Většina republikánů by podpořila další Trumpovu kandidaturu na prezidenta

ČTK ČTK
16. 2. 2021 17:15
Pokud by se konaly republikánské prezidentské primární volby plánované na rok 2024 už nyní, byl by jejich jasným favoritem exprezident Donald Trump. Vyplývá to z průzkumu společnosti Morning Consult a magazínu Politico, podle nějž by jeho druhou kandidaturu do Bílého domu podpořilo 54 procent republikánů.
Poslední hodiny Donalda Trumpa ve funkci 45. prezidenta USA.
Poslední hodiny Donalda Trumpa ve funkci 45. prezidenta USA. | Foto: Reuters

Na 59 procent oslovených republikánů uvedlo, že si přejí, aby exprezident hrál do budoucna v jejich straně významnou roli. To je o 18 procentních bodů více, než v průzkumu provedeném bezprostředně po útoku Trumpových příznivců na Kapitol, při němž přišlo o život pět lidí.

Podle serveru Politico je šetření dokladem toho, že se republikáni velice rychle přenesli přes jakékoliv pochybnosti ohledně Trumpa a jeho možného spojení s bezprecedentními násilnostmi. Podle řady pozorovatelů za ně exprezident nese zodpovědnost kvůli tomu, že soustavně zpochybňoval výsledky listopadových voleb a opakoval svá nijak nepodložená tvrzení o volebních podvodech.

List The Guardian však upozorňuje, že od nepokojů ze začátku ledna opustilo stranu několik desítek tisíc jejích přívrženců a většina Američanů se domnívá, že by Trump neměl mít možnost o Bílý dům znovu usilovat.

Zamezit Trumpovi v další kandidatuře bylo cílem ústavní žaloby, kterou na exprezidenta podala demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů. Senát by totiž v případě odsouzení Trumpa mohl exprezidentovi rovněž zakázat v budoucnu usilovat o jakýkoliv veřejný úřad. Trumpa však shledalo vinným jen 57 senátorů ze 100, tedy o deset méně, než bylo pro jeho odsouzení potřeba. Exprezident se tak může za čtyři roky opět ucházet o Bílý dům.

Ačkoliv do primárek v roce 2024 zbývá ještě dost času a situace se ještě může zásadně proměnit, Trump nyní mezi případnými republikánskými uchazeči o prezidentství významně převládá. Druhou největší podporu má mezi spolustraníky jeho někdejší viceprezident Mike Pence s 12 procenty, šest procent dotazovaných by podpořilo Trumpova syna Donalda mladšího a bývalou velvyslankyni USA při OSN Nikki Haleyovou. Další prominentní republikánské figury jako senátoři Ted Cruz, Mitt Romney či Tom Cotton mají méně než pětiprocentní podporu.

Trump, jemuž v roce 2024 bude 78 let, zatím oficiálně neoznámil, zda bude chtít znovu kandidovat. Průzkum nicméně podle Morning Consult vyvrátil tvrzení, že nepokoje exprezidentových příznivců v Kapitolu budou začátkem jeho politického konce v republikánské straně.

Mezi republikány také významně klesá přesvědčení, že by Trump nesl za násilnosti zodpovědnost. V průzkumu provedeném po napadení Kapitolu jej za odpovědného považovalo 41 procent spolustraníků, v nejnovějším šetření je to již o 14 procentních bodů méně. O deset bodů více dotazovaných republikánů přitom přisuzuje vinu demokratům v Kongresu, je jich nyní 58 procent.

Postoje mezi republikány jsou přitom v ostrém protikladu s pohledem většiny Američanů, mezi nimiž přičítá Trumpovi vinu za nepokoje 64 procent dotazovaných.

Podpora neúspěšné ústavní žaloby podané Sněmovnou reprezentantů vcelku přesně kopíruje stranické linie. Z demokratů s ní souhlasí 87 procent dotazovaných, mezi republikány pak 17 procent. Nezávislí voliči, kteří se nehlásí ani k jedné z hlavních politických stran, žalobu podporují asi z poloviny.

Mezi republikány podle Politico ve větší míře převládají různé konspirační teorie, jejichž projevem jsou například pochybnosti ohledně toho, kdo ve skutečnosti Kongresu 6. ledna vtrhnul. Mezi demokraty 83 procent dotazovaných uvádí, že šlo o Trumpovy příznivce. U republikánů však tuto odpověď uvedlo jen 43 procent respondentů, 29 procent jich pak řeklo, že šlo o Trumpovy protivníky. Asi čtvrtina republikánů prý v této věci nemá jasno.

Video: Nové záběry z Kapitolu ukazují děsivou převahu vzbouřenců a bezmoc policistů

V americkém Senátu začali předkládat důkazy v procesu s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten je obviněný z vyprovokování násilností v Kongresu. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 6 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy