Novým starostou Srebrenice je Srb, poprvé od masakru bosenských Muslimů v roce 1995

ČTK ČTK
14. 10. 2016 15:38
V hlasování zvítězil čtyřiatřicetiletý Srb Mladen Grujičić, jenž porazil dosavadního starostu, Bosňáka Ćamila Durakoviče, který přežil krveprolití z roku 1995. Bosenskosrbští vojáci tehdy ve Srebrenici, v bezpečností zóně pod ochranou OSN, zabili více než 8000 bosenských Muslimů.
Srebrenica si připomíná výročí masakru, rok 2012.
Srebrenica si připomíná výročí masakru, rok 2012. | Foto: Reuters

Srebrenica (Bosna) – Když bylo Almiru Salihovičovi deset let, se svým o dva roky mladším bratrem utíkal pět dní lesem, aby unikl masakru, který stál nakonec život tisíce lidí.

Téměř o 20 let později se Salihović vrátil domů do Srebrenice, aby byl nedaleko svých blízkých, kteří jsou pochováni na hřbitově v Potočari. Minulost ho ale dál pronásleduje, stejně jako mnoho dalších obyvatel. Nedávná volba starosty ukázala, že mezi Srby a bosenskými Muslimy, známými jako Bosňáci, je stále propast.

V hlasování zvítězil čtyřiatřicetiletý Srb Mladen Grujičić, jenž porazil dosavadního starostu, Bosňáka Ćamila Durakoviče, který přežil krveprolití z roku 1995.

Spory o výsledek volby trvaly téměř týden, volební lístky musely být přepraveny na přepočítání do Sarajeva. V úterý byl nakonec vítězem vyhlášen Grujičić, vyhrál o zhruba 2000 hlasů. Poprvé od konce bosenské války tak byl starostou Srebrenice zvolen Srb.

"Souhlasil jsem s kandidaturou, abych pomohl Srebrenici pohnout se vpřed," řekl Grujičić v projevu po vyhlášení výsledků.

Jeho otec byl zabit v roce 1992 na začátku konfliktu a Grujičić se stal předsedou sdružení rodin srbských válečných obětí.

"Respektuji všechny oběti a soucítím s nimi. Téměř každá rodina ve Srebrenici o někoho přišla, včetně mě. Vím, čím si rodiny prošly během války i po ní," pokračoval.

Mnoho Bosňáků ale považuje jeho zvolení za urážku a nevítanou připomínku krvavé minulosti tohoto místa.

"Pro mě je to velká prohra, větší, než když jsem musel tehdy utíkat," řekl Salihović, který vlastní malou dopravní firmu. "Cítím se bezmocný. Za 20 let jsme o Srebrenici přišli podruhé," dodává.

Při masakru zemřelo přes 8000 lidí

V červenci 1995 zabili bosenskosrbští vojáci ve Srebrenici, bezpečností zóně pod ochranou OSN, více než 8000 bosenských Muslimů. Ženy a děti odvezli a muže a hochy popravili. Byl to nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války.

Město mělo dřív asi 40 000 obyvatel a byl tam rozvinutý průmysl. Dnes tam žije asi 15 000 lidí, ekonomika stagnuje a lázně, kam se dříve jezdilo z celé Jugoslávie, jsou zavřené.

Grujičić v rozhovoru se serverem Politico řekl, že chce město oživit a že bude starostou všech obyvatel. Je prý také připraven navštívit památník v Potočari nedaleko města, kde jsou pohřbeny oběti krveprolití.

Odmítá ale připustit, že by události z roku 1995 byly genocidou, jak rozhodl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii i Mezinárodní trestní soud. Chce, aby "to, co se stalo, jednou provždy určil nezávislý panel, jehož součástí bude i Čína nebo Rusko".

Ačkoli nově zvolený starosta slíbil, že nebude nijak bránit vzpomínkovým akcím, rodiny obětí se obávají, že Grujičić bude každoroční pietě klást do cesty překážky. Na ceremoniál přijíždějí do Potočari přeživší, příbuzní obětí i hlavy států.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy