Statisíce mladých Čechů a Češek musely během druhé světové války pracovat v zahraničí pro potřeby Hitlerovy říše. Takřka zapomenuté jsou osudy půldruhé tisícovky nuceně nasazených, kteří skončili v Norsku, kde v krutých mrazech budovali železnice, silnice, ale i betonová opevnění a ponorkové doky. Připomíná je pozoruhodný projekt "Noráci" a putovní výstava, která nyní zamířila na Čáslavsko.
Před 76 lety se narodil Belgičan Eddy Merckx, který během své kariéry nasbíral neuvěřitelných 525 vítězství. Soupeřům nenechal ani drobky a sám několikrát unikl tragédii. Projděte si mimořádný příběh cyklistického "Kanibala" v obrazech.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Každá z těch fotografií má příběh. Někdy je poetický a jednoduchý a vypráví třeba o opraváři, který dva roky čeká, až si zákazník přijde vyzvednout opravenou konvici na čaj. Jindy má hloubku a drama - jako ten o člověku, kterého vyhnala rodina, protože se necítí být ani mužem, ani ženou. Pojďte se podívat na příběhy lidstva z fotografické soutěže Portrait of Humanity.
Její životní příběh by vydal na celovečerní film. Poté, co Ája Vrzáňová kvůli komunistům emigrovala z Československa, si prožila řadu rodinných tragédií. Připomeňte si osud někdejší krasobruslařské hvězdy.
Během vystoupení vojáků na oblastním kole Československé spartakiády 1985 začalo pršet a těla pomazaná blátem se postupně měnila v absurdní sochy. Série fotografií Zdeňka Lhotáka z této akce se už dávno stala legendární u nás i ve světě - a nejen proto, že za ni dostal cenu na World Press Photo. Slavné snímky teď poprvé vyšly v samostatné knižní podobě. Pojďte se podívat na ukázky.
Přesně před čtyřiceti lety, v noci z 19. na 20. prosince 1983, zmizela ze sídla brazilského svazu nejcennější fotbalová trofej. Původní pohár pro mistry světa už se nikdy nenašel a o jejím osudu koluje spousta teorií. Připomeňte si příběh slavné trofeje nazývané Zlatá Niké.
"Už to nikdy nechci zažít" nebo "byla to jen obyčejná chřipka". Lidé, kteří si nákazou koronavirem prošli, popisují své zkušenosti odlišně. Na každého nemoc působí jinak, avšak každý má příběh, který stojí za to znát. Kde se nakazili? Jaký měla jejich nemoc průběh a jak dlouho trvala? A jak se s nemocí vypořádávají dnes? Aktuálně.cz nabízí pohled patnácti Čechů.
Khadjou Sambeová je první senegalskou dívkou v historii, která se stala profesionální surfařkou. Žádnou černošku, která by se proháněla po vlnách, sice v době svého dětství neviděla, ale rozhodla se kulturním normám své země vzdorovat. Její příběh teď inspiruje další dívky po celém světě. Na dynamických snímcích ji zachytila renomovaná fotografka Zohra Bensemraová.
"Lidé, ve kterých je ještě jiskra lidskosti, lidského cítění, vzpamatujte se! Slyšte můj křik, křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní a cizí svobodu miloval nade všechno, víc než vlastní život, probuďte se! Ještě není pozdě!" Těmito slovy končilo poselství, které Polák Ryszard Siwiec před 55 lety nahrál na magnetofonovou pásku. Protestoval proti komunismu, proti okupaci ČSSR.
Jak lidé prožívali koronavirovou karanténu? Dělnici pili celé dny alkohol a hráli karty, lékařka těžce zvládala hyperaktivního syna, švadlena šila celé dny roušky, přestože v žádný koronavirus nevěří. Polský fotograf Grzegorz Klatka zachytil unikátní příběhy devatenácti rodin, uzavřených za okny svých domů a bytů.
Úterní výbuch v libanonském Bejrútu během několika vteřin převrátil životy mnoha tisícům lidem. Nikdy na tento den nezapomene ani Emmanuelle Khnaisser, která se na porodní sál dostala zrovna v momentě, kdy tlaková vlna zasáhla nemocnici.
Před 67 lety, 11. června 1955, došlo v Le Mans k největšímu neštěstí v historii motoristického sportu. Mercedes Pierra Levegha vyletěl mimo trať a na tribuně vedle svého pilota zabil dalších 83 diváků.
Jan Hotovec je jednadvacetiletý mladík, který kvůli dětské mozkové obrně nemůže pořádně chodit, ovládat ruce ani řečové ústrojí. Odmalička na sobě tvrdě dře, aby dokázal prožít plnohodnotný život. Sportuje, studuje a pracuje ve vlastním start-upu Asistence navzájem. Založil ho poté, co sám nemohl sehnat osobního asistenta.
Rovných sto let ve středu uplyne od narození Viery Husákové, druhé manželky prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Poznali se ještě předtím, než se rozvedený Husák stal hlavou státu. Rozvedla se kvůli němu, ale na svatbu si musela počkat. Zemřela v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji převážel se zlomenou rukou do nemocnice.
Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.
Poprvé se potkali 21. srpna 1968, když do Československa vtrhly tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vzájemně si vyfotili své ruce s hodinkami a pak se přes 20 let neviděli. Josef Koudelka cestoval po svobodném světě, zatímco Milan Jílek zůstával za ostnatým drátem. S rukou ze svého slavného snímku si fotograf Koudelka znovu potřásl, až když padla železná opona, která oba muže od sebe dělila.
Lidé s psychotickým onemocněním patří ve společnosti mezi nejohroženější skupiny. Trápí je častá nezaměstnanost, chudoba a problémy s bydlením. Po propuštění z psychiatrické léčebny najde práci jen jeden z pěti lidí, většina pak žije jen z invalidního důchodu. Jedinou překážkou je často neochota zaměstnavatelů nastavit pružné podmínky. To vše uvádí nová studie odborníků z Národního ústavu duševního zdraví.
Bohuslav Pich se podílí na výrobě Becherovky již pětačtyřicet let. Do voňavé výrobny oblíbeného hořkého bylinného nápoje vstoupil poprvé v roce 1973, tehdy jako patnáctiletý mladík sháněl letní brigádu. Ve výrobním závodě se mu zalíbilo, a tak se vracel každý rok. Dnes je jedním ze dvou lidí na světě, kteří znají tajný recept likéru.
V neděli zemřel ve věku 91 let zakladatel nábytkářského řetězce Ikea Ingvar Kamprad. Jeho životní pouť začala v březnu roku 1926, kdy se narodil do rodiny farmáře na jihu Švédska. Už jako dítě projevoval obchodní talent. Přestože trpěl dyslexií, dosáhl díky své svědomitosti úspěchů, o jakých každý začínající podnikatel sní. Ikeu založil v sedmnácti letech, zprvu prodával rámečky na obrázky a punčochy. Postupně se vypracoval a vydělával velké peníze. Přesto zůstal skromný - jezdil starým Volvem, nakupoval na blešáku a údajně používal jeden čajový sáček víckrát.
