Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zahájily od půlnoci místního času ofenzivu v šesti nebo sedmi směrech, řekl Pašinjan v projevu v parlamentu. "Nyní ázerbájdžánská strana pokračuje v útocích už jenom v jednom nebo dvou směrech," uvedl premiér. "Momentálně arménské ministerstvo obrany hovoří o 49 mrtvých vojácích. Nejde však o finální počet, informace je třeba upřesnit," sdělil.
Ázerbájdžán naopak z rozpoutání konfliktu viní Arménii, která podle něj na hranicích připravovala "rozsáhlou diverzní akci". "Při snaze odvrátit provokaci arménských ozbrojených sil zemřelo 50 armádních příslušníků, z toho 42 příslušníků ozbrojených sil a osm pracovníků pohraniční služby," sdělilo večer ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
Ázerbájdžánská média uvedla, že od 7:00 SELČ se strany dohodly na klidu zbraní, který podle nich Arménie okamžitě porušila. Arménské ministerstvo obrany kolem poledne SELČ uvedlo, že Ázerbájdžán se nadále pokouší o postup na čtyři arménské obce ležící u společné hranice. Odpoledne ministerstvo podle agentury TASS sdělilo, že intenzita bojů na hranici se snížila, ale že Ázerbájdžán dál ostřeluje příhraniční obce a civilní infrastrukturu. Ostřelování podle dřívějšího oznámení úřadu čelí města Goris, Džermuk a Sotk.
Útoky se dnes podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt v této oblasti na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu.
Arménský premiér Pašinjan podle agentury DPA dále uvedl, že o situaci telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. O urovnání nového konfliktu dnes na žádost Jerevanu začala jednat Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Virtuálního jednání se účastní i Putin. Arménie kromě toho iniciovala zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Francie oznámila, že boje na Kavkaze nadnese v Radě bezpečnosti OSN.
Kreml podle agentury TASS uvedl, prezident Vladimir Putin dělá vše, co je v jeho silách, aby se situace zklidnila. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes ale vyjádřil obavy, že se Rusko možná snaží konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem naopak podpořit. "Obavy vyvolává, zda se Rusko nějakým způsobem nesnaží konflikt rozdmýchat, aby odvedlo pozornost od Ukrajiny," uvedl podle Reuters Blinken.
Moskva je považovaná za hlavního ochránce Arménie a v oblasti Náhorního Karabachu působí na základě dohody o příměří z listopadu 2020 ruští vojáci. Silným spojencem Ázerbájdžánu je Turecko, jehož ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes uvedl, že se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem jednal o "arménských provokacích" na hranici s Ázerbájdžánem. Blinken hovořil po telefonu jak s arménským premiérem, tak s ázerbájdžánským prezidentem, aby je přiměl k okamžitému zastavení bojů a dosažení mírové dohody, sdělil podle agentury AFP mluvčí Blinkenova resortu Ned Price.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell dnes hovořil o "nebezpečné eskalaci, která musí skončit", nepřipsal však odpovědnost jedné či druhé straně. "Vyzýváme k okamžitému zastavení útoků a návratu k vyjednávacímu stolu. EU je v kontaktu s oběma stranami, aby přispěla k deeskalaci," napsal. K uklidnění situace vyzvala také Severoatlantická aliance.
