O generaci Z se často hovoří jako o takzvaných sněhových vločkách: Je příliš křehká a snadno se sesype. Proč tak strmě rostou počty sebevražd a sebepoškozování? A jak mladým lidem porozumět a pomoci? Vyřešila by to regulace sociálních sítí? O tom a dalších tématech týkajících se dětského duševního zdraví byla další debata Aktuálně.cz z Knihovny Václava Havla.
Řežou se, pálí a trhají si vlasy. Sebepoškozování mezi dospívajícími už dávno není ojedinělý problém, ale skrytá realita školních chodeb. Nedávný průzkum psychologů z Filozofické fakulty Univerzity Palackého dokonce odhalil, že se u nás soustavně týrá asi 70 tisíc teenagerů. Podle odborníků za tím stojí obrovská emoční zátěž, tlak sociálních sítí, nízké sebevědomí a neschopnost zvládat stres.
![["Girl with delight looking at flask in chemistry class"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/04/13/00/50/45/319e8770-3101-49ad-ae29-750d4a72196f/girl-with-delight-looking-flask-chemistry-class.webp)
![["Girl with delight looking at flask in chemistry class"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/04/13/00/50/45/c55b6f7e-3608-4497-a9a0-674c9c260bf0/girl-with-delight-looking-flask-chemistry-class.webp)
Na tři kliky se dostanou k jakékoliv informaci. Mladí lidé se proto často spoléhají na internet a umělou inteligenci. Nic víc nehledají. „To je chyba, AI může stavět na nesprávných informacích. Víc než kdy jindy je proto třeba podporovat kritické myšlení,“ je přesvědčená ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková. Spustila proto novou kampaň „Začni s proč“ a snaží se dětem ukázat kouzla vědy.
Jsou problematická – při dlouhodobém užívání způsobují závislost. Měla by tedy být pod kontrolou, shodují se o hypnotikách experti. Přesto si jich lidé dokážou oficiálně sehnat i stovky balení. Lékaři jim je napíšou a lékárníci vydají. „Systém je nedotažený. Chybí třeba povinnost zdravotníka zkontrolovat lékový záznam pacienta. Pokud to lékárníci dělají, tak zadarmo,“ říká farmaceut Marek Hampel.
Propadají úzkostem a pocitům, že jsou k ničemu. Svoje problémy pak „léčí“ psychofarmaky, která často získají jen tak od kamarádů. Nebo se začnou sebepoškozovat. O mladé generaci se proto hovoří jako o křehkých „sněhových vločkách“, které se snadno sesypou. Jenomže podle dětského psychiatra Michala Považana to mají dnešní dospívající opravdu těžké.
Vypadá to, že jenom hrají hru. Nebo že chatují se svými kamarády. Jenomže podle krizového psychologa Štěpána Vymětala může toto zdánlivě nevinné poflakování našich potomků na internetu skýtat obrovská rizika. „Jako soudní znalec jsem se setkal s různými případy. Dokonce i s dětmi a mladými lidmi, které někdo v kyberprostoru motivoval ke spáchání násilí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nastražit ho do nor hrabošů nestačí. Jedem je třeba posypat celé pole. Tak se po schůzce, která se konala před Velikonocemi, vyjádřily resorty zemědělství a životního prostředí. Svůj plán deklarovaly i ve společném tiskovém prohlášení. Okamžitě se vzedmula vlna odporu. „Takové ministerstvo životního prostředí můžeme zrušit. Slouží jen lobby,“ nešetří kritikou lidovecký exministr Petr Hladík.
Žádné čekání na razítka a nekonečné papírování. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce urychlit vstup nových technologií do léčení. Některé pomůcky bude lidem proplácet i přesto, že ještě neprošly standardním řízením ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Jejich účinnost si chce VZP ověřovat sama, mezitím jim stanoví jen dočasnou úhradu. Začít chce s pomůckami pro pacienty se srdečním selháním.
Je nakažlivější a odolává současným vakcínám. Oproti svým předchůdkyním napadá hlavně mladé lidi. To je nová verze covidu zvaná Cikáda. Doposud řádila hlavně ve Spojených státech, teď se ale dostala i do Evropy. Epidemiologové nabádají k obezřetnosti.
Jakmile se začalo hovořit o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, zrodily se i plány využít její farmaceutický průmysl. „Ukrajinská léčiva totiž mohou sehrát pozitivní roli a utlumit evropskou závislost na dodávkách přípravků z mimoevropských regionů,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Suchopár, expert na léčiva a někdejší náměstek ministra zdravotnictví.
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
Nebuďme skromní, uspořádejme olympiádu, řekl první český ministr pro sport Boris Šťastný. A podle informací Aktuálně.cz nezůstal jen u slov. Kvůli největšímu sportovnímu svátku už navštívil Slovensko, se kterým by se chtěl při přípravách akce spojit. Zahájil také jednání s Českým olympijským výborem.
„Je to neskutečný paradox.“ Přesně tak hodnotí zapojení někdejšího hlavního hygienika Michaela Víta do reformy hygienické služby část zdravotníků. Důvody mají dva. Vít se podle nich na rozklížení systému původně sám podílel. „Takže teď má vlastně zachraňovat něco, co sám před lety rozbil,“ zlobí se lékaři. Vadí jim také to, že byl Vít v minulosti pravomocně odsouzen za manipulaci se zakázkami.
Stovky lidí dostaly defibrilátor zbytečně. Nepotřebovaly ho, tvrdí bývalý primář z kardiologické kliniky při Fakultní nemocnici Olomouc Martin Hutyra. Aby jim ho mohli lékaři zašít do těla, zfalšovali předtím zdravotnickou dokumentaci. Dokázali přitom oklamat i auditory, kteří dokumentaci kontrolovali. Hutyra nyní pro Aktuálně.cz popsal, jak se s údaji manipulovalo. Případ už vyšetřuje policie.
Lidé je „zobou“ jako lentilky – statistiky udávají, že se ročně do českých lékáren doveze asi 80 milionů denních dávek těchto medikamentů. Řeč je o zolpidemech, které mají pomáhat s nespavostí. Jenomže podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nich začínají množit nebezpečné nežádoucí účinky. Kromě toho, že jsou při dlouhodobějším užívání návykové, mohou tyto léky způsobovat i náměsíčnost.
Stačí týden polykat antibiotika a je zaděláno na problém. Léky naruší střevní mikrobiom natolik, že už se nikdy dokonale nezotaví. Zjistili to lékaři z Uppsalské univerzity ve Švédsku. Ničivé následky jediné antibiotické kúry dokázali ve střevě pacientů vystopovat ještě po osmi letech. Největší paseku tam podle nich zanechají širokospektrální antibiotika. Oslabený mikrobiom může spustit cukrovku.
Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.
Slaví obrovský úspěch – jen na platformě YouTube jsou k mání stovky tisíc videí, z nichž některá mají až 80 milionů zhlédnutí. Řeč je o kanálech pro psy a kočky. Proč je jejich popularita tak vysoká? Pomáhají mazlíčkům překonat nudu, nebo jim mohou i jakkoliv ublížit? Na to jsme se zeptali kočičí behavioristky Kateřiny Štiblické.
Ačkoliv je stále členem opoziční ODS, spojil se pražský exprimátor a psychiatr Pavel Bém s Andrejem Babišem. Nejprve mu pomáhal sepsat vládní program pro oblast drog a duševního zdraví, teď se podle informací Aktuálně.cz chystá za ANO kandidovat v Praze. Cíl: primátorský post.
Z malých nemocnic mizí interní lůžka. Důvod: nízké platby od pojišťoven. „Zatímco velké fakultní nemocnice dostanou za léčbu zánětů močových cest v průměru 95 tisíc korun, oblastním přijde o třetinu nižší úhrada,“ popisuje šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Podobné je to podle něj i s dalšími diagnózami. Interních lůžek přitom bude kvůli stárnutí populace potřeba stále víc.
