Počet Čechů s příjmem ze zaměstnání nebo podnikání poprvé od roku 1993 přesáhl pět milionů. Za zaměstnané považují statistici všechny osoby, které v průběhu zkoumaného týdne pracovaly alespoň jednu hodinu za finanční odměnu. Podle jednotné metodiky Eurostatu má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v EU.
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
Po pracovním úrazu loni zemřelo o 25 lidí více než před rokem. Tento nárůst je časovanou bombou, varoval šéf odborářů Josef Středula na vzpomínkovém setkání. Podle něj je potřeba přijmout nové zákony o bezpečnosti práce.
Průzkum odborářů mezi učiteli v regionech ukázal, že "naštvanost ve sborovnách stoupá". Platy jim rostou méně, než je průměr všech profesí. Školské odbory proto spouští kampaň Konec levných učitelů. Chtějí od roku 2017 zvýšení alespoň o 10 procent. Dlouhodobým cílem pak je dosáhnout na 130 procent průměrné mzdy.
Smrtelných pracovních úrazů v Česku loni přibylo. O život přišlo 122 lidí, nejvíce mezi řemeslníky a opraváři. Zaměstnanci nejčastěji zahynuli při řízení auta nebo pádu z výšky, ukazují statistiky. V bezpečí ale nejsou ani úředníci či učitelé. Závažných pracovních úrazů - s hospitalizací na déle než pět dní - se loni stalo 1299.
Zaměstnanost ve vyspělých ekonomikách se v závěru loňského roku konečně vyšplhala zpět na úrovně z období před příchodem světové finanční krize. Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podíl počtu zaměstnanců na celkové pracovní síle v produktivním věku se ve čtvrtém čtvrtletí v členských zemích OECD zvýšil o 0,2 procentního bodu na 66,5 procenta. Dostal se tak zhruba na úroveň prvního čtvrtletí 2008. Ve třetím čtvrtletí téhož roku došlo ke krachu americké banky Lehman Brothers, který naplno odstartoval světovou finanční krizi. V celé Evropské unii stoupla zaměstnanost na 65,9 procenta, v České republice na 70,7 procenta.
Vláda nepodpořila návrh senátorů ČSSD na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Firmy jsou totiž proti - a právě shodu v tripartitě požadují hnutí ANO i lidovci. Schůdnější může být kompromis, který by kombinoval několik změn: Zavedení několika dnů zdravotního volna, vyšší dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a kompenzace pro firmy.
Zaměstnání je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Nespokojený a přetížený pracovník rovná se vyšší riziko pracovních úrazů i chyb,“ varuje jeden z autorů výzkumu Radek Ptáček, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK. Pro firmy proto rozhodně vychází levněji se o zaměstnance starat než je ždímat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Řidičů v Česku chybí podle některých odhadů až 10 tisíc. Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia předpokládá, že v dalších letech bude ještě hůře. Každý rok má být lidí za volantem o pět procent méně. Za malý počet lidí s oprávněním řídit autobus nebo nákladní automobil může podle manažerů konec vojny i nefungující systém vzdělávání. Sami se ale zdráhají řidičům výrazně přidat na platech.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) souhlasí s požadavkem krizového štábu nemocnic a odborů na růst platů v nemocnicích o deset procent od roku 2017. Podpoří na to vyšší odvody státu v příštím roce i pravidelnou valorizaci v příštích letech pro další růst platů, aby zdravotníci dostali dlouhodobou perspektivu. Premiér to ve středu řekl po jednání se zástupci krizového štábu, na němž byl také ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Krizový štáb chce růst platů během tří let o třetinu, o tom se teprve bude jednat.
Ministerstvo chce více regulovat práci z domova. Firmy by ale místo nadbytečných úprav uvítaly speciální ustanovení ohledně pracovních úrazů, které přitom návrh neobsahuje. Pro bezpečnost práce při home office dosud platí obecná pravidla, což v praxi přináší komplikace. Firmy totiž nemohou byty kontrolovat stejně jako svá pracoviště.
Odboráři z řad zaměstnanců obchodních řetězců odstartovali kampaň za to, aby měli alespoň polovinu státních svátků volných. To má umožnit zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, o němž mají poslanci definitivně rozhodnout v tomto týdnu, zřejmě v pátek. Na podporu zákona si nasadí neonové pásky. Odboráři jich nechali vyrobit "desetitisíce".
Za dvanáctiprocentním meziročním nárůstem stojí postupující rozvolňování tradičního rytmu pracovního dne a zejména chytré mobilní telefony. Převedeno do průměrné hrubé měsíční mzdy jednoho zaměstnance, zaměstnavatel za vyřizování jeho soukromých záležitostí z firemního počítače nebo mobilu denně tratil téměř 150 korun.
Tříměsíční zkušební doba často nestačí k tomu, aby obě strany přišly na to, zda jim spolupráce vyhovuje. Nejčastěji tak k ukončení pracovního poměru dochází po jednom roce, vyplývá z údajů statistiků. Druhou nejčastější dobou strávenou u zaměstnavatele je šest let, kdy je pro mnohé ten nejvyšší čas ke změně. Loajální pracovníci, kteří vydrží u jedné firmy i 25 let, jsou dnes již výjimkou.
Úřady práce evidovaly ke konci letošního března 443 109 uchazečů o zaměstnání - to je o 82 tisíc méně než před rokem. Volných míst je přes 117 tisíc. Česká nezaměstnanost je druhá nejnižší v Evropské unii.
Lidé nad padesát let tvoří nejpočetnější skupinu nezaměstnaných na úřadech práce - tvoří už téměř třetinu a jejich podíl se v posledních třech letech stále zvyšuje. Problémy nemají jen kvůli chybějícím jazykovým a počítačovým dovednostem. Oslovení personalisté říkají, že uchazečům o práci nad padesát let chybí většinou hlavně sebevědomí a dravost.
Největší hrozbou pro české vývozce teď nejsou ruské sankce ani deflace v eurozóně, ale nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním. Kvůli tomu letos poroste export pomaleji, což může vést i ke zpomalení české ekonomiky, varuje místopředseda Asociace exportérů. Nedostatek lidí může podle oslovených ekonomů odrazovat zahraniční podniky od toho, aby v Česku investovaly.
V Británii dnes vstoupilo v platnost zvýšení minimální hodinové mzdy o 7,5 procenta na 7,20 libry (244 korun), výdělek se díky tomu zvýší více než milionu zaměstnanců. Plán radikálního zvyšování minimální mzdy, který loni představil ministr financí George Osborne, ale vyvolává obavy ze zániku pracovních míst a stává se součástí vypjaté politické diskuse o možném odchodu Británie z Evropské unie. Dosavadní minimální mzda činila 6,70 libry. Osborne chce výrazným zvyšováním minimální mzdy podpořit produktivitu a zajistit, aby bylo chození do práce výhodnější než pobírání sociálních dávek. Do roku 2020 by se měla minimální hodinová mzda vyšplhat na nejméně devět liber (305 korun).
Podle statistiky měl loni každý člen domácnosti k dispozici 22 tisíc korun měsíčně, přičemž utratil o 1500 korun méně. Zaměstnanci si loni v Česku polepšili o více než dvě procenta. Z části díky zaměstnaneckým benefitům.
Podle Hospodářské komory přinese novela zákoníku práce, tak jak ji navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí, namísto slibované flexibility jen větší administrativní a finanční zátěž firmám. Komoře vadí hlavně přísnější pravidla pro práci z domova nebo pro dohody o práci mimo pracovní poměr.
