Vilnius - O takřka neuvěřitelný příběh se postaral Abdul Bašír Jususí, dvaadvacetiletý uprchlík z Afghánistánu. Minulý týden nahrál v řeckém uprchlickém táboře na YouTube žádost o pomoc v litevštině adresovanou litevskému národu a litevské prezidentce.
Bývalí litevští vojáci nasazení v Afghánistánu v něm poznali muže, který jim pomáhal v provincii Ghór při styku s místními obyvateli. S jejich jednotkou NATO byl v kontaktu od roku 2005, naučil se plynně litevsky a vypomáhal i jako neoficiální tlumočník.
Video se stalo hitem sociálních sítí v Litvě. "Okamžitě jsem ho poznal. Překládal nám do perštiny a pomohl s kontakty s místními lidmi," řekl agentuře AFP Jurgis Norvaisa, voják, který byl nasazený v Afghánistánu v roce 2012.
Litevské úřady jednaly rychle. Měl platný pas, takže mohl dostat pětidenní vstupní vízum a po příletu požádat o azyl pro sebe a manželku a dvouletou dceru, které nechal v Afghánistánu.
"Dobrý den, děkuji, mnohokrát děkuji," řekl usměvavý mladý muž po příletu na letiště velké skupině litevských novinářů, fotografů a kameramanů.
Ti ho přivítali jako rockovou hvězdu a musel čtvrt hodiny odpovídat na jejich dotazy, čímž prošel tím nejdůležitějším - prověrkou jazykové znalosti. Odpovídal naprosto plynule a bez zaváhání.
"Chci jednu jedinou věc: zůstat tady," řekl Jususí. "Nikdy se nechci vrátit do Afghánistánu."
Jeho integraci určitě napomůže, že je katolíkem jako drtivá většina Litevců.
Malé národy jako Litevci dokážou velmi ocenit, když se někdo i jen trochu snaží naučit jejich jazyk. I když úřady tvrdí, že Jususí půjde do běžného tábora pro běžence a projde normální procedurou, tak je jasné, že má udělení azylu téměř jisté.
Litevské speciální jednotky si v rámci nasazení vojáků NATO v Afghánistánu vydobyly pověst neohrožených bojovníků. "Byl spojkou mezi našimi vojáky a místními lidmi," potvrdil stanici Euronews Eugenius Vaicekauskas z litevského ministerstva obrany, o čemž Jususí dostal i písemný certifikát.
Nasazení Litevců v provincii Ghór skončilo v roce 2013. Jususí potom dostal několik výhružných dopisů od Tálibánu, proto se vydal na dva měsíce trvající cestu do Evropy, která ho stála v přepočtu 154 000 korun. "Slyšel jsem, že Německo má spoustu peněz, ale já chci zůstat v Litvě. Mluvím litevsky," řekl Jususí.
Litva je jedním z odpůrců povinných kvót přijetí uprchlíků a snaží se spojence získat především kvůli ochraně před ruským sousedem. Ve dvouletém plánu na přesídlení uprchlíků se zavázala k přijetí 1105 uprchlíků.
