reklama
 
 

Místo brambor řepka. Z Česka mizí pole a tradiční plodiny, které pak musíme dovážet

30. 9. 2016 6:04
Podle analýzy projektu Česko v datech mizí z krajiny pole a zároveň se snížila druhová rozmanitost. V České republice se například pěstuje méně brambor, ale více řepky. Zemědělci naopak umí na hektaru půdy vypěstovat daleko více plodin než před lety – podařilo se jim zvýšit výnosy.

Praha – Každý rok zmizí z Česka několik tisíc hektarů zemědělské půdy. Zatímco začátkem 90. let farmáři hospodařili na více než třech milionech hektarů orné půdy, minulý rok to bylo o čtvrtinu méně.

"Celkově od roku 1920, kdy se rozloha osevních ploch začala sledovat, ubylo na území Čech, Moravy a Slezska přes 1,35 milionu hektarů půdy," říká Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka ze společnosti SAS. Firma se zapojila do projektu datové žurnalistiky Česko v datech, na němž se podílí i Deloitte, Unicorn, Český statistický úřad nebo Akademie věd. Jejich odborníci vytvořili analýzu, jak se za poslední roky změnilo tuzemské rostlinné zemědělství, kterou má online deník Aktuálně.cz k dispozici.

Podle závěrů studie v zemědělství pracuje o 75 procent méně lidí než v 90. letech, farmáři v Česku stále ve velkém pěstují řepku a sedláci jsou efektivnější – za posledních několik let se jim mimo jiné díky technologiím podařilo zvýšit výnosy na hektar půdy. To se projevuje i na ekonomických výsledcích zemědělců, které jsou však ovlivněné dotacemi. Za předloňský rok činil jejich zisk 23 miliard korun. Minulý rok klesl na 16,9 miliardy korun. Čeští zemědělci přitom dostali dotace ve výši 50 miliard, EU se na nich podílela zhruba 35 miliardami.

Někteří zemědělci neumějí orat

Podle bývalého ministra zemědělství Bohumila Kubáta, který jako člen Občanského fóra vedl úřad začátkem 90. let, udělalo odvětví od revoluce velký pokrok. "Někteří zemědělci se však stále chovají k půdě špatně, opakují nešvary z minulosti, třeba orají z kopce dolů, a ne po vrstevnici, čímž přispívají k erozi," říká. Některé věci se za 25 let nezměnily, upozorňuje Kubát. Třeba řešení otázky zadržení vody v krajině. Na tento problém upozorňoval už tehdy.

A zatímco lučin a borů v uplynulém desetiletí přibylo v řádech desetitisíců hektarů, u orné půdy je tomu naopak. Může za to i stát, který platí za to, že lidé přemění pole na louky a pastviny. "Zatravňování orné půdy byl správný krok. Česká republika měla v 90. letech v rámci střední Evropy jeden z největších podílů zornění," připomíná předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Podle průzkumu více než polovinu tuzemské krajiny stále pokrývá zemědělská půda. Třetinu tvoří lesy a přibližně na 12 procentech území jsou trvalé travní porosty. Asi dvě procenta připadají na vodní plochy a podobné území na zahrady.

Nákupy spekulantů

Sedláci z 80 procent hospodaří na pronajaté půdě. Ta podle nich ve velkém mění majitele i kvůli jejímu skupování spekulanty. Farmáři proto již delší dobu hledají způsob, jak tomu zabránit. Například se snaží protlačit zákon, díky němuž by měli agrárníci výhodnější postavení oproti jiným zájemcům při nákupu půdy. Tedy aby majitel, který půdu prodává, musel prodej oznámit tomu, kdo na polích hospodaří. "Zákon je dopracovaný v paragrafovaném znění a připravený k předložení do Poslanecké sněmovny," uvádí Jiří Felčárek z Agrární komory.

Cena zemědělské půdy jde v Česku výrazně nahoru a nyní je na svém historickém maximu. Podle posledních dostupných údajů společnosti Farmy.cz, která se zabývá trhem s půdou, vyjde hektar na 207 tisíc korun. Za stejný kus země platili minulý rok farmáři přibližně o 44 tisíc korun méně.

Za současný stav mohou hlavně banky, které farmářům ochotně půjčují na nízké úrokové sazby. Často poskytnou i celou sumu. "Už přichází vlna investorů, kteří se k půdě staví zodpovědněji a na pozemky se dnes dívají spíš jako hospodáři," dodává Mojmír Severin, analytik Monety Money Bank.

Roste dovoz brambor

Podle analýzy se také za posledních několik let zmenšila druhová rozmanitost pěstovaných plodin. Zatímco dříve se více pěstovaly pícniny, ječmen nebo žito, nyní tuzemská pole zežloutla řepkou.

Od změny režimu rozloha půdy, kde se řepka pěstuje, vzrostla téměř čtyřnásobně. Její produkci nahrává výkupní cena, ta se stále, na rozdíl od cen vepřového nebo mléka, drží na evropské úrovni. A také navázaný zpracovatelský průmysl. Češi vůbec patří mezi jedny z největších pěstitelů řepky – vyprodukují druhé nejvyšší množství v celé Evropě.

První jsou Němci. "Výsadba řepky je omezená, ale většina zemědělců, když může, tak ji na to pole dá. Dosáhli jsme stropu, jak ji můžeme pěstovat. Ukazuje se však, že do budoucna ji budeme ještě dovážet," říká bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Jeden z nejdrastičtějších propadů v pěstování za posledních několik let je vidět na bramborách. Jejich produkce postupně od 80. let klesá. Současně však roste dovoz této zeleniny. Ten byl letos vůbec největší v historii. Brambory do Česka míří hlavně z Německa a Nizozemska.

Podle nové strategie ministerstva zemědělství by se česká pole měla do budoucna změnit. Současný lidovecký ministr Marian Jurečka chce, aby farmáři více pěstovali například brambory, zeleninu, ovoce nebo rozšiřovali chmelnice.

autor: Kateřina Šefrová | 30. 9. 2016 6:04

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama