Postoloprty, místo jednoho z největších protiněmeckých běsnění po skončení druhé světové války. Odhady mluví až o tisícovkách zabitých, exhumace dosud objevily ostatky asi 763 lidí. Středobodem masakru byla místní kasárna, která už několik let neexistuje. Krvavé řádění nicméně nyní znovu ožívá, majitelé lokality totiž na místě zahájili stavbu velkého developerského projektu.
Forenzní genetik Daniel Vaněk se na počátku století podílel na odkrývání masových hrobů ve Srebrenici v Bosně a Hercegovině. Dnes sleduje podobné obrazy z konfliktů v Gaze nebo na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak probíhá identifikace obětí válečných konfliktů a jak se tato práce za dvě desetiletí od masakrů na Balkáně proměnila.
Tisíce obyvatel Bosny se v pátek sešly na hřbitově u Srebrenice, aby si připomněly 30. výročí dobytí této enklávy, která byla vyhlášena bezpečnou zónou OSN. Následně bosenskosrbské jednotky zmasakrovaly až 8000 muslimských mužů a chlapců. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Asi tisíc obětí nejhoršího zvěrstva, jaké bylo v Evropě spácháno od 2. světové války, stále ještě nebylo nalezeno.
Prezident Pavel nebyl jediným státníkem na nedávném pražském koncertu AC/DC. Dalším byl Željko Komšić, který je jedním ze tří "rotujících prezidentů" Bosny a Hercegoviny. A není to jediná věc, kterou mají s českým prezidentem společnou. I Komšić byl voják - za války v letech 1992-1995 se dobrovolně přihlásil do bosenské armády.
Forenzní genetik Daniel Vaněk se v 90. letech podílel na odkrývání masových hrobů a identifikaci obětí ve Srebrenici. Po nedávných zvěrstvech ruské armády v ukrajinské Buči nebo Izjumu v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že "nemyslitelné" systematické vraždění civilistů se znovu opakuje. "Zarazilo mě, že ruští vojáci se ani příliš nesnaží maskovat důkazy," upozorňuje.
V Srbsku měl premiéru film Quo vadis, Aida? o masakru ve Srebrenici, při němž roku 1995 bosenskosrbská vojska povraždila na 8000 Muslimů, dnes Bosňáků. Uveden byl toto úterý ve městě Novi Pazar, které je centrem bosňácké menšiny v Srbsku.
Od podpisu Daytonské dohody, která stvrdila konec válčení v Bosně a Hercegovině, uplynulo v úterý přesně šestadvacet let. Za tu dobu už musel stát Bosňáků, Srbů a Chorvatů řešit celou řadu politických, ekonomických i společenských problémů. Nynější pokusy srbských nacionalistů o odtržení ale moderní Bosnu uvrhávají do vůbec největší nejistoty za celou dobu její existence.
Těžké pásy obrněných transportérů se boří do země, krajinou pochoduje pár vojáků. Úvodní záběry filmového dramatu režisérky Jasmily Žbanićové nazvaného Quo vadis, Aida? jsou takřka jediné, při nichž vidíme jednotku v akci.
Bosna a Hercegovina je zjizvený, dnes tuze zapomenutý kraj. Pochopit širší příčiny hrůz, jimiž prošel před takřka už 30 lety, není až tak těžké: srbský šovinismus, usilující o upevnění mocenských a politických pozic v prostoru rozpadlé Jugoslávie, systematicky rozdmýchal válku, která zejména krutou genocidní nevybíravostí neměla v Evropě od roku 1945 obdoby.
Nizozemský nejvyšší soud podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální a "nepodpořitelný". Soud nicméně míru viny státu snížil.
Tisíce lidí dnes v bosenské metropoli Sarajevu uctily památku 33 nově identifikovaných obětí srebrenického masakru. Tryzny se zúčastnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten předtím na balkánském summitu 12 zemí u bosenské metropole řekl, že protiimigrační populismus v některých unijních zemích blokuje začlenění západního Balkánu do EU. Informovala o tom agentura Reuters.
Při srebrenickém masakru, který začal před 28 lety, zemřelo přes osm tisíc lidí. Každoročně si jej připomínají příbuzní zavražděných. Zločiny spáchala Vojska Republiky srbské pod vedením generála Ratka Mladiče, který byl odsouzen na doživotí. Připomeňte si jeden z nejhorších masakrů v Evropě od druhé světové války na historických fotografiích.
Sarajevo, Mostar, Srebrenica. Známá místa, která nejsou známá jen díky památkám, ale také kvůli válce a tisícům obětí. Jak to tam dnes vypadá a jaké to je, když vám průvodce dělá člověk, který se jako voják bojů v 90. letech sám účastnil?
Generál Radko Mladić byl v Haagu odsouzen na doživotí. Pro příbuzné obětí válečného konfliktu, zejména pro ty, jejichž muže a syny Srbové zavraždili u Srebrenice, je to však chabou útěchou. V okolí Srebrenice pozabíjely Mladičovy jednotky v červenci 1995 během několika málo dnů přes osm tisíc bosenských mužů a chlapců.
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.
Sedmdesát jedna nově identifikovaných obětí masakru z roku 1995 v úterý pohřbili v bosenské Srebrenici. Mezi 71 muslimskými mrtvými bylo sedm dospívajících chlapců a jedna žena. U příležitosti 22. výročí masakru byli slavnostně pohřbeni na zvláštním hřbitově. Aktu se zúčastnily desítky tisíc lidí včetně pozůstalých. Tehdejší zločinné vraždění nepřežilo 8000 lidí, především mužů a chlapců muslimského vyznání.
Nizozemští vojáci konali protiprávně, když v roce 1995 v obklíčené muslimské enklávě Srebrenica vytlačili ze svého tábora obyvatele, kteří u nich hledali ochranu před bosenskosrbskými jednotkami. Podle agentury Reuters tak v úterý rozhodl odvolací soud. Podle něj Nizozemci nesou část viny za tragický osud Muslimů – jsou odpovědní za smrt asi tří set mužů. Bosenští Srbové při následném masakru zabili zhruba osm tisíc chlapců a mužů.
Šest největších srbských deníků vyšlo ve čtvrtek se stejnou titulní stranou hlásající: Volte Aleksandra Vučiče! Úřadující srbský premiér tak završil svoji kampaň před nedělními prezidentskými volbami, v nichž je jednoznačným favoritem. Některé průzkumy mu předpovídají už vítězství v prvním kole se ziskem 56 % hlasů.
Bosenský Srb Ljubiša Beara odsouzený na doživotí za podíl na masakru ve Srebrenici zemřel ve středu ve věku 77 let v berlínské věznici. S odvoláním na německou vězeňskou správu o tom v pátek informovala agentura DPA. Beara patřil k nejužšímu okruhu spolupracovníků bývalého vojenského velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče. Odsouzen byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii před dvěma lety; ten ho uznal vinným ze "spiknutí se záměrem spáchat genocidu", ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. Do Berlína ho převezli v říjnu 2015.
U mezinárodního trestního tribunálu v Haagu končí hlavní část procesu s bosenskosrbským generálem Ratkem Mladičem. Žalobce pro něj chce trest doživotí, zejména kvůli generálově podílu na vraždě zhruba 8000 lidí v bosenském městě Srebrenica v červenci 1995. Mladičovi obhájci tvrdí, že jen bránil Srby před muslimy a džihádem. Rozsudek má padnout příští rok.
V hlasování zvítězil čtyřiatřicetiletý Srb Mladen Grujičić, jenž porazil dosavadního starostu, Bosňáka Ćamila Durakoviče, který přežil krveprolití z roku 1995. Bosenskosrbští vojáci tehdy ve Srebrenici, v bezpečností zóně pod ochranou OSN, zabili více než 8000 bosenských Muslimů.
