Londýn - Vlajky na londýnské Downing Street číslo 10, sídle britské premiérky, vlají po pondělním teroristickém útoku v Manchesteru na znamení smutku na půl žerdi.
V centru britské moci lídři země neřeší pouze bezprostřední odpověď na útok, ale i to, jak se čin podepíše na britské politice.
Terorista zaútočil v době, kdy je Británie uprostřed tvrdé kampaně před předčasnými volbami, které budou 8. června. Politické strany ji po vzájemné dohodě okamžitě pozastavily. Premiérka Theresa Mayová výbuch označila za "odporný teroristický útok". Stupeň ohrožení terorismem v zemi byl zvýšen na kritický, tedy nejvyšší možný.
"Velmi cynicky řečeno, z politického hlediska může útok premiérce Mayové pomoct," odhaduje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář. "Mayová se určitě bude prezentovat jako silná a rázná vůdkyně, která udělá vše pro bezpečnost Britů."
Potíže vládnoucí strany
Mayovou a její konzervativní stranu zasáhlo v posledních dnech několik neúspěchů. Premiérka byla přinucena k zásadní změně ve volebním programu své strany.
Původně šla do voleb s návrhem, aby lidé, kteří se o sebe nejsou schopni postarat, museli v plné výši hradit péči, kterou jim poskytuje stát, ať už v pečovatelských domovech nebo u nich doma. Opozice i britská média návrh okamžitě překřtila na "daň z demence". Opatření tvrdě napadly i ty deníky, které tradičně podporují konzervativce.
Vládní strana původně počítala s tím, že lidé budou platit všechnu péči bez ohledu na to, kolik bude stát. Přestali by platit teprve v okamžiku, kdy by jim nezbyl žádný majetek přesahující 100 tisíc liber, tedy asi tři miliony korun. Ti nejvíc potřební by tak na péči mohli vynaložit i desítky či stovky tisíc liber. V krajním případě by museli prodávat například své domy.
Premiérka nakonec po zdrcující kritice den před teroristickým útokem v Manchesteru prohlásila, že po odvedení určité maximální částky už pacient za péči platit nebude. Odmítla ale říct, jak vysoký takový strop bude. Deník Independent to označil za "ponižující otočku".
Útok odvede pozornost
Konzervativci vedou podle dvou víkendových průzkumů nad opozičními labouristy už jen o zhruba 10 procentních bodů. Ještě nedávno byl přitom jejich náskok víc než dvojnásobný. Podle odhadů nejspíš Mayová ve volbách stále zvítězí.
Momentálně by ale v žádném případě nedosáhla na jasnou parlamentní většinu přesahující 100 mandátů, jak předpovídaly dřívější průzkumy.
Útok v Manchesteru odvede na nějakou dobu pozornost od nejasností v programu konzervativců. "Tématem kampaně bude ještě víc než dosud schopnost vést zemi," odhaduje Mujtaba Rahman, ředitel think-tanku Eurasia Group. Podle průzkumů dávají Britové z hlediska vůdcovských schopností jednoznačně přednost Mayové před šéfem labouristů Jeremym Corbynem.
"Je to tak trochu paralela s tureckým prezidentem Erdoganem, který před tamním referendem taky v reakci na teroristickou hrozbu zdůrazňoval, že on je ten silný lídr, kterého země potřebuje," dodává k tomu Jan Kovář.
Na druhou stranu je však přesvědčen, že útok konzervativcům pomůže spíš krátkodobě a nebude mít na volby zásadní vliv. "Očekávám, že nějakou dobu bude hlavním tématem kampaně bezpečnost, ale lidé i politici se brzy vrátí k sociálním a ekonomickým tématům a k brexitu," odhaduje Kovář.
Podle něj se ukazuje, že hrozba terorismu zasáhne politickou scénu v konkrétní zemi spíše krátkodobě. "Útoky politicky ovlivní většinou jen ty lidi, pro které byl boj s terorismem dominantním tématem už před tím," tvrdí Kovář.
Příkladem může být Německo, kde několik loňských útoků nebo pokusů o ně výrazněji nezměnilo podporu tamních politických stran. Ani ve Francii, kterou zasáhly mnohem ničivější atentáty, nebyl boj s terorismem dominantním tématem nedávných prezidentských voleb.
Britové teroristické útoky opakovaně zažili. Na ostrovech útočila Irská republikánská armáda (IRA) i islamističtí teroristé. Při posledním takovém útoku zabil atentátník před britským parlamentem pět lidí. "Město Manchester zasáhl terorismus už v minulosti. A nesklonilo se před ním," řekla ministryně vnitra Amber Ruddová.
