Jak podle vás dopadnou listopadové prezidentské volby ve Spojených státech?
Konečnou předpověď zatím nemám, protože situace je velmi proměnlivá, ve světě zuří dvě války a v Americe pokračují studentské protesty. Nicméně, muselo by se toho hodně pokazit, aby Joe Biden volby prohrál.
Ale průzkumy říkají opak.
Zapomeňte na průzkumy. To jsou jen výstřižky momentů, nejsou to předpovědi. Nevznikly na žádné vědecké teorii o tom, jak volby skutečně fungují.
A v čem je tedy problém průzkumů?
V tom, že nikdy nevíte, kdy mají pravdu a kdy ne. Proto prakticky všichni komentátoři říkali, že Hillary Clintonová, kandidátka na prezidentku v roce 2016, určitě vyhraje. Věřili průzkumům. Já jsem je ignoroval a řídil se svým systémem, a proto jsem správně předpověděl vítězství jejího republikánského soupeře Donalda Trumpa. To mi, jak si určitě dokážete představit, nepřineslo velkou popularitu v demokratickém Washingtonu, kde žiju a pracuju.
Co všechno by se muselo pokazit, aby Biden letos neuspěl?
Abych mohl odpovědět na tuto otázku, musím vám říct, jak vznikl celý můj systém. Vyvinul jsem ho v roce 1981 ve spolupráci s předním světovým odborníkem na předpovídání zemětřesení.
Co mají otřesy země společného s volbami?
Vlastně nic, ale stupnice, na které ho měříme, se dá dost dobře přenést i do volebního světa. Existují její dva protilehlé póly: otřesy a stabilita. Zemětřesení v mém systému znamená, že straně, jejíž prezident úřaduje v Bílém domě, se nepodaří obhájit další mandát.
Allan Lichtman
Od roku 1973 vyučuje na Americké univerzitě ve Washingtonu. V roce 1981 vytvořil slavný model předpovídání prezidentských voleb s názvem Klíče k Bílému domu. Na jeho vývoji spolupracoval s ruským matematikem a seismologem Vladimirem Keilis-Borokem. Díky tomu se mu podařilo správně předpovědět, jak dopadnou téměř všechny prezidentské volby.
V mimořádně těsném hlasování v roce 2000 správně odhadl, že nejvíc voličských hlasů získá demokratický kandidát Al Gore. Po jejich přepočtu a zásahu Nejvyššího soudu USA nakonec ve sboru volitelů získal většinu republikán George Bush mladší, a stal se tak prezidentem USA.
Chápu to správně, že podle vás jsou volby v podstatě hlasováním o síle a výkonu politické strany, která drží Bílý dům?
Přesně tak. Tento postup mě vedl k vytvoření 13 klíčů k Bílému domu, což jsou jednoduché otázky zkoumající politické prostředí před volbami, na které odpovíte ano nebo ne. Pokud je šest nebo více klíčů nepravdivých, nastane zemětřesení. Pokud je nepravdivých méně než šest, vítězí stabilita a úřadující prezident.
V roce 1981 jsme tuto stupnici úspěšně ověřili na všech amerických prezidentských volbách od výhry Abrahama Lincolna v roce 1860 až po zvolení Ronalda Reagana v roce 1980.
Kolik "klíčů" od Bílého domu zatím Joe Biden ztratil?
Dva. Takzvaný mandátový klíč, protože demokraté v roce 2022 prohráli volby do Sněmovny reprezentantů. A pak klíč charismatu, protože Biden není typ působivého kandidáta, který se objeví jednou za generaci, jako byl Franklin Delano Roosevelt nebo John F. Kennedy.
13 klíčů k Bílému domu
1. Po volbách v polovině volebního období má vládnoucí strana ve Sněmovně reprezentantů USA více křesel než po předchozích volbách v polovině volebního období.
2. O nominaci vládnoucí strany se v primárkách nevede žádný vážný souboj.
3. Kandidátem vládnoucí strany je úřadující prezident.
4. O Bílý dům neusiluje žádný významný představitel třetí strany nebo nezávislý kandidát.
5. Ekonomika není v době volební kampaně v recesi.
6. Reálný hospodářský růst přepočtený na obyvatele během volebního období je stejný nebo vyšší než během předchozích dvou volebních období.
7. Současná vláda provádí významné změny v národní politice.
8. Během funkčního období nedochází k dlouhodobým sociálním nepokojům.
9. Vládnoucí administrativa není poznamenána žádným velkým skandálem.
10. Vládnoucí administrativa významně neselhala v zahraničních nebo vojenských záležitostech.
11. Vládnoucí administrativa dosáhla významného úspěchu v zahraničních nebo vojenských záležitostech.
12. Kandidát vládnoucí strany je charismatický nebo je národním hrdinou.
13. Soupeř kandidáta vládnoucí administrativy není charismatický ani není národním hrdinou.
A o které další klíče se hraje?
O třetí stranu. Nezávislý uchazeč o Bílý dům Robert Kennedy je v průzkumech silnější než kterýkoli kandidát třetí strany v posledních desetiletích a získává podporu zhruba deseti procent registrovaných voličů ve všech státech, kde se bojuje o přízeň. To je jeden z klíčů, který by mohl ještě zamíchat kartami.
