Od našeho zvláštního zpravodaje - Biden, který v uplynulých dvou letech s pomocí demokratického Kongresu prosadil několik důležitých zákonů, se ve Washingtonu nejspíš bude muset nově dělit o moc s opozičními republikány, od kterých rozhodně nelze čekat, že by mu povolili nějaké další úspěchy. Spíše budou jeho agendu v Kongresu důsledně blokovat.
Pravděpodobná výhra republikánů je nicméně mnohem skromnější, než oni sami čekali a než jim předpovídaly průzkumy. Nerozhodnutý navíc zůstává souboj o Senát, horní kongresovou komoru, kde mají demokraté šanci na udržení dosavadní křehké většiny.
Volby vyslaly i varovnou zprávu republikánskému exprezidentovi Donaldu Trumpovi, který v posledních týdnech stále silněji signalizoval, že by se chtěl vrátit do Bílého domu a že už brzy oznámí svoji kandidaturu do prezidentských voleb 2024.
V úterních volbách do Kongresu ale propadli mnozí důležití kandidáti, které Trump v letošní předvolební kampani podpořil. A v některých případech to byl přesně ten důvod, proč neuspěli.
Na Trumpovy prezidentské ambice to vrhá pochybnost. Dva roky po odchodu z Bílého domu Trump sice zůstává lídrem Republikánské strany se silnou pozicí v její voličské základně, na 60 procent Američanů ho ale vnímá negativně.
Téma voleb: Inflace a drahota
Značně skepticky ovšem Američané v současnosti hodnotí i dosavadní výkon prezidenta Bidena. "Biden ničí naši zemi. Pamatuji už hodně, ale takhle špatné to ještě nebylo. Ceny benzinu, potravin, všeho," vysvětloval včera pětasedmdesátiletý Mike Lurz z Eldersburgu v severním Marylandu, proč volil republikány.
Před odchodem do důchodu pracoval jako šéf pobočky AT&T v hlavním městě Washingtonu a politicky se považuje za "nevyhraněného, středového" voliče, v minulosti střídavě volil kandidáty obou stran. "Tentokrát to ale bylo jasné. Biden buď neví, co dělá, nebo poslouchá hodně špatné poradce," komentoval Mike Lurz podle něho "zoufalý stav" americké ekonomiky.
Vše o amerických volbách
Američané v úterý hlasují o novém složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu a také o guvernérech 36 států a tří teritorií. Na místě je i zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz Daniel Anýž. Jeho reportáže a analýzy naleznete zde:
Není to názor jednoho nespokojeného voliče, ale klíčový důvod pravděpodobné Bidenovy prohry. Inflace, vysoké ceny benzinu, potravin a každodenního zboží byly hlavním tématem voleb.
Podle průzkumů přes 70 procent Američanů těsně před úterními volbami uvádělo, že "americká ekonomika jede po špatné koleji". A šest z deseti Američanů, tedy nejen republikáni, ale právě i středoví voliči jako Mike Lurz, to dávali za vinu prezidentovi.
I podle mnohých ekonomů Biden a demokraté udělali chybu, když loni v březnu do americké ekonomiky v rámci balíku na pomoc proti dopadům pandemie covidu uvolnili bezmála dva biliony dolarů. Biden pak prosadil ještě další výdaje - investice do obnovy infrastruktury, do podpory domácí výroby mikročipů v USA a do přechodu energetiky na čisté zdroje - za dalších 1,7 bilionu dolarů.
Pro dlouhodobý politický program demokratů to byly jasné úspěchy, velká část americké veřejnosti ale právě tyto kroky považuje za zdroj vysoké a úporné inflace.
Bidenův apel: Jde o demokracii
Na konci června svitla demokratům naděje, že by mohli Kongres uhájit, když Nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na interrupce. Demokraté věřili, že odpor proti tomuto verdiktu bude mohutně mobilizovat nejen jejich voliče, ale stane se i zásadním tématem voleb.
