Praha - Nový zákoník práce nepřinese větší flexibilitu, ale naopak zatíží firmy dalšími výdaji a zbytečným papírováním, tvrdí Hospodářská komora.
Vadí jí hlavně úpravy dvou na českém pracovním trhu poměrně oblíbených nástrojů – možnosti práce z domova nebo dohod o práci mimo pracovní poměr.
„Očekávali jsme zvýšení pružnosti pracovního trhu, místo toho nám byla předložena naprosto bezzubá a technicistní novela. Vláda by měla řešit to, co podnikatele opravdu tíží, ne jim prostředí ještě více komplikovat,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Zástupci komory ve středu poslali ministerstvu práce a sociálních věcí své připomínky k novele. Vydali se také za ministrem průmyslu Janem Mládkem s žádostí, aby jejich postoje podpořil. „Chceme se s ním potkat, protože je to ministr nejbližší podnikatelské veřejnosti,“ vysvětluje právnička Hospodářské komory Markéta Schormová.
V případě takzvaného home office novela zahrnuje povinnost zaměstnavatele hradit náklady na práci z domova, třeba internetové připojení. Schormová uznává, že by firmy neměly přenášet náklady na své zaměstnance. „Ale je třeba to vidět v kontextu. Když zaměstnanec pracuje z domova, tak neplatí náklady na cestu, ošacení do zaměstnání nebo stravu, protože se doma může stravovat levněji,“ říká Schormová s tím, že ministerstvo chce zbytečně regulovat něco, co bez problémů funguje.
Ministryně práce Michaela Marksová(ČSSD) přísnější pravidla pro home office zdůvodňuje potřebou ochránit zaměstnance. „Když neexistuje omezení, tak se stává, že lidem, kteří pracují třeba na částečný úvazek, zaměstnavatel zavolá v osm hodin večer, když už pracovat nemají. Je to bezbřehé. Až se zaměstnavatelé přestanou chovat jako v zemích třetího světa, tak se to může uvolnit. Ale dokud tady bude spousta firem, které lidi strašně zneužívají, tak holt budou pravidla,“ říká.
Schormová ale slova o masivním zneužívání, která se objevila i v důvodové zprávě k novele, považuje za populismus. „Nikde neexistuje žádné číslo. Co je to masivní zneužívání?“ ptá se právnička.
Ministryně si také pochvaluje úpravu dohod o provedení práce a pracovní činnosti. „Osobně si asi nejvíce cením zvýšení ochrany lidí, kteří jsou zaměstnáni na dohodách. Nově jim bude muset zaměstnavatel garantovat čas na odpočinek, evidovat odpracovanou dobu a u dohody o pracovní činnosti bude vznikat právo na dovolenou přímo ze zákona,“ uvedla. Pracovníci na dohody by navíc podle návrhu měli mít zaručenou nejnižší mzdu podle typu práce.
Takovými novinkami se ale podoba dohod podle Schormové blíží běžným pracovním smlouvám. „My se ptáme, proč se zákonodárce nesnaží zatraktivnit pracovní smlouvy, aby je zaměstnavatelé uzavírali. Proč jde opačně a dohody, které zaměstnavatelům dnes umožňují rychle reagovat, se snaží nastavit do stejného rámce, jako je pracovní smlouva?“ dodává Schormová.
Výsledné podobě novely zákoníku předcházelo několik jednání pracovní skupiny, kde kromě zástupců ministerstva zasedli odboráři a Svaz průmyslu a dopravy. Hospodářská komora ale podle Schormové přizvána nebyla.