Sněmovna schválila novelu, která omezí vydávání zemědělské půdy

ČTK ČTK
24. 5. 2016 19:58
Praha - Sněmovna v úterý schválila novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, která má omezit vydávání státní zemědělské půdy. Státu nyní schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další prodeje státní půdy utnout. Poslanci odmítli senátní návrh a novelu schválili v původním sněmovním znění.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Sněmovna v úterý schválila novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, která má omezit vydávání státní zemědělské půdy. Poslancům ji vrátil Senát s pozměňovacím návrhem, který měl kromě jiného zachovat možnost bezúplatného převodu státních pozemků obcím pro výstavbu bydlení. Poslanci však tento návrh odmítli, novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu schválili v původním sněmovním znění. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Novela má pozemkovému úřadu také umožnit nakupovat a hospodařit s pozemky, které bude potřebovat k pozemkovým úpravám nebo ke stavbě dálnic a přehrad. Státu nyní schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další prodeje státní půdy utnout. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300 000 hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.

Novela kvůli zachování státní rezervy půdy ruší mimo jiné možnost převodů státní půdy vlastníkům sousedících pozemků, pokud převáděná půda nepřesahuje deset procent rozlohy sousedního pozemku. Podle vlády byla navíc využitelnost tohoto ustanovení v praxi mizivá.

Norma má také na zásah Sněmovny umožnit zahrádkářům požádat o převod půdy pod zahrádkářskými a chatovými osadami, a to za cenu obvyklou. Žádost budou moci podat do 31. prosince 2018. Týká se to osad, které vznikly před 1. říjnem 1976. Do zákona tak vrací ustanovení, které pozbylo platnosti k 31. prosinci 2013.

Poslanci při projednávání ve Sněmovně vložili do novely pravidlo, aby v případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem musel kraj přednostně nabídnout pozemkovému úřadu nemovité věci, které předtím bezúplatně získal od bývalého Pozemkového fondu pro činnost školy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy