Amerika se bojí útoků pravicových extremistů. První těžká zkouška přijde už v březnu

Daniel Anýž Daniel Anýž
22. 2. 2021 12:42
Americké bezpečnostní složky a tajné služby se obávají, že lednový útok na Kapitol nebyl jednorázovým výbuchem násilí, ale že jde o projev zvýšeného nebezpečí domácího terorismu v USA. Byť je součástí problému i levicový radikalismus, dominantní zůstává pravicový extremismus.
Snímek z lednového útoku na Kapitol.
Snímek z lednového útoku na Kapitol. | Foto: Reuters

Podle Elizabeth Neumannové, která byla v administrativě Donalda Trumpa náměstkyní ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), je "velmi pravděpodobné", že obdobný útok, který se odehrál na Kapitolu, Amerika zažije znovu "v příštích několika měsících".

"Je to smutné, ale věřím, že domácí terorismus bude problémem na příštích 10 až 20 let," uvedla Neumannová necelý měsíc po útoku na Kapitol během slyšení před bezpečnostním výborem Sněmovny reprezentantů.

Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost v reakci na útok ve svém veřejném bulletinu, ve kterém informuje o aktuálních teroristických hrozbách, varovalo, že útok "mohl posílit domácí násilný extremismus". "Obáváme se, že ty samé zdroje násilí zde mohou přetrvávat v roce 2021," tvrdí dokument.

Předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová minulý týden navrhla, aby vpád do Kapitolu prošetřila zvláštní nadstranická komise obdobná té, která vyšetřovala okolnosti teroristických útoků na USA z 11. září 2001.

Mnozí komentátoři a bezpečnostní analytici jsou ale skeptičtí, že by aktuální komise mohla objektivně zhodnotit všechny okolnosti a příčiny útoku na Kongres. "Za současného stranického rozštěpení, kdy většina republikánů je Trumpovi oddána jako jeden kmen, by to bylo těžké," míní Dan Balz, dlouholetý politický analytik listu Washington Post.

Nebezpečí hrozí zevnitř

Zatímco 11. září 2001 přišel útok od vnějšího nepřítele - teroristů al-Káidy - a Spojené státy se po něm dočasně sjednotily, vpád do Kapitolu byl naopak projevem ostrého a hlubokého rozdělení americké společnosti v éře Donalda Trumpa.

"Komise by byla bez pochyby konfrontována s příčinami tohoto aktu domácího terorismu, povstání a s tím, jak moc Trump povzbudil ty, kteří pak ohrozili životy zákonodárců a zaměstnanců na Kapitolu," upozornil Balz, že Trumpova role by nevyhnutelně byla bodem sváru mezi demokraty a republikány.

Americký Senát před týdnem zbavil Trumpa obvinění, že měl "podnítit povstání", když podle demokratů přímo inicioval útok na Kapitol. Proti jeho odsouzení v Senátu hlasovala většina republikánů.

Nárůst domácího násilného extremismu v posledních letech monitorují tajné služby a další složky státního aparátu. Jejich zprávy ale byly za Trumpa potlačovány, protože většinovým zdrojem potenciálního nebezpečí jsou ultrapravicové skupiny, sdružení vyznávající nadřazenost bílé rasy, takzvaní supramačisté, nebo také polovojenské jednotky a soukromé milice.

Například už ve své interní zprávě ze září 2019 označilo ministerstvo pro vnitřní bezpečnost supramačisty za hlavní domácí hrozbu. Strategický dokument, který úřad tehdy vypracoval, sice uvedl, že Islámský stát a al-Káida sice stále zůstávají inspirací pro terorismus v USA, ale zároveň konstatoval, že ministerstvo se "musí adaptovat na nárůst domácího terorismu".

Tehdejší šéf úřadu Kevin McAleenan k tomu na uzavřené prezentaci strategie prohlásil: "Chci přímo a jasně mluvit o obrovském problému současnosti. V naší moderní době je pokračovaní rasově podmíněného násilného extremismu, zvláště pak násilného supramačismu, obrovským nebezpečím pro naši zem."

Loni na podzim, pár týdnů před listopadovými prezidentskými volbami, ministerstvo ve své zprávě konstatovalo, že "násilný bílý supramačismus je nejsetrvalejším a nejvážnějším" vnitřním nebezpečím pro USA.

Ztráta důvěry, pocit marnosti

A v totožném duchu - přinejmenším už v roce 2019 a znovu pak vloni v září - informoval Kongres i tehdejší šéf FBI Christopher Wray. "Rasově motivovaný extremismus" podle něj v posledních letech představoval většinu případů či zachycených hrozeb domácího terorismu v USA.

Při této příležitosti bývalý šéf FBI také uvedl, že největším nebezpečím pro prezidentské volby není snaha o jejich narušení zvenčí cizími státy nebo organizacemi, ale nedůvěra, strach a nejistota amerických občanů v řádný průběh voleb.

"To stálé bubnování na poplach, proud dezinformací… Obávám se, že to může vést u amerických voličů a občanů ve ztrátu důvěry v platnost jejich hlasu. Byl by to sice jen dojem, ne realita, ale obávám se, aby uprostřed toho všeho randálu a zmatku lidé nepropadli pocitu marnosti," varoval ředitel FBI šest týdnů před listopadovými volbami.

Federální soudce Merrick Garland, který by se měl stát v administrativě prezidenta Joea Bidena ministrem spravedlnosti, v 90. letech dozoroval vyšetřování nejhoršího domácího teroristického útoku v historii USA. Timothy McVeigh při něm v dubnu 1995 zabil v Oklahoma City 168 lidí.

"Potlačování extremistických útoků na naše demokratické instituce bude jedním z ústředních úkolů ministerstva," avizuje nyní Garland.

Masový radikalismus

Experti upozorňují, že současný extremismus má nové rysy. Mezi dvěma stovkami účastníků útoku na Kapitol, které úřady dosud identifikovaly a vznesly proti nim obvinění, jich jen menšina, patřila k nějaké extremistické skupině, například ke krajně pravicovému sdružení Proud Boys nebo k milicím Oath Keepers. Podle analýzy listu Wall Street Journal to bylo 16 procent.

Ve své většině byl dav v Kapitolu shromážděním jednotlivců. "Pro takovou směs organizovaných skupin a samostatných nezařazených lidí je těžké vytvořit politiku vůči domácímu extremismu," uvedl pro Wall Street Journal Adam Lee, bývalý zvláštní agent FBI, který vedl kancelář agentury ve Virginii.

Podle Michaela Jensena z Národního sdružení pro studium terorismu a předcházení terorismu (START) na Marylandské univerzitě se tyto akce, kdy nejde jen o útok "osamělých vlků" nebo organizovaných skupin, označují jako "masový radikalismus".

"Jde o mnohem širší fenomén, kdy už máte desítky tisíc - ne-li miliony - jednotlivců, kteří jsou vystavení extremistickým výzvám, jež přicházejí od velmi vlivných lidí. A pak může přijít i popud k mobilizaci těchto lidí," uvedl Jensen pro zpravodajský web Politico.

Podle něj je tento fenomén nyní ještě nebezpečnější. "Historicky masová radikalizace potřebovala nějaký čas. Jenže to už není naše realita. Současný extremismus je rychlejší a děje se v mnohem širším záběru než dříve," varoval Jensen.

Michael Jenkins ze známého bezpečnostního think-tanku RAND Corporation pak upozorňuje, že domácí pravicoví extremisté jsou dobře vyzbrojení a patří mezi ně bývalí členové profesionálních silových složek, vojska a policie.

"Ideologie džihádu měla - až na několik výjimek - v americké muslimské komunitě velmi malý ohlas. V kontrastu s tím jsou názory, které podněcují současný domácí terorismus, hluboce zakořeněny v americké historii a společnosti," napsal Jenkins na začátku února.

Nejbližší zkouškou, ke které bezpečnostní složky varovně hledí, může být letošní 4. březen. Na toto datum dříve historicky připadala inaugurace amerických prezidentů, než byla poprvé v roce 1937 za F. D. Roosevelta přesunuta na 20. ledna. Podle zpráv v amerických médiích se Trumpovi příznivci, podporovaní kromě jiného konspiracemi hnutí QAnon, mohou pokusit tento den využít k násilným protestům.

Video: Nové záběry z Kapitolu ukazují děsivou převahu vzbouřenců a bezmoc policie

V americkém Senátu začali předkládat důkazy v procesu s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten je obviněný z vyprovokování násilností v Kongresu. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy