Pokud by Bílý dům proti Rusku uplatnil nejtvrdší naplánované sankce, vedlo by to k vyšší ceně ropy na světových trzích. Což by se následně promítlo do vyšších cen pohonných hmot v USA. Na ty jsou přitom Američané jako automobilový národ mimořádně citliví. A jejich nárůst tradičně vyčítají, i když třeba mylně, Bílému domu. Čím jsou ceny benzinu v USA vyšší, tím je popularita prezidenta nižší.
Jestliže bude Vladimir Putin eskalovat svůj vojenský útok proti Ukrajině, Bílý dům k tvrdým opatřením proti Rusku s největší pravděpodobností přikročí. Prezident je i pod kontrolou Senátu, kde je nadstranická shoda na tom, že Washington by nemohl od svých varování couvnout.
Prezident se ovšem zároveň musí připravit, že by musel bojovat o mínění veřejnosti. Zahraniční politika zajímá Američany zdaleka méně, než jsou ekonomická témata a "stav jejich peněženek", jak se říká v USA.
"V posledních čtyřiceti letech vykazovaly ceny u čerpacích stanic a hodnocení prezidenta vztah nepřímé úměry," potvrdil pro deník Financial Times Kevin Book, ředitel analytické firmy ClearView Energy Partners z Washingtonu, že Američané by mohli prezidenta za nárůst cen benzínu potrestat.
Zatím to platilo i za současné situace. Průměrná cena benzinu v USA už překročila 3,5 dolaru za galon, což je o 50 procent více než v době Bidenova nástupu do Bílého domu. Svoji nevoli vyjadřují lidé v průzkumech veřejného mínění, ve kterých označují právě současnou rekordní inflaci, která se promítá právě i do vyšších cen pohonných hmot, za zdaleka nejpalčivější problém.
A nespokojenost je teď vidět i přímo na čerpacích stanicích. Po celých Spojených státech tam přibývají samolepky, na kterých Joe Biden ukazuje na aktuální cenu benzinu a jeho gesto doprovází nápis: "To je moje práce!" (I did that!).
Jde o ironický vzkaz prezidentovi, i když ten podle expertů nemůže ceny benzinu v USA, které podléhají obchodování s ropou na globálnímu trhu, výrazně ovlivnit. Jenže to Američany nezajímá, z jejich pohledu je na vině vláda.
Plná nádrž za Benjamina
S případným uplatněním nejtvrdších sankcí proti Rusku by přitom ceny benzinu v USA ještě vyskočily. Spojené státy nejsou přímo závislé na ruské ropě, její dovoz tvoří pouze zlomek jejich spotřeby (tři procenta). Útok Ruska na svého východního souseda by ale podle odhadů zvedl cenu ropy na světovém trhu ze současných 92 dolarů za barel. "Pokud Putin zaútočí, pak ropa stoupne na 100 až 120 dolarů," uvedl pro list New York Times Scott Sheffield, výkonný ředitel těžařské společnosti Pioneer Natural Resources z Texasu.
Bílý dům se na to ve svých posledních vystoupeních k ukrajinské krizi, už před Putinovou invazí na Donbas, snažil Američany připravit. "Nebudu předstírat, že by to bylo bezbolestné. Mohlo by to dopadnout na naše ceny energií," uvedl prezident Biden před týdnem v televizním projevu k nebezpečí možného útoku Ruska na Ukrajinu, kdy zároveň avizoval tvrdé sankce vůči Moskvě.
Viceprezidentka Kamala Harrisová o víkendu hovořila na bezpečnostní konferenci v Mnichově. "Když Amerika stojí za principy, tak to někdy znamená, že nás to bude něco stát. A v této situaci může jít o ceny energií," potvrdila.
Ve spolupráci s demokraty v Kongresu uvažuje Bílý o tom, že by přechodně zrušil federální daň na benzin, která činí 18,4 centu na galon (necelé čtyři koruny). Podle komentátorů a analytiků by to ovšem hodnocení prezidenta v očích amerických řidičů nijak výrazně nezlepšilo.
Expert Kevin Book s odkazem na stodolarovou bankovku, na které je podobizna Benjamina Franklina, k tomu řekl, že toho není moc, "čím by Biden mohl Američany usmířit, když potřebujete Benjamina, abyste si naplnili nádrž".
Na domácí problémy není čas
Demokraté i republikáni sice v ukrajinské krizi obecně stojí za Bidenem. Ale opoziční politici by si patrně ani tak nenechali ujít nárůst cen benzinu, aniž by na prezidenta nezaútočili. Před listopadovými volbami do Kongresu je to pro ně vděčný argument.
"Kdyby dnes Američani vyhráli v loterii, první věc, kterou by mnozí z nich udělali, by bylo, že by si natankovali plnou nádrž. A nejsem si jistý, zda to prezident Biden vůbec chápe," vyhlašuje například republikánský senátor John Kennedy z Louisiany.
Biden se v posledních veřejných vystoupeních snaží Američany přesvědčit, že dobře ví, jaký je to pro ně problém. "Vyrostl jsem v rodině, kde jsme cenu u benzinových pump pociťovali u kuchyňského stolu. Každý to věděl, každý to vnímal. Chápu to," prohlásil Biden před několika dny na akci ve Virginii.
Prezidentovým problémem je ovšem i to, že kvůli zahraniční krizi s Ruskem se nemůže věnovat své domácí agendě tak, jak by sám chtěl a potřeboval. Před několika týdny na tiskové konferenci v Bílém domě Joe Biden avizoval, že bude více mluvit přímo s americkými voliči a že hodlá více cestovat po USA.
Prezident by tak chtěl dát Američanům na vědomí, že chápe jejich ekonomické starosti, které pramení z rekordní inflace. A zároveň přímo v terénu prezentovat, co považuje za své úspěchy, především balík investic do infrastruktury, který loni na podzim schválil Kongres.
Místo toho ale teď Biden většinu času tráví v Bílém domě se svým zahraničně bezpečnostním týmem a u telefonických rozhovorů se svými protějšky, státníky ze spojeneckých zemí. Domácí agendě se věnuje jen okrajově, jeho program teď diktuje vývoj ve východní Evropě.
Zbytečné výdaje
Minulý čtvrtek Biden navštívil Ohio, aby tam propagoval zmíněné investice do infrastruktury. Svůj půlhodinový projev ovšem ukončil poznámkou: "A nyní už musím zpět do Washingtonu, protože v Evropě se právě teď děje taková malá věc."
Prezidenta hodnotí pozitivně jen 41 procent Američanů, což i těžce poškozuje šance demokratů před listopadovými kongresovými a guvernérskými volbami. Američané vnímají, že Bidena teď zaměstnává krize na východě Evropě. Ale pro ně samotné je naprostou prioritou stav jejich rodinných rozpočtů.
Inflace, která vyskočila na čtyřicetileté maximum, podle analýzy deníku Wall Street Journal nyní prodražuje americkým domácnostem výdaje v průměru o 280 dolarů měsíčně (více než 6000 korun). Což doléhá především na chudší Američany, ale i bohatší lidé to vnímají jako výdaj, který jim vláda zbytečně tahá z kapes.
Vysoká inflace přebíjí jinak dobré ekonomické ukazatele, jako je především rychlá tvorba nových pracovních míst a nízká nezaměstnanost. "Větší zaměstnanost je rozdílem, zda máte, nebo nemáte práci, pro dvě až tři procenta populace. Vyšší inflace znamená vyšší ceny pro 100 procent populace," uvedl pro stanici NPR Larry Summers, bývalý ministr financí USA.
