zdraví, potraviny, vodu, vzdělání a bydlení.

Matilda Kate Bognerová

Vedoucí monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině pracuje pro Organizaci spojených národů už od roku 2005. V minulosti vedla regionální kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ve střední a jihovýchodní Asii a v Tichomoří. Vedla také podpůrné mise v Libyi, naposledy byla hlavní poradkyní OSN pro lidská práva v Bělorusku.

Pochází z Austrálie, v Adelaide studovala práva a ruštinu. Ve své zemi pracovala jako advokátka pro trestní případy, devět let se věnovala lidským právům v Evropě. Mluví plynně rusky. 

Který příběh vás nejvíce zasáhl? 

Ve vesnici Jahidne v Černihivské oblasti jsme potkali sedmdesátiletého muže, který strávil 24 dní v suterénu místní školy. Vyprávěl nám, že bydlel v místnosti velké 76 metrů čtverečních s dalšími 138 lidmi - nejmladšímu byly pouhé dva měsíce. Prostor byl tak přeplněný, že musel spát ve stoje, přivazoval se k dřevěným latím, aby nespadl.

Žena z Makarivu nám zase řekla, že zatímco se s rodinou snažila evakuovat na bezpečnější místo, na jejich auto úmyslně střílely ruské jednotky a zabily její vnučku, manžela a snachu. Ona i její druhý vnuk přežili.

Jak vaše práce v terénu vypadá? S lidmi mluvíte vždy osobně?

Pokud je to možné, scházíme se s lidmi osobně. Pokud ne, mluvíme s nimi na dálku nebo se sejdeme s jejich příbuznými či jinými svědky. Shromažďujeme také a analyzujeme veškeré veřejně dostupné informace. 

K prokazování používáme metodu "rozumných důvodů uvěřitelnosti". Zločiny vždy vyhodnocujeme tak, že pečlivě zvážíme, zda jsou skutečnosti a okolnosti dostatečné k usvědčení zločinců a k tomu, aby na jejich základě i běžný rozumný člověk věřil, že k válečnému zločinu opravdu došlo. Ověřené případy jsou pak základem veřejných zpráv OSN o situaci na Ukrajině.

Některé zločiny je obtížné prokázat. Co děláte v situacích, kdy se oběti nepřihlásí, protože se například bojí?

Řídíme se heslem "neublížit" a snažíme se dbát na to, aby se lidé cítili bezpečně. Informace zveřejníme pouze tehdy, když nám k tomu dají souhlas. To, o čem mluvíte, je problém, který se týká nejvíce obětí sexuálního násilí. Nechtějí mluvit, protože mají strach, a kolem tématu je obrovské stigma.

V takových případech je nenutíme, aby o svém zážitku vyprávěli. Když nechtějí mluvit teď, třeba se budou chtít svěřit za rok. Každý se s traumaty vypořádává jinak. Ve výsledku však platí, že číslo sexuálních obětí je mnohem vyšší. 

Rusko už údajně uneslo téměř 250 tisíc dětí. Důkazy ale mezinárodním organizacím chybí. Mluvila jste s někým, komu unesli dítě? 

Obvinění o nucených deportacích prověřujeme. Dostali jsme zprávy o dětech, jejichž rodiče či opatrovníci zahynuli nebo od nich byli odděleni během nepřátelských akcí, a Rusko je převezlo na své území. Nedokážu ale říct, kolika dětí se to týká, teprve na tom pracujeme. Mnoho lidí však přišlo o členy rodiny, mezi kterými jsou i děti. Z vyprávění víme, že zmizely nebo je vojáci zastřelili. 

Ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková mi v rozhovoru řekla, že čísla OSN jsou mnohem nižší než oficiální údaje ukrajinské vlády. Podle ní zmenšuje OSN rozsah škod a lidského utrpení. Co si o tom myslíte? 

V každé tiskové zprávě, kterou vydáme, zdůrazňujeme, že skutečný počet obětí válečných zločinů je mnohem vyšší. Dostat se ke všem obětem je opravdu složité a téměř nemožné. Za OSN ale odhadujeme, že civilistů přímo zabitých nepřátelskými akcemi je o tisíce víc, než jsme dosud ověřili. 

Paní poslankyně má pravdu, ale rozhodně to netvrdíme na úkor lidského utrpení. Je pro nás složitější a mnohem nákladnější dostat se ke každému. Lidé navíc více důvěřují své vládě, budou se tedy přirozeně obracet na ukrajinské úřady. 

Můžete udělat něco, aby k takovým zločinům už nedocházelo?

Prostřednictvím médií a dalších kanálů obhájců lidských práv vyzýváme odpovědné činitele, aby se tématem zabývali a zabránili tomu, aby k něčemu takovému docházelo. Sledujeme zdokumentované případy a snažíme se, aby se porušení řešilo. Usilujeme také, aby oběti získaly možnost nápravy a odškodnění.

Spolupracujete s ukrajinskou vládou?

Ano, s ukrajinskými úřady jsme v neustálém kontaktu. Diskutujeme a navzájem sdílíme informace. Upozorňujeme vládu na případy, kterými se musí zabývat. Na oplátku od ní dostáváme užitečné údaje, které nám pomáhají ověřovat případy obvinění.

Co je tedy cílem vaší mise? 

Cílem je, aby se na základě ověřených dat a svědectví podařilo odkrýt válečné zločince a zajistit spravedlnost lidem postiženým tragédií. Je to běh na dlouhou trať, ale jsme odhodláni pokračovat. Vnímám to, že se lidem uleví, když nám mohou sdělit svůj příběh a když vidí, že jako jedna z největších mezinárodních organizací bojujeme za jejich práva. 

Mohou pomoci i jiné země? Například zvláštní oddělení české policie pomáhá s vyšetřováním těchto válečných zločinů.

Samozřejmě. Je to velká pomoc. Ale pokud jde o ověřování konkrétních případů, tak to skutečně můžete udělat pouze z místa. Shromažďování důkazů však může pomoct usvědčit válečné zločince.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Fotbalisté AS Řím porazili Empoli a dotáhli se na druhý Inter Milán

Fotbalisté AS Řím zvítězili doma v 21. kole italské ligy nad Empoli 2:0 a bodově se dotáhli na druhý Inter Milán. "Nerazzurri" ale mají k dobru nedělní derby s obhájcem titulu AC Milán.

Tři body domácím zařídili už během první šestiminutovky Ibaňez s Abrahamem, oba góly padly po rohových kopech Dybaly. Římané mají na třetí příčce 40 bodů stejně jako Inter.

Oba je mohlo o bod přeskočit Bergamo, které ale prohrálo 0:1 v Sassuolu. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fotbalisté Unionu Berlín porazili Mohuč a posunuli se do čela bundesligy

Fotbalisté Unionu Berlín v 19. kole německé ligy doma porazili 2:1 Mohuč a minimálně do neděle se posunuli na první místo. Bayern Mnichov na druhé příčce ztrácí dva body, obhájci titulu ale mají k dobru nedělní duel ve Wolfsburgu.

Na třetí příčku si po výhře 5:1 nad Freiburgem polepšil Dortmund. K vysoké výhře pomohl Borussii i Sebastian Haller, který si připsal první soutěžní gól po návratu z úspěšné léčby rakoviny varlat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy