reklama
 
 

Bránil Bosnu a Srby proti džihádu. Obhájci v Haagu zachraňují generála Mladiče před doživotím

15. 12. 2016 6:58
U mezinárodního trestního tribunálu v Haagu končí hlavní část procesu s bosenskosrbským generálem Ratkem Mladičem. Žalobce pro něj chce trest doživotí, zejména kvůli generálově podílu na vraždě zhruba 8000 lidí v bosenském městě Srebrenica v červenci 1995. Mladičovi obhájci tvrdí, že jen bránil Srby před muslimy a džihádem. Rozsudek má padnout příští rok.

Haag – Jako oběť, nikoliv pachatele vykresluje obhajoba bosenskosrbského generála Ratka Mladiče.

Generálovi právníci se snaží Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu přesvědčit, že Srbové v Bosně a Hercegovině se v devadesátých letech minulého století pod vedením Mladiče jen bránili plánům muslimských extremistů, prosazujících tzv. svatou válku neboli džihád. 

"Mladič hájil svoji zemi a její lidi před etnickým a náboženským fanatismem. To bosenská muslimská Strana demokratické akce připravovala válku,“ prohlásil člen týmu obhájců generála Branko Lukič.

Mladičův proces tvá v Haagu už čtyři roky. Ve čtvrtek skončí závěrečnými projevy obhájců. Rozsudek a případnou výši trestu se Mladič dozví příští rok.

Genocida a válečné zločiny

Dnes 73letého Ratka Mladiče zatkla policie na severu Srbska v květnu 2011 po několikaletém pátrání. Předala ho pak do Haagu i přes velký odpor řady srbských obyvatel.

Před tribunálem čelí generál obvinění z genocidy a válečných zločinů v letech 1992 až 1995, kdy velel jednotkám bosenských Srbů. Nejvíce pozornost žalobců poutá jeho podíl na tzv. srebrenickém masakru. 

V červenci 1995 bosenskosrbští vojáci zastřelili v bosenském městě Srebrenica kolem osmi tisíc muslimských mužů a chlapců. Obžaloba uvedla, že rozkaz ke střelbě vydal osobně Mladič. A žádá pro něj doživotí.

Jako důkazní materiál posloužilo i video natočené krátce před masakrem. Generál na něm mluví o "pomstě vůči místním Turkům".

Obhajoba ale nesouhlasí. "Mladič je obviněn, protože je Srb a odvážil se postavit džihádu Aliji Izetbegoviče," uvedl jeho obhájce Lukič. Alija Izetbegovič byl v devadesátých letech minulého století bosenským prezidentem, vůdcem tamních Muslimů a předsedou jejich Strany demokratické akce.

Jinak než Karadžič

Ratko Mladič vystupuje v Haagu jinak než někdejší vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič, taky souzený Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Karadžič u soudu prohlásil, že lituje obětí a uznal politickou odpovědnost za své činy. Trval ale na tom, že žádné vraždění nenařídil.

I jeden z Karadžičových obhájců Marko Sladojevič loni v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil umírněněji než Mladič a jeho advokáti.

"Co se týká Srebrenice, byl jsem skutečně velmi zasažen tím, jakých zločinů se dopustili příslušníci mého národa. To bylo prostě strašné. Ale pokud mluvíte o srbském obléhání Sarajeva, tam samozřejmě taky došlo k obětem mezi civilisty a hrozným věcem, ale je to přece jen jiná věc než Srebrenica. Nebylo to skutečné obklíčení, byla to bitva mezi dvěma armádami," uvedl Sladojevič v rozhovoru.

Karadžiče loni haagský tribunál poslal za mříže na čtyřicet let.

Jen Srbové

Srbsko si dlouhodobě stěžuje, že před mezinárodním tribunálem v Haagu jsou souzeni hlavně Srbové. Chorvatům, bosenským Muslimům nebo kosovským Albáncům se podle nich měří "jiným metrem".

Radovana Karadžiče i Ratka Mladiče ale vláda v Bělehradu do Haagu vydala, protože šlo o jednu z podmínek vstupu Srbska do Evropské unie.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ukončí příští rok svoji činnost. Podle údajů na svém webu stíhal celkem 161 osob, proces s Mladičem je jedním z posledních.

autor: Martin Novák | 15. 12. 2016 6:58

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama