Dohodu, která se má stát základem politického řešení konfliktu v Afghánistánu, podepsaly USA a Tálibán v sobotu. Cestu k míru mohou podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří.
USA se zavázaly, že začnou obratem spolupracovat se všemi dotčenými stranami na rychlém propuštění bojovníků i politických vězňů. Afghánská vláda podle podepsaného ujednání do 10. března, kdy by měly začít vnitroafghánské rozhovory, propustí 5000 zadržovaných příslušníků Tálibánu a radikální hnutí tisícovku vězňů.
Ghaní podle agentury Reuters ale zdůraznil, že k propuštění vězňů se afghánská vláda nezavázala.
"Žádný závazek na propuštění 5000 vězňů neexistuje," řekl v neděli Ghaní, který se v sobotu podpisové ceremonie v katarské metropoli Dauhá neúčastnil.
"Může to být zahrnuto do agendy vnitroafghánských rozhovorů, ale nemůže to být podmínkou pro rozhovory," uvedl Ghaní a dodal, že o záležitosti vězněných členů Tálibánu rozhoduje výhradně afghánská vláda a nikoli Spojené státy, které vystupují pouze v roli prostředníka.
Ghaní nicméně sdělil, že sedmidenní klid zbraní, který před podpisem dohody USA a Tálibánu v zemi platil, bude pokračovat. "Cílem je dosáhnout plné příměří," řekl.
Ghaního zpochybňování osudu vězňů podle AFP odhaluje obtížné překážky, které vyjednávače před vnitroafghánskými rozhovory očekávají. Francouzská tisková agentura poznamenala, že afghánským představitelům činí mimořádné potíže dohodnout se v klíčových záležitostech na kompromisech.
V dohodě se USA zavázaly, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí. Stažení ale Washington podmiňuje dodržením podmínek dohody.