Tento předpoklad se ovšem nenaplnil. Odpor vůči zákazu interrupcí se projevil v referendech, kde to bylo jedinou otázkou. Například v Kansasu nebo v Kentucky se voliči vyslovili proti zákazu. Ve volbách do Kongresu, kde lidé zvažují více témat, téma ale takovou váhu nemělo. Boj o interrupce v pozornosti voličů na podzim postupně vytlačily starosti všedního dne.
Na veřejnost ovšem patrně zapůsobily Bidenovy dramatické výzvy, když v posledních dnech před volbami varoval, že v nich "půjde o samotnou demokracii" v USA. Bidenův apel měl opodstatnění, většina kandidátů, které do úterních voleb podpořil Trump, se ztotožnila s jeho ničím nepodloženým tvrzením, že prezidentské volby 2020 byly zfalšované.
Pokud by tito Trumpem posvěcení politici výrazně posílili v Kongresu a ve vedení jednotlivých států, tak by se v příštích volbách, v souboji o Bílý dům 2024, skutečně mohli pokusit výsledky manipulovat, případně je vůbec neuznat.
"Čelíme těm nejtemnějším silám, které jsme kdy v našich dějinách viděli," agitoval Biden v pondělí za co největší volební účast. A i když nelze přesně určit, do jaké míry to voliče motivovalo, faktem je, že řadu prominentních propagátorů Trumpovy teorie o "ukradených" volbách v úterý jasně odmítli.
Prezidenta čekají problémy
Pravděpodobnému přechodu Sněmovny reprezentantů od demokratů k republikánům to ale nezabránilo. Prezident teď bude vydán na milost opozici, která v Kongresu pustí jen to, co bude i pro ni výhodné. A toho nebude v současném ostře politicky rozštěpeném Washingtonu mnoho.
Bidena navíc čekají ještě další nepříjemnosti. Republikáni už předem vyhlásili, že spustí sérii vyšetřování okolí prezidenta a dosavadních rozhodnutí jeho administrativy. Chtějí prošetřit loňský chaotický odsun z Afghánistánu a také podnikatelské aktivity prezidentova syna Huntera Bidena na Ukrajině a v Číně.
Hodlají si k výpovědím před Kongresem předvolat řadu Bidenových ministrů, včetně šéfa diplomacie Antony Blinkena. To signalizuje, že vítězství republikánů v úterních volbách bude mít nejen zásadní dopad na vnitropolitickou scénu USA, ale dotkne se i americké zahraniční a bezpečnostní politiky.
Novému, skeptičtějšímu pohledu bude podrobena dosavadní vojenská a finanční pomoc pro válečnou Ukrajinu. Kongres pro Ukrajinu dosud schválil 60 miliard dolarů, ale mnozí republikáni opakovaně hlasovali proti. A nejvýše postavený republikán v dolní komoře Kevin McCarthy, který se teď pravděpodobně stane předsedou Sněmovny reprezentantů, před třemi týdny vyhlásil, že republikáni už nebudou ochotni vystavovat Kyjevu "bianco šek".
Tchajwan místo Ukrajiny?
Tento postoj je odrazem rostoucích pochyb republikánské základny. Podle šetření pro Wall Street Journal si v současnosti už takřka polovina (48 procent) republikánů myslí, že americká podpora Ukrajiny je příliš "neúměrně velká". Letos v březnu to takto vidělo jen šest procent dotázaných.
Podle mnohých analytiků je tak skutečně pravděpodobné, že republikány ovládaný Kongres pomoc pro Kyjev omezí a zpomalí. Na druhou stranu bude tlačit prezidenta, aby poskytoval více a rychlejší pomoc Tchajwanu. Republikáni vnímají Čínu jako bezprostřednější a vážnější hrozbu pro zájmy USA a jejich spojenců, než podle nich představuje Putinovo Rusko.
Na zahraniční Bidenovu politiku bude mít pak vliv i to, jak nakonec dopadne souboj o Senát. Pokud by ho převzali republikáni, mohli by prezidentovi zablokovat obsazení důležitých míst v zahraničně-bezpečnostním aparátu a také kandidáty na americké velvyslance ve světě. To by se pak mohlo týkat i Česka. Technologický miliardář Bijan Sabet, kterého Biden na konci léta navrhl do Prahy, od té doby čeká na potvrzení americkým Senátem.
