Raději prchají do džungle. Rohingové se děsí povinného návratu do Barmy

Jana Václavíková Jana Václavíková
14. 11. 2018 16:21
Pro řadu Rohingů bude tento čtvrtek stěžejním dnem. Muslimská menšina, která utekla z Barmy kvůli násilí, se má začít vracet domů. Teď je celkem 720 tisíc Rohingů v uprchlických táborech v Bangladéši. Řada z nich se ale návratu do Barmy bojí. Raději tak z táborů utíkají a schovávají se v okolní džungli nebo se pokoušejí o sebevraždy.
Rohingský uprchlík v bangladéšském táboře Kutupalong, který trpí žloutenkou.
Rohingský uprchlík v bangladéšském táboře Kutupalong, který trpí žloutenkou. | Foto: ČTK

"Mám 13letou dceru a její jméno je na seznamu. Nemyslím si, že je bezpečné vzít ji zpátky do Barmy, kde znásilňují, nebo dokonce vraždí dívky jejího věku. Pachatelé násilí proti naší komunitě nebyli v Barmě potrestáni," popisuje pro britský server The Guardian Oli Ahmed.

Jméno jeho rodiny se objevilo mezi čtyřmi tisíci Rohingy, kteří se mají v první vlně vrátit do Barmy. 

Lidé ale shodně říkají, že ve skutečnosti se vracet nechtějí, dokud se situace v jejich zemi neuklidní. Mnoho z nich se obává, že podmínky se nijak nezměnily oproti těm, kvůli kterým uprchli. "Nevrátím se do Barmy, i kdyby mě úřady daly na seznam. Jsem si jistý, že tento pohled sdílí téměř všichni rohingští uprchlíci v Bangladéši," říká další muž.

Desítky běženců proto nyní ze strachu utíkají z bangladéšských táborů a stěhují se do těch, které jsou až "v pořadí". Dva starší muži se dokonce pokusili o sebevraždu. Tábory tak zaplnili bangladéšští ozbrojenci, kteří mají hlídat situaci.

"Armáda je v každém koutu táborů Jamtoli a Hakimpara. Sedí, kontrolují lidi a nedovolují jim pohybovat se mezi tábory," uvedl pro list The Guardian 29letý uprchlík Qadar. "Lidé se bojí opustit své přístřešky nebo jíst. Někteří o půlnoci využili skrytých cest a odešli z naší oblasti do jiných táborů."

Nové vesnice a pravidelný plat?

Podle dohody mezi Barmou a Bangladéší se má od čtvrtka každý den vrátit 150 Rohingů. Nejprve budou umístěni do jiných uprchlických táborů a z těch následně do nových vesnic na území Arakanského státu na jihozápadě Barmy. Právě tady Rohingové dříve převážně žili a zde i loni odstartovaly násilnosti.

"Stavíme domy pro lidi bez domova," uvedl už dříve barmský ministr sociálních věcí Win Myat Aye. "Lidé bez domova, kteří se vrátí, budou dočasně umístěni blízko svých původních domovů. Budou si moci vybudovat nové domovy a za svou práci dostanou zaplaceno."

Přesto se ozývá kritika, že Rohingům i přes tyto sliby bude hrozit nebezpečí. "S Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebylo ohledně tohoto tématu nic konzultováno," uvedl Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN.

Podle zpráv OSN konflikt v Barmě ještě zdaleka neskončil, z regionu totiž stále přicházejí další uprchlíci. Barmská vláda navíc nechce pustit zástupce OSN do Arakanského státu, aby situaci zkontrolovali.

"Možnost návratu do země je potřeba s lidmi pořádně probrat a najít ty, kteří by byli ochotni se do země vrátit. Podle našich informací se ale nic takového nestalo," uvedla pro Aktuálně.cz Zsofia Pitczová, vedoucí programů Člověka v tísni pro Barmu a Bangladéš. Její nezisková organizace byla jednou ze 42 uskupení, která se podepsala pod společné prohlášení vyzývající obě vlády k jinému řešení.

"Barma už dříve uprchlíkům a mezinárodní komunitě slíbila, že repatriace začnou, až zajistí bezpečnost a dobrovolný a důstojný návrat do země. Tímto prohlášením vyzýváme vlády obou států, aby svůj slib dodržely. Máme za to, že její současný krok je předčasný a nebezpečný," dodává Pitczová. "Navíc Rohingy nečeká přívětivé prostředí, nedávno tam proběhly demonstrace proti návratu muslimské menšiny."

Znásilňování, krádeže, mučení

"Odporné lidské blechy" nebo "trny, které musejí být odstraněny". I tak podle lidskoprávní organizace Amnesty International Rohingy označují barmská státní média.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Když rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení.

Následně uprchlo přes 720 tisíc Rohingů do sousedního Bangladéše. Během konfliktu jich tisíce zemřely, ženy a dívky byly hromadně znásilňovány a muži mučeni. Údajně až polovina jejich vesnic byla srovnána se zemí a zbytek majetku rozdán většinovým buddhistům. Konflikt nese podle OSN známky genocidy a etnické čistky.

Konec dobré pověsti Su Ťij

Za Rohingy se nepostavila ani barmská bojovnice za lidská práva Aun Su Ťij. Držitelka Nobelovy ceny za mír a civilní vůdkyně Barmy proto čelí kritice ze stran světových politiků i lidskoprávních organizací. Musí se sice dělit o moc s generály, přesto ve svých vlastních prohlášeních uvádí, že zákrok armády si vynutily útoky Rohingů na policejní stanice.

V pondělí tak organizace Amnesty International odebrala Su Ťij prestižní ocenění Velvyslankyně svědomí, jehož držitelem je také Václav Havel, bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela nebo pákistánská bojovnice za lidská práva Malála Júsufzajová.

"Jsme upřímně zděšení, že už nepředstavujete symbol naděje, kuráže a neochvějné obránkyně lidských práv. Amnesty International nemůže nadále ospravedlnit vaše ocenění, proto vám ho s hlubokým zármutkem odebíráme," napsal bývalé aktivistce generální tajemník organizace Kumi Naidoo.

Nejde o první ocenění, o které Su Ťij kvůli rohingské krizi přišla. Stejně si v minulosti počínalo i americké Muzeum holokaustu a kanadský parlament, který Su Ťij odebral čestné občanství.

Video: Oběťmi občanské války v Barmě jsou hlavně civilisté

Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 12 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy