reklama
 
 

"Bosenský řezník" Mladić dostal doživotí. Soud ho uznal vinným za genocidu ve Srebrenici

AKTUALIZOVÁNO 22. 11. 2017
Mladić přerušoval vynášení rozsudku. Soudce ho nechal vyvést. | Video: Reuters |  00:49
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.

Haag - Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii uznal generála bosenskosrbských jednotek Ratka Mladiče vinným z válečných zločinů během války v Bosně a Hercegovině mezi lety 1992 a 1995.

Za své činy dostal doživotní trest vězení. Podle svého právního zástupce ale podá odvolání.

V roce 1995 se podle soudu dopustil genocidy, když dal rozkaz k masakru osmi tisíc mužů a chlapců starších 12 let v Srebrenici.

Rozsudek za více než 20 let staré zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny napjatě očekávali přeživší oběti bosenské války i přímo v Haagu.

Soudní slyšení provázely komplikace a proces byl několikrát přerušen. Mladić nejprve žádal o odklad ze zdravotních důvodů, ošetřovatelé mu naměřili vysoký krevní tlak. Pak byl ze soudní síně vyveden, protože na soudce, který četl rozsudek, pokřikoval.

Mladić ve svých čtyřiasedmdesáti letech do poslední chvíle odmítá jakoukoliv vinu. Po válce se mu podařilo celých 16 let unikat před spravedlností. Do roku 2011 se ukrýval v rodných bosenských horách. Po dalších šesti letech konečně padl rozsudek.

Obvinění čelil hlavně kvůli dvěma případům. Jako velitel bosenskosrbských sil, podporovaných srbskou armádou, nařídil ostřelování Sarajeva a civilistů. V červenci 1995 pak po pádu východobosenské enklávy Srebrenica sice veřejně slíbil civilistům ochranu, ale nařídil fyzickou likvidaci všech mužů starších 12 let, kteří se buď vzdali, nebo byli pochytáni na ústupu v okolních horách.

Soud ho uznal vinným celkem v deseti z jedenácti bodů obžaloby.

"Mladić je ztělesněním zla a jeho stíhání je příkladem toho, o čem je celosvětová spravedlnost," nechal se slyšet Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn.

Masové hroby a každoroční pohřeb

U malého tichého východobosenského městečka Srebrenica se dodnes každý rok v červenci posledních 20 let koná pohřeb.

Většinou starší ženy se s pláčem u rakví zabalených do zeleného sukna loučí se svými manžely, otci, syny, jejichž ostatky identifikovali ve speciálním centru OSN v nedaleké Tuzle.

Tady se specialisté z celého světa snaží dát dohromady ostatky lidí ze zhruba devadesátky masových hrobů po celé východní Bosně, kde bylo v létě 1995 pohřbeno na osm tisíc obětí nejhoršího masakru bosenské války.

Identifikované oběti se pak jednou za rok pohřbí na stále se rozrůstajícím hřbitově nedaleko bývalé základny jednotek OSN, kde tehdy v létě 1995 marně hledali lidé z enklávy ochranu.

Bosenskosrbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiče tehdy zlikvidovaly enklávu Srebrenica, kterou nizozemští vojáci OSN nedostatečně chránili.

Všichni muži a chlapci starší dvanácti let zmizeli a dodnes je těžké je identifikovat. Mnoho hrobů totiž později Srbové znovu vykopali a měnili. Není výjimkou, že některá těla byla pohřbena třikrát.

Ostřelování Sarajeva i likvidace mužů

Doživotí byl pro Ratka Mladiče nejvyšší možný trest, který mu soud v Haagu po více než 20 letech mohl uložit.

Rozsudek nad Mladičem je vyjma dvou dalších odvolacích řízení poslední, který se dvaadvacet let po skončení bojů v Bosně a Hercegovině očekával.

Válka v letech 1992 až 1995 si vyžádala přes sto tisíc mrtvých. Zastavila ji až mezinárodní intervence vedená Spojenými státy. Válčily spolu tři bosenské národy: Srbové, Chorvati a Muslimové (podle nové ústavy Bosňáci).

Nizozemští vojáci OSN byli rádi, že obklíčení také přežili. Nizozemský nejvyšší odvolací soud ale letos potvrdil rozsudek, že částečně nesou odpovědnost za smrt tří stovek mužů, které vydali Srbům ze své základny.

Srbové se brání tím, že během války páchali v okolních srbských vesnicích zločiny bosenští Muslimové a že šlo o válku, nikoli o genocidu.

Mladiče obžaloba viní i z dalších zločinů, například že nechal připoutat vojáky OSN - včetně jednoho českého - k některým strategickým cílům, když hrozily letecké útoky NATO proti bosenskosrbským cílům.

Pro jedny hrdina, pro druhé zločinec

Bosenští Srbové, Muslimové a Chorvati žijí v Bosně a Hercegovině vedle sebe v rámci komplikovaného politického uspořádání, které má vyvažovat jejich vzájemný vliv a převládající nedůvěru.

Ani více než dvě desítky let po válce se v jedné z nejchudších evropských zemí mnoho nemění. Pro bosenské Srby je Mladić stále hrdina, pro ostatní zločinec a jakýkoli rozsudek na tom zřejmě mnoho nezmění.

Mezinárodní soud OSN pro bývalou Jugoslávii má už poněkolikáté prodloužený mandát do konce letošního listopadu. Vedle Mladičova případu mu zbývají dva rozsudky - jeden odvolací a jeden případ pohrdání soudem, kdy se obvinění ze Srbska odmítají vrátit k procesu do Haagu.

Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. | Video: Martin Veselovský |  24:48

autoři: Simona Fendrychová, Martin Ehl | 22. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama