Klíčovou informaci o úkrytu vůdce teroristů Američané získali po zatčení a výslechu jedné z teroristových manželek a jeho kurýra, informoval deník The New York Times. Tajná služba CIA pak ve spolupráci s Kurdy a Iráčany zjišťovali další podrobnosti o jeho úkrytu i denním režimu.
Smrt Bagdádího už v minulosti oznámili po svých operacích Iráčané a před dvěma lety také Rusko. Tehdy se ale informace ukázaly jako mylné. Tentokrát už nikoliv a Američané jej dostali podobně jako bývalého šéfa al-Káidy Usámu bin Ládina. Toho komando zastřelilo 2. května 2011 při útoku na vilu v pákistánském Abbottábádu. Vojáky tehdy stejně jako tentokrát vysadily u místa předpokládaného pobytu hledaného teroristy helikoptéry.
Based on the information available so far here's the locations of the Baghdadi compound destroyed in the raid (36.165804, 36.627401), and the destroyed van (36.165769, 36.631570). This is about 5km away from the Turkish border. pic.twitter.com/xIW0eqqili
— Eliot Higgins (@EliotHiggins) October 27, 2019
Osmačtyřicetiletý Bagdádí pocházel ze severoiráckého města Samarrá, studoval na Saddámově univerzitě islámských studií, kterou bývalý irácký diktátor založil v roce 1989. Když jej Američané invazí v roce 2003 svrhli, Bagdádí se zapojil do ozbrojeného odporu na severu země. Byl zatčen a převezen do tábora Sidžn Buká v jižní části země. Tam američtí vojáci internovali zajatce a tábor byl místem, kterým prošla většina pozdějších velitelů Islámského státu.
Po uzavření tábora jej tehdy malá organizace s názvem Islámský stát v Iráku zvolila vůdcem. Vsadil na dvě karty. Tou první byla naprostá snaha o ideologicky čistý džihádistický stát a potlačování všeho, co tomu odporovalo. Druhou byla i na irácké a blízkovýchodní poměry nevídaná brutalita a krvavost: každý, kdo se postavil Islámskému státu, měl být zabit. Součástí Bagdádího plánu byla i sektářská nenávist vůči šíitským muslimům, kterých je v Iráku většina a kteří tvořili po pádu Saddáma základ nového režimu v Bagdádu. IS se hlásil k sunnitské větvi islámu.
Propaganda na sítích a bojovníci z Evropy
Fanatismus s možností získat majetek a vliv hnal do Bagdádího rukou nové rekruty nejprve v Iráku, pak i v Sýrii a zahraničí. Do řad Islámského státu přišli bojovat cizinci z celého světa. Nejen muslimských zemí, ale také z Francie, Británie, Belgie nebo Německa. Islámský stát vtrhl i na sociální sítě masivní propagandou, kterou získával ve světě další sympatizanty a nové bojovníky. Ve světě jeho videa šířila strach a velkou měrou přispěla zejména v Evropě k obavám z islámu a muslimů.
Na konci roku 2013 se Islámskému státu podařilo několika ofenzivami dobýt velkou část severovýchodní Sýrie. Získával zbraně, peníze a vojáky. Nejslavnější chvíle přišla v létě 2014. Hnutí dobylo druhé největší irácké město Mosul a stálo jen několik desítek kilometrů západně od Bagdádu. V té době měl IS zhruba třicet tisíc mužů ve zbrani. V Iráku jim padla do rukou moderní americká technika, kterou tam po sobě zanechala irácká armáda.
Vojenská taktika spočívala v nasazování sebevražedných atentátníků s výbušninami ve speciálně upravených automobilech a nákladních vozech. Jakmile džihádisté obsadili nějaké město či vesnici, okamžitě zaminovali silnice i domy. Jednotky IS se vyznačovaly rychlými přesuny. Kombinovali konvenční a partyzánský boj, měly málo těžké techniky.
Do akcí šly většinou jednotky ve skupinách v počtu od deseti do čtyřiceti mužů. Disponovaly několika tanky a transportéry, k základní výbavě patřily granátomety. Při útocích hrály důležitou roli takzvané spící buňky, které pronikaly do týlu nepřítele a ve stanovenou dobu měly za úkol udeřit zevnitř střelbou nebo sebevražednými atentáty.
Kruté tresty na denním pořádku
Na konci července 2014 pak Bagdádí promluvil ve starobylé mešitě al-Núrí v Mosulu a vyhlásil chalífát. "Bůh nám přikázal bojovat proti našim nepřátelům," prohlásil tehdy. Bylo to jeho jediné vystoupení, zachycené na fotografii. Od té doby se skrýval na neznámých místech a nenechal se fotografovat ani natáčet. Výjimku učinil až letos v dubnu, kdy se objevil na videozáznamu a burcoval své příznivce k dalšímu boji i přes porážku v Sýrii a Iráku.
Na dobytém území IS zavedl nelítostnou diktaturu. Údajné prohřešky proti islámu nebo podezření ze špionáže či spolupráce s nepřítelem tvrdě trestal. Symbolem této krutovlády bylo stínání hlav. IS videa zveřejňoval na internetu. Včetně těch, na kterých byli oběťmi rukojmí ze západních zemí. Křesťané byli z území IS vyhnáni, šíitští muslimové vražděni, jezídské ženy zotročeny.
Když západní země v čele se Spojenými státy začaly bombardovat pozice Islámského státu, aby zastavily jeho postup, vlna teroru a násilí se přelila do Evropy. IS a jeho členové vraždili v Paříži, Nice, Bruselu, Londýně a v prosinci 2016 v Berlíně. "Ať jejich krev teče jako řeky," uvedl Bagdádí v jednom z projevů, zveřejněných jako audionahrávka.
Postupně ale pod vahou amerických náletů a pozemních operací převážně syrských Kurdů, iráckých Kurdů a irácké armády Islámský stát začal ztrácet pozice. Ani zatvrzelost jeho bojovníků nedokázala zabránit pádu chalífátu. Bagdádí postupně přicházel o území. Na konci roku 2017 padla dvě nejdůležitější města IS - Mosul a Rakka.
Bagdádí byl od té doby na útěku. Kolovaly zvěsti, že je někde na hranicích Sýrie a Iráku a že má u sebe pás s výbušninami, aby ho odpálil v případě, že mu bude hrozit zatčení. Tato informace zřejmě byla správná, podle dostupných zpráv vůdce Islámského státu skutečně zvolil smrt ve chvíli, kdy jej obklíčilo americké komando.