Američané vyloučili NATO z boje proti terorismu. Je ironické, že ho chtějí zpět, říká expert

Martin Ehl Martin Ehl
24. 5. 2017 15:43
Severoatlantická aliance v boji proti terorismu dělá, co může, a snaží se najít nové způsoby, jak pomoci. Vojenský zásah NATO proti Islámskému státu je ale vyloučen, říká Tomáš Valášek, ředitel think-tanku Carnegie Europe a bývalý slovenský velvyslanec v NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ilustrační foto.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Donald Trump tvrdí, že NATO se pod jeho nátlakem více soustředí na boj proti terorismu, což bude i hlavním tématem čtvrtečního summitu v Bruselu. Jaká konkrétní opatření už Aliance udělala?

Tomáš Valášek: Problém NATO a boje proti terorismu je, že Američané sami nenechali Alianci mnoho možností. Rozhodli se svěřit velení operací proti Islámskému státu globální koalici. Pro NATO tak nezůstává mnoho, co může smysluplně udělat.

Aliance trochu tápe a je ironické, že jí teď Spojené státy vyčítají, že nedělá v boji proti IS dost. Kdyby tuto operaci svěřili NATO, tak celá diskuse odpadá.

Pro Alianci je to trochu "mission impossible".

Kroky, které spojenci chystají, jsou dobré a pomohou. V dohledné době ale nijak zásadně nezmění možnosti Západu vyřešit problém Islámského státu. Nijak zásadně nezmění vývoj na bojišti v Sýrii a Iráku. Jedná se třeba o připravovaný zvláštní fond NATO na financování protiteroristických operací, funkci protiteroristického koordinátora nebo posílení výcviku v Iráku.

Dobrá zpráva ale je, že si USA uvědomují, že za to, že Aliance nemůže udělat víc, si mohou tak trochu samy.

Podle toho, co slyším od kolegů z Aliance, chtějí USA v otázce boje proti terorismu od spojenců alespoň ukázku dobré vůle. Na rozdíl od tématu vyššího rozpočtu na obranu, kde budou chtít konkrétní navýšení.

K čemu je onen zvláštní fond, který navrhuje generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg?

Je to věc, která dává smysl. Aliance má přesná pravidla pro financování vojenských operací, má jasná pravidla pro financování chodu svých institucí, velitelství a štábů. Ale nemá jasná pravidla pro financování nevojenských operací.

Když jsem byl ještě velvyslancem při NATO (v letech 2013 až 2016, pozn. red.), probíhaly tam nekonečné diskuse až hádky, zda operace proti terorismu budou financované ze společných rozpočtů nebo zda si to každá země bude řešit sama.

Výsledkem je kompromis, kdy se vytvoří něco na způsob svěřenského fondu, do kterého na dobrovolném základě spojenci přispějí a z něj se bude financovat daná aktivita.

Máme už doslova desítky takových fondů na všechno možné, od odminování  Ukrajiny po výzkum obrany proti kybernetickým útokům. Zdá se mi to jako provizorní řešení. Za současných okolností je to ale asi to nejlepší, co spojenci mohou udělat.

Může NATO v boji proti terorismu účinně zasahovat i na území členských států?

Pravidla pro vojenský zásah jsou jasně daná, v tom není pro Alianci žádná role. Je to věc jednotlivých členských zemí, zejména jejich policie a zpravodajských služeb. O vojenské operaci na území členských zemí nebyla řeč ani vteřinu.

Aliance by uměla lépe sdílet zpravodajské informace. Nejlepší obrana proti útočníkům, kteří už jsou na území členských států Aliance, je informace o tom, co jdou dělat a co asi plánují.

Sdílení informací je nicméně záležitostí především civilních zpravodajských služeb, řeší se hlavně dvoustrannou spoluprací. A naráží to na všechny tradiční problémy, nedůvěru služeb jedna vůči druhé nebo na zdravou obavu z odkrytí zdrojů.

Komplikuje výměnu informací o Islámskému státu a teroristech politická situace v Turecku?

To, co se děje v Turecku (v referendu zvítězilo posílení pravomocí prezidenta Erdogana, pozn. red.), nepomohlo, ale nemělo to na boj proti terorismu zásadní dopad. Stejně jako na práci Aliance.

Zpomalilo to některé procesy, dočasně zablokovalo partnerství s některými nečlenskými státy NATO, ale řešení se našlo.

Neviděl jsem ani nějaký zásadní posun Turecka ve vztahu k Rusku, i když se hodně hovořilo o sblížení mezi Moskvou a Ankarou. Postoj Turecka k ruské agresi na Ukrajině, kde mají Turci specifické obavy o osud krymských Tatarů, to nezměnilo. Neviděl jsem, že by to v době, kdy jsem působil v NATO, blokovalo Alianci. Nepomáhá to, ale vždy jsme našli řešení.

Změní nějak útok v Manchesteru očekávanou diskusi ve čtvrtek v NATO s Donaldem Trumpem?

Předpokládám, že Trump se uvidí s britskou premiérkou Mayovou, a to se zřejmě podepíše na konverzaci na celém summitu. Ale v principu to, co by Aliance mohla udělat v boji proti terorismu, už tak či onak dělala nebo se tím směrem hýbala.

Kdyby se Aliance naopak z boje proti terorismu stahovala, Trumpův příspěvek by byl zásadní. Aby otočil trend.

Ale když už to samo směřuje k většímu zapojení Aliance do boje proti Islámskému státu, tak si nedokážu představit, jaký jiný dopad by Manchester mohl mít než ten, že se už existující trend urychlí a posilní.

Islamističtí teroristé spoléhají na symbolickou hodnotu útoku, to jim britská společnost nedopřeje, tady se nikdo nedá zastrašit, říká Jiří Přibáň. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy