


Argentinská justice vyšetřuje sesazeného venezuelského prezidenta Nicoláse Madura ze spáchání zločinů proti lidskosti. Proto požádala Američany o jeho vydání, informovala ve středu agentura AFP. Maduro je zadržován ve Spojených státech, které se ho začátkem ledna zmocnily při vojenské akci v Caracasu.

Argentinský federální soudce Sebastián Ramos požaduje vydání třiašedesátiletého politika stíhaného ve Spojených státech pro drogové zločiny, aby ho argentinské úřady mohly vyslechnout v rámci vyšetřování zločinů proti lidskosti.
Argentina má kvůli vlastní historické zkušenosti s vojenskou diktaturou v ústavě zakotvenou možnost stíhání zločinů proti lidskosti i v jiných zemích.
Madura vyšetřuje od roku 2023 kvůli podezření z podílu na zločinech, jako jsou mimosoudní popravy, mučení či politické pronásledování oponentů ve Venezuele. V roce 2024 na Madura argentinská justice vydala zatykač, kvůli čemuž zrušil svou plánovanou návštěvu Buenos Aires.
Případ v roce 2023 iniciovala nevládní organizace Argentinské fórum pro obranu demokracie, a to na základě principu univerzální jurisdikce, který umožňuje zemím stíhat závažné zločiny v oblasti lidských práv bez ohledu na to, kde byly spáchány.
Argentina tento princip použila v minulosti například pro stíhání zločinů spáchaných ve Španělsku za éry diktátora Franciska Franka.






Venezuelské úřady v posledních hodinách propustily z vězení několik známých představitelů opozice. Z vězení se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Podle Machadové však někdo unesl dalšího čerstvě propuštěného opozičního politika Juana Pabla Guanipu.



Ministerstvo vnitra nevytvořilo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po osmi letech funkční systém ochrany škol, nákupních či kulturních center nebo nemocnic, byť to předpokládala koncepce ochrany měkkých cílů pro léta 2017 až 2020. NKÚ informoval o závěrech prověrky v dnešní tiskové zprávě.



Podle Centra pro výzkum veřejného mínění až 45 procent Čechů připouští, že věštění může fungovat, nebo věří v existenci telepatie a jiných mimosmyslových schopností. Více než v Polsku nebo na Slovensku také Češi využívají služeb astrologů a kartářek. Lze jejich předpovědím věřit? Jak nenaletět podvodníkům? A k čemu může dobrý výklad karet posloužit? To vysvětluje kartářka Barbara Kočková.



Podle agentury Interfax se ruská tajná služba FSB domnívá, že na pokusu o zabití zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva se podílelo Polsko.