Cestující v Tibetu si mohou poprvé vychutnat výhledy na hory z oken vlaku nově vybudované vysokorychlostní trati. Stavba "Střechy světa", jak je nazývána, trvala šest let a pyšní se 47 tunely a 121 mosty.
Nejlidnatější země světa si 1. července připomíná významné výročí - Komunistická strana Číny, která je u moci již více než 70 let, slaví sto let od svého vzniku. Prohlédněte si ve fotogalerii klíčové události, které se s její vládou pojí.
Na pekingském náměstí Nebeského klidu začaly oslavy stého výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky a vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně. Prezident Si Ťin-pching v hodinovém projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.
Lékař Suhendro Sastrowiwoho z indonéského města Kudus se i přes svůj vyšší věk jako čtyřiasedmdesátník rozhodl pomáhat s pacienty nakaženými koronavirovou mutací delta. Na rozdíl od převážné většiny obyvatel země měl za sebou obě dávky očkování, a to čínskou vakcínou Sinovac. Přesto muž na koronavirus v červnu zemřel. Podobné případy hlásí i další země, které čínské vakcíny používají.
O Sin-ťiangu, provincii na severozápadě Číny, se v posledních letech mluví v souvislosti s převýchovnými tábory, kam vláda v Pekingu posílá členy muslimské menšiny Ujgurů. Obraz regionu se vláda snaží změnit a do oblasti chce přilákat hlavně domácí turisty. Život v provincii pod kontrolou komunistického režimu zachytil fotograf agentury Reuters.
Genetické sekvence vzorků koronaviru, které byly odebrány na počátku pandemie nemoci covid-19 v roce 2019 pacientům v čínském městě Wu-chan, zmizely z internetové vědecké databáze. Podle deníku The New York Times to uvedl americký virolog Jesse Bloom, kterému se podařilo 13 z původních sekvencí dohledat.
Čína plánuje vyslat v roce 2033 svou první pilotovanou misi k Marsu. Poté by měli čínští astronauti létat na rudou planetu pravidelně, informovala agentura Reuters. Číňané podle ní chtějí na Marsu provozovat trvale obydlenou základnu.
Hongkongský prodemokratický list Apple Daily ve středu oznámil, že do soboty ukončí činnost. Hongkongská policie provedla v redakci deníku minulý týden razii, zadržela šéfredaktora Apple Daily, výkonného ředitele mediální skupiny Next Digital, která deník vlastní, a další tři vysoké činitele. Zmrazen byl také majetek v hodnotě 18 milionů hongkongských dolarů (49,4 milionu korun).
Bezpečnostní kamera zachytila nehodu u jednoho dálničního mostu v čínském Šanghaji. Náklaďák narazil do zábradlí, převrátil se na bok a svrhnul horký asfalt na auta projíždějící pod mostem.
Peking se vidí ve zcela jiném zrcadle, než jak ho nahlíží demokratický svět. S výjimkou česko-čínské komory a jejích detašovaných pracovišť na českých ministerstvech a v prezidentské kanceláři.
V Tibetu v poslední době bují turismus, což představuje riziko pro historické památky a životní prostředí, upozornila dnes agentura AP. Do regionu se podle ní vypravuje čím dál více čínských turistů, kteří vzhledem k pandemii covidu-19 upřednostňují cestování po Číně před dovolenými v zahraničí.
Nebe je dokument novináře Tomáše Etzlera. Každodenní drsná realita, kterou český reportér v Číně zažíval sedm let na vlastní kůži, ve filmu silně kontrastuje se světem, který objevil v malé vesnici na severovýchodě země.
Středoevropská univerzita americko-maďarského finančníka George Sorose musela v roce 2019 Budapešť opustit. Čínská univerzita Fu-tan teď naopak dostane od Maďarska darem čtyři lukrativní pozemky na břehu Dunaje. V úterý to odsouhlasil tamní parlament, ve kterém má většinu strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti záměru se postavily desítky tisíc obyvatel, primátor i opozice.
Hongkongská policie ve čtvrtek na základě zákona o národní bezpečnosti zatkla šéfredaktora a čtyři vrcholné manažery deníku Apple Daily, který často kritizuje hongkongské vedení i čínskou vládnoucí garnituru. Podle místních médií jsou podezřelí, že tajně spolupracovali s cizí zemí s cílem ohrozit národní bezpečnost.
Z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi na severozápadě Číny ve čtvrtek odstartovala vesmírná loď Šen-čou 12 s tříčlennou posádkou. Míří k ještě nedokončené čínské vesmírné stanici. Informovaly o tom agentury. Jde o start prvního čínského pilotovaného kosmického plavidla za téměř posledních pět let.
Přestože na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) pobývalo od jejího zprovoznění v roce 2000 více než 240 astronautů z různých zemí, žádný z nich nepocházel z nejlidnatější země světa. Americké zákony totiž Čínu z obav o bezpečnost vyřadily z účasti na tomto jinak mezinárodním projektu. Asijská velmoc si proto staví vlastní vesmírnou stanici.
Š' Čeng-li podle svých slov nemá žádné výčitky svědomí, nic neskrývá a nebojí se vyšetřování. Tato sedmapadesátiletá Číňanka je ústřední postavou sporu o původ pandemie koronaviru. Viroložka vede Centrum pro výzkum infekčních nemocí na Virologickém institutu ve Wu-chanu. Tedy v budově, na kterou míří podezření z případného úniku koronaviru z laboratoře.
