Televizní série o zavražděné spisovatelce Simoně Monyové upozornila na závažné téma, které bylo v české společnosti dlouhá léta téměř tabu – domácí násilí. Jak se člověk do nezdravého vztahu dostane a proč je často i pro silné jedince těžké ho opustit? Jak se česká společnost vypořádává s problematikou domácího násilí na systémové úrovni?
Televizní série o zavražděné spisovatelce Simoně Monyové upozornila na závažné téma, které bylo v české společnosti dlouhá léta téměř tabu – domácí násilí. Jak se člověk do nezdravého vztahu dostane a proč je často i pro silné jedince těžké ho opustit? Jak se česká společnost vypořádává s problematikou domácího násilí na systémové úrovni?
Případ tříleté Viktorky, kterou úřady vydaly od pěstounů jejím vlastním rodičům a následně ji její otec zavraždil, nejen otřásl Českem, ale ukázal ještě něco mnohem závažnějšího. Systém pomoci dětem z problémových rodin – například otec Viktorky bral drogy –, má velké mezery. A Viktorka není zdaleka jediná oběť. Odborníci bijí doslova na poplach a vyzývají politiky, aby systém konečně zlepšili.
Manžel ji podle několika svědectví trýznil dlouhodobě. Vražda spisovatelky Simony Monyové otřásla celým Českem. Muž, který autorku zabil, je už nyní na svobodě. O tragickém osudu slavné spisovatelky nově pojednává televizní minisérie, jejíž pilotní díl nabídne platforma Oneplay od pátku.
Šestidílný seriál Monyová je inspirován životem známé brněnské spisovatelky Simony Monyové, která se potýkala s domácím násilím a zemřela rukou svého druhého manžela. V hlavních rolích se představí Tereza Ramba, Igor Orozovič a Kryštof Hádek. První epizoda se objeví na platformě Oneplay 15. května a další díly budou následovat každý pátek.
Násilná smrt malé dívky v Praze opět rozvířila debatu ohledně práv a postavení pěstounů a biologických rodičů v Česku. Dívka se totiž před smrtí vrátila od pěstounky do své původní rodiny. Zabil jí její vlastní otec. „Samozřejmě nevyloučíte, že nemůže dojít ke zkratu rodiče,“ popisuje obecně problémy systému odbornice.
Británie v rámci úsilí vlády bojovat proti násilí na ženách a dívkách zakáže online pornografii zobrazující škrcení. Držení a zveřejňování podobných materiálů se stane trestným činem podle dodatku k návrhu zákona o kriminalitě a policii, který nyní projednává parlament, píší britská média.
Začalo to jako velká láska, která skončila nenávistí a domácím terorem. Nadávky, ponižování a facky byly na denním pořádku. Ze sebevědomé a vzdělané ženy se stávala troska, která fungovala jen na setrvačnost, především kvůli dětem. Když jí manžel rozbil telefon o hlavu, rozhodla se odejít. Teď se soudí o děti. Svého syna neviděla celý rok. Svůj příběh odvyprávěla pro Aktuálně.cz.
Roky čelila psychickému teroru i sexuálním útokům ze strany manžela. Kvůli dětem se bála odejít, a proto násilí tiše snášela. Sílu odejít našla až po jednom ze znásilnění – tehdy utekla. Na policii se ale z obav a pocitu ponížení neodvážila, čehož dnes, po letech, lituje. Má ještě šanci domoci se spravedlnosti? Odpovídá advokát Pavel Zuska z kanceláře Artes Legal.
Oběti sexuálního násilí se dost často bojí promluvit. Stydí se, mají strach, nechtějí být odsouzeny okolím. Ale nemusí na to být samy. Advokát Pavel Zuska v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ vysvětluje, že i oběti, které dokážou promluvit až po letech, mají právo dosáhnout spravedlnosti.
Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej soud zprostil, ve středu však Ústavní soud vyhověl ženině stížnosti.
Z pohádkového dětství v paláci až k obvinění ze znásilnění: život Mariuse Borga Hoibyho, nevlastního syna norského korunního prince Haakona, dostal nečekaně temný spád. Osmadvacetiletý muž čelí obvinění z 32 trestných činů - včetně útoků na ženy či domácího násilí. Pokud bude uznán vinným, může skončit až na deset let za mřížemi. Jaký je příběh černé ovce norské královské rodiny?
Psychický teror, znásilňování a výhrůžky. Servírka z Prahy zažívala doma s manželem peklo, ze kterého musela utéct. Zachránit se. Poslední kapka byla, když jí sexuálně zneužil před očima jejich dětí. O tom, jaké s otcem bylo doma peklo, promluvil už v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ její starší syn Viktor. Teď chtěla odvyprávět svůj příběh i jeho maminka.
Při domácím násilí nemusí nutně docházet k fyzickým útokům. Agresor se oběť snaží zlomit přes výčitky, ponižování, zesměšňování. Sebehodnocení se pak propadá až na bod mrazu. Psychické týrání totiž nezanechává stopy jako facky. Jak ze začarovaného kruhu ven? O tom se rozpovídala mentorka Věra Stejskalová.
Ze zamilovaného obláčku rovnou do pekla. První vážný vztah cvičitelky Hanky Kynychové se proměnil v horor. Zažívala ponižování, izolaci, brzy přišly i facky. Nebylo pro ni jednoduché z takového partnerství odejít. O životním dramatu se rozpovídala v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Pražský vrchní soud v úterý osvobodil muže obžalovaného z toho, že své tříměsíční dceři úmyslně způsobil zranění na hlavě. Zrušil nepravomocný verdikt ústeckého krajského soudu, který mu uložil dvanáctileté vězení za pokus o vraždu.
Tisíce obyvatel Kaliningradské oblasti, nejzápadnější výspy Ruska u Baltského moře, požadují v petici od úřadů, aby přijaly zákon o domácím násilí, uvedl server Meduza.
Domácí násilí může být v některých rodinách o svátcích či těsně po nich intenzivnější a častější, uvádějí některé organizace, které obětem pomáhají. Spouštěčem je stres, ale i větší konzumace alkoholu. Ohrožené jsou jím především ženy. "Alkohol může být spouštěčem, nikoliv však důvodem či omluvou," říká Zdena Prokopová z centra Rosa.
Podle vládního odboru rovnosti žen a mužů letos přibylo ohlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání. Věci se pomaličku lepší, ale taky se dnes střetává jakási temná odnož konzervativismu s pokrokem.
V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Průzkum Eurobarometr ukázal, že lidé v Česku víc než v jiných členských zemích EU násilí víc tolerují a dávají vinu obětem.
Třetina žen v Evropské unii zažila násilí ať už doma, v práci nebo na veřejnosti. Násilí páchané na ženách však často zůstává neviditelné, neboť pouze jedna ze čtyř obětí nahlásí incident úřadům nebo příslušným podpůrným službám, uvádí dnes zveřejněný výzkum Agentury EU pro základní práva (FRA). Se sexuálním obtěžováním a jinými formami násilí na pracovišti se setkávají zejména mladé ženy.
