Před bolestmi zad vás má ochránit firma. Zpřísněte předpisy k bezpečnosti práce, volají odboráři

Tereza Holanová Tereza Holanová
29. 4. 2016 6:43
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
Stres v práci. Ilustrační foto
Stres v práci. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Zaměstnavatelé by měli podle odborářů více dbát na to, aby si lidé při práci nepoškozovali záda, lokty nebo krk nebo aby je v zaměstnání neohrožovaly nanočástice a aby pracovníci netrpěli stresem. Tuzemská Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) společně s Evropskou odborovou konfederací chtějí zpřísnit pravidla pro bezpečnost práce.

"Měly by být nastavené takové pracovní postupy, pomůcky a podmínky, aby firmy minimalizovaly riziko podobných zdravotní potíží," říká místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová.

"Podle posledního evropského průzkumu o pracovních podmínkách si 46 procent zaměstnanců v Evropské unii stěžovalo na bolesti zad a 43 procent lidí na bolesti svalů na krku, v ramenou nebo na horních končetinách," vysvětluje právnička Evropské odborové konfederace Aïda Ponce Del Castillo, proč právě záda, krk a lokty. Stejný průzkum ukázal, že více než dva z pěti zaměstnanců pracují v bolestivých a únavných pozicích po čtvrtinu pracovní doby nebo dokonce déle.

"Z rizik, která mohou způsobit nemoc pohybového aparátu, jich současné předpisy zohledňují jen minimum. Například vibrace nebo manipulaci s břemeny," připomíná Ponce Del Castillo. Zaměstnavatelé by podle ní měli dohlížet na daleko více věcí, například na rozvržení techniky, tempo nebo celkovou organizaci práce. Zároveň by měli školit zaměstnance, jak se na pracovišti chovat - právě proto, aby si nepoškodili záda nebo třeba krk.

Podle dostupných informací se ale zatím na unijní úrovni jen diskutuje, žádný konkrétní výsledek nevidí ani Sokolová z tuzemské odborové centrály.

Problém je hlavně v menších firmách

"Určitě je prostor pro to, aby se tato pravidla dostala do legislativy jednoznačněji, aby se přijala vymahatelná opatření," myslí si Sokolová. Řada firem podle ní podobná rizika podceňuje."Některé na bezpečnost svých zaměstnanců určitě dbají, ale bohužel je celá řada zaměstnavatelů, kteří to ignorují a zaměstnancům neposkytnou vybavení, které by riziko úrazu nebo nemoci z povolání minimalizovalo," tvrdí.

Konkrétní příklad uvést nechce, podle šéfa Státního úřadu inspekce práce Rudolfa Hahna se to ale může dít spíše u menších a středních firem. "Ty velké totiž mají odborové organizace, které kontrolují, jak jsou dodržovány předpisy," vysvětluje.

Zpřísnění pomůže všem, hlavně ale lidem, kteří pracují na směny, věří Ponce Del Castillo. "Od těch pochází výrazně více stížností na podobné bolesti než od zaměstnanců s pevnou pracovní dobou," vysvětluje. Stejně tak podle ní potřebují více ochrany zaměstnanci v dopravě nebo ošetřovatelé. "Rozhodně se to týká zaměstnanců ve zdravotnictví, průmyslu, chemickém nebo stavebním, ale také pracovníků v laboratořích," dodává Sokolová.

Prokázat stres bude náročné

Přísnější pravidla chtějí odboráři i ohledně stresu na pracovišti - například podle novely zákoníku práce, s jejímž návrhem letos přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí, mají firmy podobným rizikům povinně předcházet. Jak konkrétně by to ale mělo vypadat, ale Ponce Del Castillo ani Sokolová neodpověděly.

"Naše práce je díky tomu, že využíváme hlavně počítač a jsme online prakticky po celý den, čím dál složitější a zároveň je po nás požadován stále lepší výkon. Zaměstnanci jsou ve stresu, protože neustále musí myslet na to, aby vše perfektně zvládli," říká Ponce Del Castillo. "Regulovat stres" je podle ní nutné ve všech odvětvích, bez ohledu na to, zda jde o dělníky nebo zaměstnance ve službách.

Zástupci firem ale varují, že řešit příčiny stresu či bolavých zad bude komplikované. "Je to velice špatně prokazatelné a vzniká prostor pro dohady, kdo bolavá záda či psychické problémy vlastně způsobil, kdy to bylo a zda je to nutně spojené s prací nebo též s životním stylem pracovníka," upozorňuje místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků ČR Pavla Břečková.

Zvláště v případě stresu přitom nemusí být příčinou jen nadměrná pracovní zátěž nebo špatné vztahy na pracovišti. Podle psychologa Radka Ptáčka, který působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, za stres často může spíše špatná životospráva nebo neschopnost oddělit práci od volného času.

Už to stejně děláme

Firmy oslovené online deníkem Aktuálně.cz tvrdí, že na to, aby si zaměstnanci nepoškozovali záda a nebyli ve stresu, už dávno dbají. "Zaměstnanci jsou proškolováni v zásadách optimálních pohybových návyků a správné manipulaci s břemeny. V praktické části nacvičují s ergoterapeuty správné pohybové návyky, učí se různá protahovací cvičení," říká mluvčí Škody Auto Jana Bahníková.

Ve společnosti Skanska zase dodržují jasná pravidla, jak zvedat těžká břemena, jak těžká břemena a na jakou vzdálenost je může přenášet muž či žena. "Naši bezpečnostní technici se snaží zaměstnance na chyby upozorňovat a pomáhat jim," popisuje mluvčí skupiny Ondřej Svatoň. "Naše kancelářské budovy navrhujeme a stavíme tak, aby pozitivně působily na psychiku zaměstnanců. Z vlastní zkušenosti máme odzkoušeno, jak například interiérová zeleň uklidňuje a působí relaxačním dojmem při stresu," dodává.

A například u Českých drah mají zaměstnanci, kteří jsou více vystaveni stresu, nárok na ozdravné pobyty. To se týká například strojvedoucích.

Příliš mnoho regulace?

Pokud Evropská komise přísnější pravidla schválí, musela by je do tuzemských právních předpisů prosadit i česká vláda. Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (specialisté používají zkratku BOZP) se přitom v Česku už teď týkají desítky norem. "Předpisů týkajících se BOZP je tolik, že si na firmy raději najímají externí specialisty. Pro živnostníka, je-li natolik odvážný a zaměstná třeba jen jednu další osobu, je téměř nemožné sledovat desítky změn ročně z mnoha zdrojů," zdůrazňuje Břečková.

"Neumím si představit další sešněrování. Bezpečnost práce je pochopitelně nutná, ale domnívám se, že rámcová úprava a zdravý rozum jsou funkčnější než stovky prováděcích předpisů a regulací," říká Břečková. Firmy by podle ní měly klást větší důraz na osobní odpovědnost zaměstnanců, kteří rizika často podceňují. To potvrzují i čísla Státního úřadu inspekce práce. Devatenáct smrtelných pracovních úrazů se loni stalo jen kvůli tomu, že zaměstnanci použili nebezpečné postupy nebo jednali bez oprávnění.

Inspekce loni uskutečnila 15 162 kontrol souvisejících s bezpečností práce. "Uložili jsme 611 pokut ve výši 20,2 milionu korun," doplňuje vedoucí úseku BOZP Ondřej Varta.

Má zákoník práce ukládat zaměstnavatelům povinnost předcházet stresu na pracovišti? Odborář Josef Středula o živnostník Bedřich Danda v duelu DVTV. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy