Obrazem: "Křik umírajícího svobodného člověka!" Před 52 lety se upálil Ryszard Siwiec

Obrazem: "Křik umírajícího svobodného člověka!" Před 52 lety se upálil Ryszard Siwiec
Ryszard Siwiec z archivu jeho syna Wita.
Ryszard Siwiec, manželka a dcery Innocenta a Elzbieta.
Muž se brání a dál provolává své poselství.
V hlášení Státní bezpečnosti je znám pouze obsah jediné zaznamenané věty: "Je to výraz protestu proti porušování zákonnosti a svobody." Ryszard Siwiec zemřel 12. září 1968.
Foto: Instytut Pamięci Narodowej / IPN
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
8. 9. 2020 12:48
"Lidé, ve kterých je ještě jiskra lidskosti, lidského cítění, vzpamatujte se! Slyšte můj křik, křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní a cizí svobodu miloval nade všechno, víc než vlastní život, probuďte se! Ještě není pozdě!" Těmito slovy končilo poselství, které Polák Ryszard Siwiec před 52 lety nahrál na magnetofonovou pásku. Protestoval proti komunismu, proti okupaci ČSSR.

Československo v srpnu obsadila vojska Varšavské smlouvy - a potlačení pražského jara se účastnila i polská armáda. 

Dva dny po nahrání vzkazu devětapadesátiletý účetní z Přemyšle (Przemyśl) odjel vlakem na dožínkovou slavnost do Varšavy. Osmého září 1968 se na Stadionu Desetiletí polil hořlavinou a zapálil. I přes nepopsatelné utrpení vytrvale provolával: "Ať žije svobodné Polsko! To je křik umírajícího svobodného člověka!" Obětoval se. Čtyři dny nato otec pěti dětí vydechl naposledy.

Ačkoliv bylo na stadionu sto tisíc lidí i nejvyšší funkcionáři státu, podařilo se režimu jakékoliv zprávy o Siwiecově činu utajit. Případně ho zdiskreditovat smyšlenkami, že byl psychicky labilním člověkem a alkoholikem, na němž vzplála rozlitá vodka, když si chtěl připálit cigaretu. Detaily, co se na stadionu skutečně stalo, neznala dlouhá léta ani jeho rodina.

O necelé dva měsíce později, 5. listopadu, se na hlavní třídě v Kyjevě polil benzínem a zapálil čtyřicetiletý politický vězeň Vasyl Makuch. Bylo to na protest proti okupaci a rusifikaci Ukrajiny sovětským režimem a proti sovětské agresi vůči Československu.

Čtyři měsíce po Siwiecovi se v Praze 19. ledna 1969 upálil student Jan Palach, následovaný 25. února Janem Zajícem. Den po Palachovi se 20. ledna 1969 na schodech Národního muzea v Budapešti zapálil šestnáctiletý maďarský učeň Sándor Bauer. "Chtěl bych žít, ale národ a proletáři teď potřebují mé na uhel ohořelé tělo," napsal v dopise na rozloučenou. I on protestoval proti okupaci ČSSR a přítomnosti sovětských vojsk v Maďarsku. V dopise  adresovaném spolužákům se odkázal na čin Jana Palacha. Čtvrtého dubna 1969 pak jejich čin zopakoval v Jihlavě Evžen Plocek. I jeho čin se podařilo komunistickému režimu ututlat.

 

Právě se děje

Další zprávy