Hra nervů je zpět. Napětí kolem Ukrajiny připomíná karibskou krizi z 60. let

Martin Novák Martin Novák
14. 2. 2022 19:32
Situace kolem Ukrajiny připomíná šedesát let staré události. Naznačují to ruští politici, píší o tom americká média. V 60. letech stály Západ a Sovětský svaz na prahu velkého konfliktu v době takzvané karibské krize. Sověti se snažili přepravit na komunistickou Kubu rakety středního doletu, Američané byli připraveni jim v tom zabránit násilím a zavedli námořní blokádu Kuby. Byla to hra nervů.
Nikita Chruščov a John Fitzgerald Kennedy, protagonisté Karibské krize v roce 1962.
Nikita Chruščov a John Fitzgerald Kennedy, protagonisté Karibské krize v roce 1962. | Foto: Zahraničí

V Moskvě se o paralele tehdejšího dramatu a současného napětí zmínil už loni před Vánoci náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. "Může to vést až k takovému konci. Pokud budou věci nadále pokračovat tímto směrem, můžeme se najednou ocitnout v podobné situaci jako tehdy," uvedl podle agentury Reuters Rjabkov.

O podobnosti píše i Michael O'Hanlon, analytik zaměřený na bezpečnostní politiku, ve svém komentáři pro washingtonský server The Hill.

Rusko rozmístilo kolem hranic Ukrajiny přes 140 tisíc vojáků, mezitím probíhá vojenské cvičení v Bělorusku a na Černém moři. Ukrajina je de facto obklíčena ze tří stran: severu, východu a jihu. Moskva oficiálně chce, aby se vzdala usilování o členství v NATO a aby západní státy přestaly vyzbrojovat její armádu.

Spojené státy a evropské země ale Rusko varují, že invaze na Ukrajinu by měla za následek drtivé hospodářské sankce.

Vývoj však spěje do bodu, kdy Moskva naznačuje, že jedno gesto ze strany Ukrajiny by mohlo invazi alespoň prozatím zastavit. "Pokud by se Ukrajina vzdala ambice vstoupit do NATO, pomohlo by to zmírnit ruské bezpečnostní obavy," uvedl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Ukrajina jako začátek

Ve srovnání s karibskou krizí z roku 1962 (někdy je nazývána kubánskou krizí) je situace jiná v tom, že nehrozí přímý střet mezi velmocemi. Americký prezident Joe Biden jasně řekl, že američtí vojáci na Ukrajinu bojovat nepůjdou. Invaze by ale byla největším válečným konfliktem v Evropě od roku 1945 a otřásla by systémem budovaným po konci studené války.

"Situace byla tehdy jiná v tom, že některé kroky a vyjednávání v době karibské krize se odehrávaly v utajení. Dnes svět ví o situaci mnohem více," řekl Aktuálně.cz politolog Emil Aslan, který působí v Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je autorem bezpečnostních analýz pro NATO i česká ministerstva zahraničí a obrany.

Nedomnívá se ale, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde při vyjednávání a nátlaku pouze o Ukrajinu. "Putin přiložil k čelu Ukrajinců pistoli. A přes ně zkouší dosáhnout ústupků Západu. Nemyslím si, že mu jde jenom o Ukrajinu nebo že by mu stačilo, kdyby Ukrajina řekla, že nevstoupí do NATO. On by se asi nezastavil, určitě by přišel i požadavek, ať se stáhnou některé zbraně z Pobaltí, protože z Pobaltí je to kousek do Petrohradu. Ukrajina je myslím pro Putina jen začátek dlouhého příběhu," říká politolog.

V roce 1962 skončila konfrontace hrozící vypuknutím třetí světové války pro Sovětský svaz neúspěchem. Americký prezident John F. Kennedy odmítl ustoupit, takže Sověti stáhli jaderné hlavice od Kuby a Američané slíbili, že tamější komunistický režim Fidela Castra nesvrhnou. V tajném dodatku se zavázali stáhnout své jaderné hlavice z Turecka, což byl pro ně přijatelný kompromis. Právě o Turecku a nabídnutí "cesty z krize, díky které si možný protivník zachová tvář," píše i O'Hanlon.

Když o dva roky později sovětského vůdce Nikitu Chruščova svrhl ve vedení strany a státu Leonid Brežněv, vyčítal mu nicméně kromě jiného chyby a nepřipravenost v karibské krizi.

Zbyla jen invaze

Vladimir Putin se zatím žádného ústupku ze strany Západu nedomohl. Nikdo neřekl, že by Ukrajina měla stáhnout žádost o vstup do NATO nebo že by měla být jakýmsi neutrálním nárazníkovým pásmem mezi Ruskem a NATO. V této souvislosti se používá termín finlandizace, protože podobným způsobem se stalo neutrální zemí poválečné Finsko.

"Putin se snaží od roku 2014 destabilizovat Ukrajinu. Daří se mu to jen do určité míry, protože válka na Donbase a nebezpečí z východu jsou pro Ukrajinu velkou zátěží. Nerozvíjí se ekonomicky tak, jak by mohla. Ale nepodařilo se mu změnit vládu ani zahraničněpolitické směřování Ukrajiny na Západ, a tak mu jako poslední možnost zbývá jen invaze, použití síly," soudí Aslan.

Video: Lidé v Kyjevě odpovídají na otázku, zda se bojí ruské invaze

Bojíte se invaze Rusů? Anketa s obyvateli Kyjeva | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Ten Hag má první posilu, do United přichází bek z Feyenoordu

První letní posilou fotbalistů Manchesteru United se stal nizozemský obránce Feyenoordu Tyrell Malacia, který s šestým týmem uplynulé sezony anglické ligy podepsal čtyřletou smlouvu s možnou opcí na další rok. Podle britských médií zaplatili United za dvaadvacetiletého reprezentanta zhruba 13 milionů liber (asi 374 milionů korun), případné bonusy se můžou vyšplhat na dalších 1,7 milionu (asi 49 milionů).

Malacia, který má surinamskou matku a otce z Curacaa, prošel akademií Feyenoordu. Za jeho áčko debutoval v prosinci 2017 v utkání Ligy mistrů s Neapolí. Loni dostal pozvánku do národního týmu Curacaa i do nizozemské reprezentace. Vybral si evropský tým, zatím v něm má na kontě pět zápasů.

V uplynulé sezoně patřil s 50 zápasy k nejvytíženějším hráčům Feyenoordu, jemuž pomohl k třetímu místu v lize a postupu do finále Evropské konferenční ligy. V United, které před sezonou převzal nizozemský trenér Erik ten Hag, by měl Malacia bojovat o místo v základní sestavě s Lukem Shawem a Alexem Tellesem.

Další zprávy