Bratislava - Dědicové českého podnikatele Jana Antonína Bati oficiálně požádali Slovensko o odškodnění za miliardový majetek, který stát rodině zabavil na základě takzvaných Benešových dekretů.
Podle právního zástupce příbuzných Bati Tomáše Peciny se týká náhrady majetku v hodnotě miliardy eur (necelých 26 miliard korun).
Vnuk Jana Antonína Bati John Nash žádost se ke své žádosti příliš vyjadřovat nechtěl, detaily prý zveřejní příští týden.
Kdo byl J. A. Baťa
- Jan Antonín Baťa byl mladším bratrem Tomáše Bati. Narodil se v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati staršího. Ještě před svou tragickou smrtí v troskách letadla 12. července 1932 ho Tomáš Baťa pověřil řízením svého podniku.
- Janu Antonínu Baťovi se podařilo pokračovat v expanzi firmy, zvyšovat odbyt i počty zaměstnanců.
- Zasloužil se také o rozvoj Zlína. V době jeho vedení byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění - Zlínské salony. Za jeho éry vyrostla ve Zlíně 21. budova, tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.
- Jan byl po obsazení země fašisty krátce zadržen gestapem a pak se mu podařilo dostat se do zahraničí.
- Chtěl se usadit ve Spojených státech, ale když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum, přesunul sídlo své firmy do Brazílie. Tehdy se dostal na černou listinu Spojenců - to znamenalo, že s ním nikdo nesmí obchodovat.
- V roce 1947 byl v Praze v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, v té době už však žil v Brazílii. Tři roky před svou smrtí v roce 1965 se vzdal akciového podílu ve firmě ve prospěch Tomáše Bati.
"Konečný výsledek nedokážu předpovědět, ale soudím, že právně i morálně je náš nárok velmi silný," řekl Nash slovenskému deníku Hospodárske noviny. Podle Peciny Baťovi upřednostňují finanční vyrovnání. Jeho výši by měly stanovit úřady.
Slovenské ministerstvo financí oznámilo pouze to, že žádost o kompenzaci obdrželo, více ji ale komentovat nechtělo s tím, že se zprávou musí nejprve obeznámit.
Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku vícero podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.
Slovensko letos v dubnu, stejně jako Česko již v roce 2007, zrušilo trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 Janu Antonínovi Baťovi v nepřítomnosti uložil.
Právě na základě tohoto verdiktu bratislavského okresního soudu se Baťovi příbuzní rozhodli žádat slovenské úřady o vyplacení náhrady za znárodněný majetek.
Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V Česku se pět potomků Jana Antonína Bati domáhá náhrady škody za 56 milionů korun.
Nejde o první případy, kdy Baťova rodina žádá odškodnění. Například jedna z dědiček zlínského podnikatele loni v prosinci definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání český ústavní soud.
