Bangladéš odstřihne od světa skoro milion Rohingů. Vypne jim internet a volání

Jana Václavíková Jana Václavíková
7. 9. 2019 16:53
Bezmála milion Rohingů, kteří v posledních dvou letech prchli kvůli násilí z Barmy do sousední Bangladéše, může v neděli přijít o veškerý kontakt se světem. Právě od tohoto dne by měli telefonní operátoři odpojit jejich mobily od sítě. Bangladéšská vláda chce tímto krokem údajně zvýšit bezpečnost v uprchlických táborech.
Rohingové si nedávno připomněli druhé výročí od začátku násilností v Barmě.
Rohingové si nedávno připomněli druhé výročí od začátku násilností v Barmě. | Foto: Reuters

Zákaz užívání mobilních telefonů platí v uprchlickém táboře u města Cox’s Bazar blízko hranic s Barmou už od roku 2017, kdy se do něj začali muslimští Rohingové uchylovat. Běženci však zákaz nedodrželi a dál využívali své telefony ke komunikaci s příbuznými a přáteli.

"Mnoho uprchlíků v táborech využívá mobilní telefony," uvedl podle televizní stanice Al Jazeera mluvčí bangladéšské telekomunikační komise Zakir Hossain Khan. "Řekli jsme operátorům, aby to zastavili. Zároveň jsme je požádali, aby nás do 9. září informovali, jaká opatření přijmou ohledně zabavení SIM karet, které Rohingové používají, a co udělají pro to, aby byl jejich prodej zastaven," dodal.

Důvodem je podle bangladéšské vlády zajištění bezpečnosti a zastavení obchodu s drogami. Jen v tomto jednom táboře došlo za poslední dva roky k šesti stům trestných činů, uvedl policejní mluvčí Ikbal Hossain.

Zákaz telekomunikace podle něj kriminalitu omezí a bude mít pozitivní dopad na život uprchlíků.

Sami Rohingové se však kroku obávají. "Jak budeme komunikovat s našimi příbuznými, když nebudeme moci využívat mobily?" pokládá řečnickou otázku americkému deníku The New York Times Mohammed Yusuf, který žije v táboře u města Cox’s Bazar. "Pokud někdo z našich příbuzných onemocní nebo zemře, tak se ani nedozvíme, že se něco stalo."

Bangladéšská vláda už dříve částečně přerušila telekomunikační služby, a to mezi pátou hodinou večerní a ranní. Ani pak uprchlíci nepřestali mobily používat. Stejně tak je nezastavilo, když úřady omezily prodej místních SIM karet pouze pro lidi, kteří se prokážou dokladem potvrzujícím bangladéšský původ.

Podle britského deníku The Guardian to mělo opačný efekt: v táboře začal bujet černý trh s levnými SIM kartami.

Bez mobilů se o nich svět nedozví

Přerušení telekomunikace pravděpodobně souvisí i se shromážděním, které se v táboře konalo 25. srpna, tedy dva roky od počátku útoků na muslimskou menšinu v Barmě. Podle deníku The New York Times se ho zúčastnily desetitisíce lidí, kteří se společně modlili a pronášeli proslovy.

"Přístup k SIM kartám byl pro Rohingy vždycky životně důležitý. Velice efektivně je využívali k tomu, aby zvedli povědomí o své nepříjemné situaci," uvedl ředitel barmské lidskoprávní organizace Kyaw Win. V budoucnu by to však bylo mnohem obtížnější.

Po zmíněném shromáždění, které mělo podle médií poklidný průběh, bangladéšská vláda nařídila 41 neziskovým organizacím, aby opustily tábor. Jako důvod uvedla překročení pravomocí a zapojení se do politických aktivit. Zároveň ti zaměstnanci, kteří měli chod tábora na starosti a shromáždění dovolili, byli vyhozeni, tvrdí bangladéšský deník Dhaka Tribune.

Komunikace z hor

Podle informací, které získal deník The Guardian od člověka pracujícího v OSN, je však téměř nemožné všechny mobilní telefony nebo SIM karty zabavit. "Těžko říct, jak toho chtějí docílit. Mnoho uprchlíků má pořád barmskou SIM kartu, a když půjdou do hor, tak ji budou moci použít tam," uvedl.

Operátoři, kteří požadavku bangladéšské vlády v neděli nevyhoví, budou potrestáni. Na dotazy agentury Reuters, zda se příkazu podvolí, zatím neodpověděli.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté co rohingští povstalci předloni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo přes 700 tisíc Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

Video: Vypálená vesnice v Barmě? V zemi se odehrává občanská válka, obětmi jsou hlavně civilisté, říká Soe

Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy