Zima a začátek jara nevěstí nic dobrého. V půdě chybí až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město, říká.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Na jihu Moravy zažili po hraboší kalamitě další, kterou má však na svědomí nečekaný živočišný druh. Domácnosti v Moravanech u Brna zamořily houfy maličkých chvostoskoků, kteří za normálních okolností žijí v půdě a znají je jen chovatelé ještěrek či dravých rybiček jako krmivo, popřípadě zahrádkáři, kteří je občas spatří na sazenicích. Jak ukázala reportáž České televize, v domech a zahrádkách bezprostředně sousedících s polem jsou jich desítky tisíc, jejich tělíčka vytvořila černé skvrny v bazénech, na podlahách či stropech, lidé si stěžují, že jim lezou i do postele, a aby se vyspali, musí v noci opakovaně luxovat.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu. Organizace mimo jiné doporučuje zalesňovat a méně plýtvat potravinami.
Poslanci KSČM navrhli ústavní ochranu vody a nerostného bohatství. Cílem novely je mimo jiné zamezit spekulacím s přírodními zdroji, sdělil místopředseda komunistické strany Stanislav Grospič. Stát by si podle něho měl ponechat základní kontrolní rozhodovací pravomoc, jak bude s přírodním bohatstvím nakládat. Záměr zajistit ústavní ochranu vody a půdy oznámili o den dříve lidovci. Návrh novely chtějí předložit do měsíce.
Škála biofarem v Česku je pestrá. Zatímco některé se zabývají třeba ovocnářstvím, zavařováním, agroturistikou, či výrobou masa nebo mléčných výrobků bez chemie a "éček", jiné obhospodařují široké lány pastvin, na kterých žijí exotické druhy skotu takřka bez kontaktu s člověkem. Na příklady zajímavých projektů v rámci českého ekoagrosektoru se můžete podívat v interaktivní mapě Aktuálně.cz.
Zemědělství není zrovna obor, který by byl pro mladé "in". Přesto se o něm mluví stále více, zejména kvůli změnám klimatu. Téma je pro výrazné angažmá premiéra Andreje Babiše v této doméně ožehavé i politicky. Podívejte se na data, která ukazují, kdo jsou největší příjemci dotací v českém zemědělství, kolik ve skutečnosti okupuje české půdy nenáviděná řepka a jak se vyvíjí spotřeba pesticid.
Není důvod propadat optimismu, ale je to rozhodně dobrá zpráva. Konečně.
"Člověk sice neporučí větru ani dešti, ale za potíže se suchem a povodněmi si může do značné míry sám. Velcí zemědělci a developeři přetvořili krajinu tak, že neumí zadržovat vodu," říká šéf kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pěstujeme na obřích neoraných lánech, po nichž voda jen steče. Stejně jako po stále přibývajícím betonu, v který developeři čím dál snadněji přeměňují i tu nejcennější půdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Splachovat pitnou vodou je mrhání, zvykli jsme si na vodní blahobyt. Je na nás, jestli budeme pokračovat v marnotratném využívání vodních zdrojů, nebo se z něj poučíme, míní hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Dokud lidem poteče voda z kohoutků, budou si myslet, že se jich to netýká. Měli bychom jít zpátky ke kořenům a vrátit vodní síť do původního stavu, říká. Budoucnost ale vidí optimisticky. Každé sucho má technické řešení, je to výzva, ale není to fatální problém, protože víme, co s tím udělat, myslí si Hrkal.
Pěstování řepky má spoustu předností, po sklizni zanechává v půdě živiny pro další plodiny, upozorňuje zemědělec Josef Diviš. Za velkým odporem lidí vůči řepce je podle něj neznalost a také média, která pěstování plodiny zkratkovitě napadají. Nikdo prý neprokázal ani to, že by látky používané k ošetření řepky škodily půdě. To je jen spekulace, tvrdí Diviš. V případě pesticidů navíc podle zemědělce existují plodiny, například chmel nebo vinná réva, u kterých se používají v násobně větším množství.
U řepky se používá nejvíce glyfosátu na hektar, herbicidy a pesticidy se navíc dostávají do podzemních vod, upozorňuje přírodovědec Jakub Hruška. Kvůli přístupu zemědělců podle něj vyhyne hodně půdní flóry a fauny. Přitom se ukazuje, že biopaliva první generace vůbec nejsou tak dobrá v úspoře emisí CO2. Řepka je prý symptomem doby. Zemědělci jsou pragmatici, jim to vyhovuje, myslí si Hruška. Velké firmy v agrobyznysu podle něj nezajímá, co bude za deset let, zajímá je to, co bude na konci roku, kolik vydělají a jaké rozdělí dividendy.
Britský režisér Chris Kelly v Kambodži šest let natáčel dokument o dlouhotrvajícím boji místních lidí proti násilnému zabírání půdy. "Je to jeden z největších problémů, kterým dnes země čelí. Ačkoliv má celkem dobré zákony týkající se vlastnictví půdy, nikdo je nerespektuje," popisuje Kelly v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Snímek, který nese název Kambodžské jaro, letos představil také v Česku na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.
V Česku přibývá regionů trpících suchem. Za posledních 80 let se v tuzemsku vysušilo milion hektarů mokřadů, tisíce rybníků, místa se zaorala a osela. Vláda již dala na opatření proti vysychání země sedm miliard a projedná koncepci boje se suchem včetně protierozní vyhlášky. Zároveň chce připravit i "dvojče" programu Dešťovka určené i zahrádkářům.
Za posledních 150 let vzrostla teplota o 1,1 stupně Celsia. Voda v půdě ubývá, což některým plodinám škodí. Zemědělci se proto musí přeorientovat na odolnější plodiny jako je čirok či proso. Dalším řešením je úsporné využívání dostupné vody za pomocí nových technologií.
Při plánování staveb by se měly využívat v první řadě brownfieldy, říká Marian Jurečka. Odmítá proto návrh ministra průmyslu Jana Mládka zařadit do státem podpořených zón také Veselí nad Lužnicí, Sokolov, Rokycany, Kutnou Horu a Hladké Životice.
Díky novince by se mohl lépe orientovat i stát při výběru míst, kde bude zřizovat například nové průmyslové zóny.
Podle analýzy projektu Česko v datech mizí z krajiny pole a zároveň se snížila druhová rozmanitost. V České republice se například pěstuje méně brambor, ale více řepky. Zemědělci naopak umí na hektaru půdy vypěstovat daleko více plodin než před lety – podařilo se jim zvýšit výnosy.
