Potomci nizozemských osadníků v Jihoafrické republice (JAR) si činí nároky na území, které kdysi získali jejich předci od tamního království a později o ně přišli ve prospěch Británie. K tomuto kroku je podle agentury Reuters inspiruje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánska.
Skupina nazvaná „Boerevolk Oranžského svobodného státu“ si nárokuje území ve východní provincii KwaZulu-Natal u hranic s Lesothem, které nizozemským osadníkům v 19. století věnoval král národa Zuluů za to, že ho podpořili ve válce o dědictví zulské proti jeho bratru. Na přelomu 19. a 20. století však o toto území přišli v druhé búrské válce, kdy bojovali proti britským imperiálním vojskům. Britové z něho pak za cenu velkých ztrát udělali součást JAR.
Oznámení skupiny bylo podle Reuters zveřejněno ve vládním věstníku minulý týden a skupina se v něm odkazuje na rezoluci OSN, která garantuje nezávislost zemím a národům pod koloniální nadvládou. „Británie půdu nikdy nevlastnila, (...) tak ji nemohla legálně dát Jihoafrické unii v roce 1910,“ uvádějí.
Jihoafrická unie (1910–1961) byla předchůdce dnešní Jihoafrické republiky. Území, které skupina požaduje, tak podle ní JAR nepatří. Ve svém oznámení uvedla, že se nechala inspirovat Trumpem, který zpochybnil nárok Dánska na Grónsko, píše Reuters.
Mluvčí Boerevolk Oranžského svobodného státu na opakovanou žádost Reuters o komentář neodpověděl, nereagoval ovšem ani mluvčí vládního oddělení pro pozemkové reformy.
Jihoafrická vláda v minulosti dovolila separatistické skupině bílých Afrikánců, tedy potomkům evropských osadníků, aby založili město Orania na Oranžské řece, připomíná Reuters. Většinu obyvatel tvoří právě Afrikánci a od roku 2004 má Orania i vlastní měnu. Pravděpodobnost, že by ale Pretoria vyhověla požadavkům skupiny Boerevolk Oranžského svobodného státu, je podle Reuters nepatrná.
Velkou část půdy, kterou Afrikánci na území dnešní JAR osídlili, zabrali původním obyvatelům v různých potyčkách a bitkách, v důsledku čehož jim dnes patří v zemi většina soukromé půdy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ceny ropy kvůli eskalaci války na Blízkém východě stouply nad 100 dolarů
Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
Na dům v Německu spadl meteorit, vytvořil díru velikosti míče
Na dům na západě Německa v neděli spadl meteorit. Podle regionální stanice SWR kvůli zářícímu objektu na nebi přijali policisté a hasiči velké množství telefonátů znepokojených občanů. Meteorit do střechy udělal díru velikosti fotbalového míče, informovala v pondělí radnice města Koblenc.
Češi obezitu vnímají jako nemoc. Mnozí ale nevědí, kde hledat odbornou pomoc
S nadváhou nebo obezitou se potýká velká část populace a problém se stále častěji objevuje i u dětí.
Politolog řekl o Kupkovi slova, která ho nepotěší. Šéf ODS se hájí stínovou vládou
Předseda ODS Martin Kupka se ocitá pod tlakem, sotva převzal v lednu vedení strany. Preference ODS stagnují, někteří komentátoři ho kritizují, a do toho STAN Víta Rakušana už možná Kupku dokonce poráží. Ten proto hledá způsoby, jak propadu ODS zabránit. „Jsem rád, že komentátoři nastavují nějakou laťku, snažím se být co nejaktivnější,“ reaguje na výtky. A v pondělí představuje svou stínovou vládu.
„Moc skrytá za hábitem“. Kdo je nový duchovní vůdce Íránu?
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.