A pak sociální nepokoje. Zatím se zdá, že od studentských protestů už bude klid, ale s jistotou to říct nejde. A samozřejmě v těchto volbách jde o klíč k úspěchu a neúspěchu v zahraniční politice, přičemž oba jsou nejisté vzhledem ke dvěma válkám, které zuří na Blízkém východě a na Ukrajině.
Některé z těch klíčů se mi zdají poněkud subjektivní, třeba, jestli je kandidát charismatický.
Když jsem poprvé vyvinul svoje klíče, sociologové mě zatracovali. Dopustil jsem se největšího hříchu subjektivity. A já jim vysvětlil, že to není subjektivita, ale úsudek. Máme co dočinění s lidskými bytostmi, ne s planetami. A člověk musí vynášet soudy. Historici to dělají pořád.
Také jsem jim vysvětlil, že to nejsou náhodné soudy. Především, když si přečtete mou knihu Klíče k Bílému domu, zjistíte, že jsem pečlivě definoval každý klíč, včetně klíče charismatu. A na tyto otázky jsem odpovídal retrospektivně od roku 1860.
Takže subjektivita je v pořádku, protože přesně tak uvažují běžní voliči?
Ano. A s takovým přesvědčením jsem správně předpověděl posledních deset voleb. Trvalo to asi 15 až 20 let, než jsem si konečně získal respekt komunity amerických expertů a sociologů. Uvědomili si, že snaha vyřadit z předpovídání úsudek nefunguje a vede k chybám. A najednou se klíče staly nejžhavější záležitostí v předpovídání.
Pro výběr klíčů musíte dobře znát, na čem lidem ve Spojených státech záleží, což se v čase proměňuje. A s tím i kandidáti. Mění se vaše klíče, nebo po desetiletí zůstávají stejné?
Každé čtyři roky mi někdo řekne, že ty klíče musím změnit, protože se ve společnosti děje něco nového. Měli jsme Baracka Obamu, prvního kandidujícího a úřadujícího Afroameričana. Pak ženu, Hillary Clintonovou. Donalda Trumpa, který poprvé kandidoval bez politických zkušeností. A moje odpověď je vždy stejná: model nelze měnit za pochodu.
Moje klíče jsou neuvěřitelně robustní systém. Jak jsem se zmínil, zpětně sahají až do roku 1860. Vydržely mnohem větší změny než kandidující ženu, Afroameričana nebo nezkušeného kandidáta. Od roku 1860 prošla celá naše politika, demografie, společnost a ekonomika obrovskými změnami. Systém zůstal stejný a osvědčil se.
Řekl jste, že by se toho muselo hodně pokazit, aby Biden prohrál. Znamená to, že se toho už hodně pokazilo pro Trumpa?
Takhle to nefunguje. Soupeřící kandidát je irelevantní. V potaz se bere pouze pro jeden z mých 13 klíčů, kdy se dívám na to, jestli by úřadující prezident mohl ztratit body na úkor velkého charisma soupeře, jako měl třeba Roosevelt nebo Reagan. Trump se do této kategorie zjevně neřadí. Ano, je to showman, ale na rozdíl od Roosevelta a Reagana, kteří zvítězili s přehledem, oslovuje velmi úzkou základnu.
Když děláte svou finální předpověď, sledujete také průběh kampaní, nebo na tom nezáleží?
Nezáleží. Důvodem, proč jsou klíče tak jedinečné a úspěšné, je to, že nehledí na zvraty v kampani.
Takže při vašem rozhodování letos nehraje roli ani odsouzení Donalda Trumpa za falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stephanii Cliffordové?
V letošním roce ne, protože Trump není v úřadu. Kdyby byl, tak ano, ubralo by mu to jeden z mých klíčů. Sleduju ale, jestli Biden má nebo ještě bude mít nějaký skandál.
Poměrně často svou předpověď děláte několik let dopředu, ještě než se dozvíme, kdo bude kandidovat. Jak? Dějiny přece nezastavíte, spousta věcí se může za dva roky změnit.
To ano. Ale můj systém není o dějinách, nýbrž o kompetenci. Na každého kandidáta mám stejné měřítko. Že Obama v roce 2012 vyhraje, jsem věděl už dva roky před volbami. Lidé mě tehdy napadali, že to není možné vědět tak brzy. Ale já jsem si už v roce 2010 nedokázal představit, že by to Obama mohl tak pokazit, že by ho Američané znovu nezvolili. Na většinu svých klíčů už jsem měl odpověď.
Napsal jste knihu o Donaldu Trumpovi. Když vyhraje, jakou bude tento nevyzpytatelný muž razit politiku?
Trump neskrývá, kdo je a co by udělal. Řekl, že hned první den bude diktátorem. A jakmile se jednou stanete diktátorem, své moci se nevzdáte. Vítězství Trumpa by znamenalo zánik americké demokracie. Slíbil, že jeho mandát bude mandátem pomsty, že využije prezidentské pravomoci, aby potrestal své nepřátele. A seznam jeho nepřátel je nesmírně dlouhý.
V Trumpově vládě by žádný Američan nebyl v bezpečí. Dal také jasně najevo, že obdivuje diktátory po celém světě, například Vladimira Putina. Takže zapomeňte na pomoc Ukrajině. To se v případě Trumpova vítězství nestane. A nedej bože, co by se mohlo stát, kdyby Putin přesáhl hranice Ukrajiny.
